Většina řidičů neví a váhá, na kolik vteřin přesně na značce zastavit. Odborníci se vyjádřili, ale jde o kontroverzní návrh.
Dopravní značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“ je zvláštní. V tom, jak jasně a přesně zní její definice. A jak často se v praxi relativizuje, protože pocit, že „tady to znám“ a „když nic nejede, tak přece…“, svádí k tomu, udělat si z absolutní povinnosti podmíněný reflex. V redakci AutoŽivě často na problematiku dopravního značení upozorňujeme. A STOPka patří mezi ty značky, kde řidiči stále tápou. Jenže zákon žádné „když“ nepřipouští, ať už se to někomu líbí, nebo ne. Pravidlo je přímočaré a jasné. Řidič je na místě označeném touto značkou povinen vozidlo zastavit.
Zpomalit na minimum neznamená zastavit, kola se netočí?
Zastavit, nikoli pouze zpomalit. Rozdíl mezi intenzivním brzděním a skutečným zastavením je přitom zásadní. Zastavení znamená uvedení vozu do klidu, kdy se kola netočí a auto skutečně stojí. Žádné šourání krokem, žádné „dojede to samo“, ale plná nula. A to těsně před místem, odkud je vidět do křižovatky, tedy typicky na hranici připojované silnice, kde se dá bezpečně vyhodnotit situace. Ne na čáře. K tomu se ještě vrátím. Když se na to člověk podívá optikou každodenní rutiny, nabízí se intuitivní otázka. Na jak dlouho?
Kolik vteřin je „dost“? Dvě, tři, počítat si v hlavě a až pak rozjet? Tady je dobré si ujasnit, co právo říká a co si lidé mezi sebou rádi předávají jako „osvědčený trik“. Zákon délku zastavení nedefinuje, nikde není předepsaný konkrétní časový úsek, který by bylo nutné na STOPce odstát. Povinnost se týká samotného aktu zastavení a smyslu, jenž má zajistit bezpečný výhled do křižovatky. To neznamená, že několik klidných vteřin je zbytečných. Naopak, někteří odborníci doporučují krátké „zastavení“, aby se člověk opravdu rozhlédl do obou směrů. Aby zvládl prostor vnímat.
Otázku času zákon neřeší, nic nestanovuje, je to na řidiči
Co se děje zleva, zprava i napříč, třeba jestli se k hlavní neblíží rychle motorka nebo jestli zpoza dodávky nevypluje cyklista. Jde ale o doporučení, nikoli o právní nařízení. Podstatné je jediné, že vozidlo prokazatelně přestalo jet a teprve poté pokračovalo. V tom se STOPka zásadně liší od značky „Dej přednost v jízdě“, kde je plynulé projetí prázdné křižovatky zcela normální a legální. U STOPky plynulý průjezd nestačí ani ve chvíli, kdy široko daleko nikdo není. Policie sleduje právě to, zda auto skutečně zastavilo.
Pokud ne, je to dopravní přestupek se vším všudy a „ušetřená“ sekunda se může proměnit v nepříjemné papírování i zásah do bodového konta. Sankce mají jasné mantinely. Na místě může pokuta činit až 5 500 korun, a pokud se věc dostane do správního řízení, hrozí až 25 000 korun. Plus šest trestných bodů do řidičského registru. Nejde o formalismus pro formalismus. Zastavení není samoúčelné gesto, ale moment, kdy se rytmus běžné jízdy na okamžik změní. Tak, aby bylo možné bez stresu vyhodnotit rizika. A projet křižovatku.
Když svítí semafory, značka STOP, dej přednost… neplatí
Takže ještě jednou, existuje nějaký předepsaný čas, jak dlouho stát na STOPce? Někteří rádoby experti říkají, že dvě až tři vteřiny. Ale to je jen dojem. Názor. Zákon, jak jsme si řekli, žádný čas nedefinuje. Pouze to, že se nesmí točit vozidlu kola. Musí zastavit. Čas stání je tedy na řidiči. Ten musí vyhodnotit správně situaci. Nemusí se ani stát na čáře, pokud z ní není dobrý výhled. Řidič může najet více do křižovatky. Ale i méně.
Dokonce když stojí dvě auta za sebou a řidič druhého vidí, nemusí zastavovat podruhé. První auto odjede a druhé také, pokud už předtím stálo. Teoreticky to platí, i kdyby byly dvě křižovatky se STOPkou za sebou. Reálně to asi neexistuje. Muselo by jít o dvě křižovatky na nějaké rovné ploše, aby bylo vidět od první na druhou. To spíše jen tak pro ilustraci možného výkladu zákona. Důležité je prostě na STOPce zastavit. Rozhlédnout se do obou směrů a teprve pak jet.
Zastavujete na STOPce?
Novinky
|
PŘEČTENÍ: 4326
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 2347
