Přestože se vynález automobilu přičítá Němci Karlu Benzovi a jako letopočet jeho vzniku se uvádí rok 1885, desítky let předtím brázdili cesty podivíni řídící vozy poháněné parním strojem. A ti pochopitelně tu a tam bourali. Pokud tedy za automobily pokládáme i parní vozy, první smrtelná autonehoda se stala již v roce 1869.

První obětí autonehody byla irská astroložka a konstruktérka optických přístrojů

V roce 1869 jela irská vědkyně Mary Wardová v parním automobilu postaveném jejími bratranci. Když projížděli zatáčkou, Wardová spadla ze sedačky a dopadla na cestu. Jedno z kol jí přejelo krk, což ji ihned usmrtilo.

První nehoda benzínového auta se stala v USA

První nehodu automobilu s benzinovým pohonem si nárokuje americký stát Ohio a je trochu blíž k tomu, co většina z nás dnes považuje za autonehodu. V roce 1891 kutil James Lambert řídil jeden ze svých vynálezů, kočár poháněný benzínovým motorem. Dostal se ovšem do potíží. Vůz, který vezl také spolucestujícího Jamese Swovelanda vjel na kořen stromu, který vystupoval ze země. Lambert ztratil kontrolu nad řízením a vozidlo narazilo do sloupu. Oba muži utrpěli lehká zranění.

První usmrcení chodce autem se stalo přesně před 123 lety

První zaznamenané usmrcení chodce autem přišlo o několik let později. 12. února 1896 vstoupila Bridget Driscollová z londýnského chodníku do silnice a byla sražena a zabita anglo-francouzským benzínovým vozem, který řídil Arthur Edsall. I když auto mělo nejvyšší rychlost šest kilometrů za hodinu, ani Edsall, ani Driscollová – kterou svědci popsali jako zmatenou osobu, která při pohledu na vozidlo ztuhla na místě – nedokázali zabránit kolizi.

Mohlo by vás zajímat: Nejstarší automobily světa pochází z roku 1769, víte o jaké se jedná?

Edsall byl zatčen, ale smrt byla prohlášena za nehodu, a tak nebyl stíhán. Koroner, který zkoumal tělo Driscollové, byl citován tiskem, když prohlásil, že doufá, že se „taková věc nebude nikdy opakovat.“ Ve stejný rok zahynul v New Yorku po srážce s automobilem také první cyklista.

Řidič auta poprvé zahynul při nehodě dva roky poté

První smrtelná nehoda řidiče při kolizi se stala v roce 1898, když jel Angličan Henry Lindfield se svým synem z Brightonu do Londýna. Blízko cíle cesty Lindfield ztratil při sjíždění z kopce kontrolu nad vozem. Narazil do plotu a Lindfield byl vyhozen ze sedadla řidiče předtím, než auto narazilo do stromu a mezi ním a vozem se mu zachytila noha. Jeho syn nebyl zraněn a běžel pro pomoc. V nemocnici lékaři zjistili, že noha je pod kolenem rozdrcená a přistoupili k amputaci. Po operaci Lindfield zůstal v bezvědomí a zemřel následující den.

V Česku se začalo bourat až ve 20. století

Na českém území se stala první nehoda automobilu, při níž zároveň došlo k úmrtí, 1. května 1990. Leopold Sviták, konstruktér prvního českého i rakousko-uherského automobilu NW Präsident (pozdější Tatra) se spolu s montéry Braunerem, Kuchařem a Bayerem vydal na zkušební jízdu z Příbora do Místku. Při sjezdu z prudkého kopce se ale vůz převrátil. Svitákův kolega Jan Kuchař narazil hlavou na patník a na místě zemřel, montér Viktor Bayer utrpěl těžké zranění a sám Leopold Sviták měl těžce zraněnou nohu, která mu musela být následně amputována. Čtvrtý člen posádky, Romuald Bruner, přežil nehodu bez úhony.

Sviták byl posléze souzen kvůli zabití spolujezdce. Na jeho stranu se naštěstí postavil předseda rakouského autoklubu baron Liebig, který potvrdil, že Sviták je opatrný a spolehlivý řidič a nehoda určitě nemohla nastat jeho zaviněním.