První koncepty autonomních vozidel vznikly už před pěti desetiletími, tehdy šlo ale spíše jen o mentální cvičení či bujnou fantazii konstruktérů. Základním předpokladem pro auta, která se budou řídit sama, je totiž spolehlivý a naprosto přesný naváděcí systém, který bezpečně rozpozná okolní předměty i polohu automobilu. A taková technologie byla až do nedávna výsadou armády. Nyní však mohou GPS i konkurenční navigační systémy využívat také civilisté. A také další senzory či čidla jsou již dostatečně kompaktní a bezchybné, aby jízdu bez řidiče umožnila.
Řízení s citem
Při konstrukci a programování autonomních vozů je ovšem třeba brát v potaz, že počítač, který auto řídí, netrpí nevolností. Lidští pasažéři ovšem ano, a tak je třeba, aby automat nejen absolvoval cestu v souladu se všemi předpisy a bezpečně, ale také s ohledem na cestující. Britská automobilka Jaguar Land Rover proto svého autopilota učí, aby například:
- Při jízdě v zatáčce nevolil nejkratší ani nejrychlejší trasu, ale tu nejpohodlnější
- Plynule zrychloval i zpomaloval
- Styl jízdy přizpůsobil kopcovitému terénu
Strojové učení i samostudium
Automobilka proto musela sestavit model lidských reakcí na situace, které za jízdy mohou nastat. Zbytek ponechá strojovému učení, které bude probíhat na testovacích jízdách desítek autonomních vozů. V budoucnu by se pak měla auta sama adaptovat na preference svých pasažérů na základě jejich reakcí na různé situace, které mohou nastat během jízdy.
Byrokratické překážky
Kdy budou autonomní vozy ve velkém měřítku zařazeny do běžného provozu, zatím není jasné. Nejprve se totiž bude muset změnit legislativa, která s auty bez řidičů nepočítá. Je také otázkou, zda by v autonomním voze musel být za jízdy přítomný někdo s řidičským průkazem, a zda by například se čtrnáctiletými dětmi musel cestovat také dospělý.
Škoda
|
PŘEČTENÍ: 8535
Technický koutek
|
PŘEČTENÍ: 5043
