Zatímco prvky aktivní bezpečnosti mohou pomoci zabránit kolizi, když už k ní dojde, přichází na řadu pasivní bezpečnost, tedy deformační zóny, airbagy a další vychytávky. Euro NCAP testuje ochranu posádky čelním nárazem do překážky v 64kilometrové rychlosti, bočním nárazem v 50 km/h a testem nárazu voz na sloupek v rychlosti 29 km/h. Výrobci proto pochopitelně konstruují své vozy tak, aby uspěli právě v těchto zkouškách.

Výsledné hvězdičkové ohodnocení je také velmi ovlivněno právě přítomností různých asistentů, varovných signálů a také ochranou chodců. V blízké budoucnosti na něj má mít vliv i přítomnost detekce cyklistů. Posuzovat podle počtu hvězdiček, jak vás auto ochrání při havárii je tedy trochu zavádějící.

Právě na pasivní bezpečnost vozů se zaměřila americká zkušebna IIHS, která začala provádět realističtější zkoušky, například boční náraz zleva simulující neopatrné předjíždění. Pro některé vozy tento crash-test dopadl naprosto tragicky. Evropská zkušebna NCAP to ale vůbec nebrala v úvahu.

O 6 let později, v červnu tohoto roku si v USA test zopakovali, ovšem tentokrát simulovali náraz při předjíždění zprava. Cílem bylo zjistit, zda platí předpoklad, že stejnou ochranu při nárazu má jak řidič, tak spolujezdec. Ukázalo se ale, že to absolutně neplatí. U některých aut se sloupky posunuly i o 30 centimetrů dovnitř, a pokud by spolujezdec přežil, pravděpodobně by utrpěl vážná zranění s trvalými následky.

Jako první přišla v tomto testu na řadu velká SUV, tedy pořádné kusy, od jejichž robustnosti by každý očekával naprosté bezpečí. Bez ztráty bodu ovšem testem prošel pouze Volkswagen Atlas, který se u nás vůbec neprodává (mohou za to emisní normy – poděkujte EU) a také zástupce ještě nedávno vysmívané korejské automobilky Kia. Jejich Sorento tak patří mezi dva nejbezpečnější vozy ve své třídě. Naopak zcela propadl Ford Explorer. Kdyby vás s ním chtěl někdo svézt, trvejte na tom, že budete sedět raději vzadu, protože právě kvůli tomuto vozu má pojem „sedadlo smrti“ stále svůj smysl.