V Polsku stačí jediná jízda přes soudní zákaz a řidičák může zmizet navždy. A od roku 2029 se podobný trest nemusí zastavit na hranici. Jak přesně to funguje a koho se to týká?
Jeden veselý večer, pak přes 3,4 promile v krvi, dva platné zákazy řízení, a přesto klíček v zapalování. Příběh 39letého Poláka z okresu Koło nekončí jen u soudu, ale ukazuje, jak dnes Polsko trestá řidiče, kteří zákaz poruší. A proč to za pár let může bolet i Čechy, kteří si myslí, že co se stane v cizině, zůstane v cizině.
Jedna jízda přes zákaz, a doživotí. Jak Polsko přepnulo tresty
Polský řidič v okrese Koło měl v krvi přes 3,4 promile a na kontě rovnou dva platné zákazy řízení. Přesto sedl za volant. Podle informací tamní policie za to v únoru 2026 u soudu zaplatil víc než draze.
Dostal doživotní zákaz řízení, rok a dva měsíce vězení, povinnou platbu 10 000 PLN (asi 57 550 Kč) a další nawiąžku 6 000 PLN (zhruba 34 530 Kč). Soud tím názorně ukázal, jak tvrdě Polsko po lednové novele pracuje s každým, kdo si po zákazu znovu sedne za volant.
Klíč leží v tom, jak je dnes napsaný polský trestní zákoník. Od 29. ledna 2026 funguje podle jednoduchého principu: porušíš soudní zákaz řízení, typicky přepínáš na doživotí. Konsolidovaný text Kodeksu karnego v článku 42 § 3 přikazuje soudům uložit doživotní zákaz řízení, pokud řidič spáchá čin z článku 244, tedy jízdu přes uložený zákaz, pokud nejde o výjimečný případ odůvodněný zvláštními okolnostmi.
Logika se tak obrací. Soud má doživotí uložit automaticky, a ne ho složitě vysvětlovat jako přitvrzení. Výjimka je na papíře, norma je navždy.
Řidič z Koła proto nepřišel jen o plastový průkaz, ale prakticky o možnost řídit v Polsku kdykoli v budoucnu. Teoreticky sice může po nejméně 15 letech požádat soud, aby doživotní zákaz uznal jako vykonaný, zákon mu ale žádnou milost negarantuje. A právě v tom se polský svět liší od známého českého pocitu „ono se to nějak ukecá“, který mnozí Češi vezmou s sebou i za hranice.
Skutečný rozměr problému ale vypluje naplno na povrch až ve chvíli, kdy se podíváme na alkohol, zabavování aut a povinné desetitisícové platby.
Alkohol, zabavené auto a desetitisíce v pokutách
Nejtvrdší šrouby Polsko nastavilo u alkoholu. Jakmile řidič sedne za volant s alespoň 1,5 ‰, trestní zákoník v článku 44b § 1a přikazuje soudům uložit propadnutí vozidla, které pachatel používá.
Pokud auto nepatří výlučně jemu, soud místo něj nasazuje nawiążku nebo peněžitou částku odpovídající hodnotě vozu. Policie takové auto nejdřív zajistí a případ předá soudu. Podle dat citovaných Polskou tiskovou agenturou PAP tak policisté od 14. března 2024 do 5. prosince 2025 dočasně zajistili 13 592 aut opilým řidičům.
Pro Čecha, který míří na víkend do Polska, je to vlastně velmi jednoduché: jedna noc s 1,5 ‰ a víc může znamenat definitivní konec jeho auta. A tím to nekončí.
Ještě dráž vychází jízda přes soudní zákaz. Kromě rizika doživotního zákazu podle článku 42 § 3 ukládá polský trestní zákoník za tento čin i tvrdou finanční složku. Článek 43a § 3 stanovuje při porušení zákazu řízení podle článku 244 povinné peněžité plnění minimálně 10 000 PLN na fond obětí trestných činů, tedy kolem 57 550 Kč.
Pokud soud nemůže zabavit vozidlo, protože patří někomu jinému, článek 44b § 6 umožňuje uložit nawiążku od 5 000 do 500 000 PLN, tedy až zhruba 2,88 milionu korun. V AutoŽivě proto vnímáme polskou novinku jako kombinaci dvou kladiv, která člověku mohou sebrat volant navždy a zároveň mu rozbít finanční život.
A když si někdo řekne, že si to aspoň „vynahradí“ trochu ostřejší zábavou za volantem, narazí na další tvrdý strop.
Nelegální závody, drift a iluze „nevinné frajeřiny“
Jakmile do hry vstoupí adrenalin, polský zákoník přidává další level. Článek 178c trestního zákoníku považuje organizaci nebo účast v nelegálním závodu motorových vozidel za trestný čin s trestem od tří měsíců do pěti let odnětí svobody.
Samotný drift nebo „wheelie“ na motorce sice spadá primárně do přestupkové roviny, ani tam ale nejde o levnou legraci. Článek 86c Kodeksu wykroczeń definuje úmyslné uvedení auta do smyku na veřejné komunikaci a nastavuje minimální pokutu 1 500 PLN. Při ohrožení bezpečnosti provozu pak minimálně 2 500 PLN, tedy zhruba 8 633 až 14 388 Kč.
V diskusích, které redakce AutoŽivě sleduje, přesto někteří Češi plánují v Polsku „jen trochu zadriftovat“, jako by šlo o nevinnou zábavu. Mnozí z nich stále spoléhají na starý předpoklad, že co udělají za hranicemi, to doma nějak vyšumí.
Jenže přesně na tenhle pocit míří nová evropská pravidla, která mají tresty za závažné dopravní delikty rozlévat po celé EU a nechat je cestovat spolu s řidičem.
„Výjimečný případ“ v zákoně a nová evropská realita
Když jsem v AutoŽivě otevřel konsolidovaný text polského trestního zákoníku, hledal jsem skulinu v dramatičnosti doživotních zákazů. Článek 42 § 3 opravdu obsahuje formulaci, že soud může zvolit mírnější postup, pokud jde o výjimečný případ odůvodněný zvláštními okolnostmi.
Zákon tak sice připouští výjimku, ale obklopuje ji tak přísným slovníkem, že na ni běžný řidič prakticky nedosáhne. Obecná úprava zároveň umožňuje až po nejméně 15 letech žádat soud, aby doživotní zákaz uznal za vykonaný, nikde ale neotevírá nárok. Soud může, ale vůbec nemusí vyhovět.
V praxi tak polský model působí spíše jako tvrdé varování než jako vyjednávací prostor. A právě do takto nastaveného rámce teď vstupuje nová evropská směrnice o celoevropském účinku zákazů řízení.
Směrnice EU: zákaz řízení vás po roce 2029 dožene domů
Podle analýzy portálu Legislative Train Evropského parlamentu Unie schválila směrnici 2025/2206, která řeší celoevropské uplatňování zákazů řízení za závažné dopravní delikty. Členské státy ji mají podle dohody popsané v tiskové zprávě Rady EU na webu Rady převést do svého práva do 26. listopadu 2028 a od 26. listopadu 2029 začít skutečně uplatňovat.
Tisková zpráva vysvětluje, že stát, kde k závažnému dopravnímu deliktu dojde, pošle informaci o zákazu řízení od tří měsíců výše přes systém RESPER státu, který vydal řidičský průkaz. Podle Evropské komise pak domovský stát musí v zásadě uložit obdobný zákaz řízení s unijním účinkem, jak shrnuje i oznámení Komise na stránkách Generálního ředitelství pro dopravu.
Polský doživotní zákaz se tak po roce 2029 neuzavře na hranici, ale přelije se do české reality. Český úřad nebude moci přimhouřit oči a nechat člověka dál řídit s českým řidičákem, pokud v Polsku nebo jinde v EU dostane vážný zákaz řízení.
V AutoŽivě proto raději už dnes radíme, aby každý, kdo jezdí do Polska, půjčuje si tam auto nebo v celé EU pracuje jako řidič, bral polský model jako náhled do budoucnosti, ne jen jako lokální výstřelek. Věta „jednou poruší zákaz a už nikdy si nezařídí“ totiž v Polsku už platí doslova a podobný přístup může za pár let formovat i pravidla pro volanty po celé Evropě.
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 5397
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9193
