Dávejte si pozor u vjezdů do měst, hlídají tam kamery. Češi dostanou pokutu i zpětně

Nový silniční zákon: městské vjezdy pod kamerami

Není to tak dlouho, co se mi (nechtěně) „povedlo“ vjet do zákazu vjezdu. Respektive městské zóny. Přišel jsem na to poměrně pozdě, naštěstí byla možnost se tam otočit a co nejrychleji se vrátit „na původní stanoviště“. Doufaje přitom, že mne u toho žádná ruka (či spíše oko) zákona nespatřilo. To se ale za chvíli změní a nastanou nám v tomto směru myslím krušné časy. Pojďme se na ty kamerové „velké bratry“ podívat společně.

Kamery ohlídají vnitřní části měst, obytné čtvrti a okolí škol

Od května 2026 se má totiž mj. v Rakousku změnit pravidlo, které může českým řidičům výrazně znepříjemnit cestu na dovolenou i na hory. Vjezdy do vybraných městských zón začnou hlídat kamery, a to podle návrhu 36. novely „Straßenverkehrsordnung“.

Podle materiálů k novele půjde hlavně o vnitřní části města, obytné čtvrti a okolí škol. Tedy přesně ta místa, kde mnoho Čechů běžně projíždí při hledání ubytování, parkování nebo třeba benzinky. Zásadní je, že změna se netýká jen Rakušanů. Systém je od začátku nastavený i na zahraniční řidiče, včetně Čechů, kteří přijedou na výlet, na lyže nebo jen projedou městem po trase z navigace.

Řidiči za čelním sklem vozí jednu věc, která jim u policejní kontroly často zavaří. Padají pokuty ostošest

udalosti247.cz

6 m

Původně stát mluvil o účinnosti už od 1. ledna 2026. Nyní se počítá s květnem a ke konci roku 2025 je návrh stále ve fázi projednávání a veřejné konzultace. Pro řidiče to ale podstatné není, klíčové je, že tento režim má přijít.

V praxi z toho plyne jedno: neoprávněný vjezd do takto hlídané zóny už nemusí řešit policista na místě, ale úředník, který se na vše podívá až zpětně, podle záznamu z kamer. A právě tady se začíná lámat, na koho novinka nejvíc dopadne.

Jak systém funguje, kde budou kamery a kolik hrozí zaplatit

Kamerový dohled se má soustředit na takzvané „sensible Zufahrtszonen“, tedy citlivé příjezdové trasy. Jde hlavně o historická centra, obytné čtvrti a ulice v okolí škol, kde chtějí města zklidnit dopravu.

Už teď se jako zájemci o využití systému zmiňují zejména větší města jako Vídeň, Linz, Graz, St. Pölten nebo Leoben. Ve Vídni se v souvislosti s projektem „autofreie City“ hovoří o monitoringu několika desítek vjezdových bodů do vnitřního města.

iZdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz

Na rozdíl od současného stavu nepůjde jen o občasné, namátkové zásahy policie. Nový model počítá s nepřetržitým automatickým dohledem, který se svou logikou podobá mýtným bránám nebo systému „section control“ na dálnicích.

Pokud systém vyhodnotí, že šlo o neoprávněný vjezd, posuzuje se přestupek podle § 99 odst. 3 StVO. U vozidel z jiných členských států EU si rakouské úřady mohou na základě evropské směrnice vyžádat údaje o provozovateli a pokutu poslat zpětně poštou do země registrace.

Nebude se tedy hrát na to, že „jsem turista, nic se neděje“. V krajním případě může neoprávněný vjezd znamenat až 726 eur běžné pokuty, u opakovaného nebo závažného porušení až 2 180 eur. V praxi se sice počítá se základními sazbami zhruba mezi 70 a 150 eury, ale i ty už umí nepříjemně zabolet.

iZdroj fotografie: Policie ČR

Evropský rámec navíc umožňuje vymáhání částek nad 70 eur i v jiném státě, pokud na to má úpravu. Kombinace kamer, databází a unijní výměny údajů tak v podstatě ukončuje éru ve stylu „nějak to projedu a ono to projde“, ale teprve další část ukazuje, proč na tom Rakousku tolik záleží.

Trend zklidňování center a spor o kamery

Rakousko tyto kamerově hlídané vjezdy zasazuje do širšího trendu, který je v Evropě čím dál viditelnější. Jde o zklidňování center, snižování hluku a emisí a podporu pěší a cyklistické dopravy. Opatření se prezentuje jako součást digitalizace dopravy a chytrého řízení přístupu do měst. Inspirací jsou automatizované systémy vjezdu v zahraničních metropolích, kde podobné režimy fungují už delší dobu.

Zastánci mluví o bezpečnějších ulicích a menší dopravní zátěži. Podle nich jde o logický krok, jak chránit obyvatele zejména v obytných čtvrtích a kolem škol, kde provoz bývá hustý a často chaotický.

Kritici včetně motoristických organizací a části opozice upozorňují, že kombinace kamer a lokálně definovaných zákazů může přinést:

• chaos v pravidlech,
• nárůst počtu zákazových zón,
• další rozšiřování sledování veřejného prostoru.

iZdroj fotografie: Flickr / Creative Commons / CC-BY-SA

Do toho vstupuje i evropská úroveň. Aktualizovaná směrnice o přeshraničním vymáhání dopravních deliktů rozšiřuje okruh sledovaných přestupků a zpřesňuje výměnu údajů i informování řidičů o jejich právech. A právě na pozadí těchto debat se dostává ke slovu otázka, která trápí mnoho lidí víc než samotná pokuta.

Co se děje s daty a jak se mají Češi připravit

S kamerami logicky přichází otázka: co všechno o mně systém sbírá a jak s tím nakládá? Rakouské úřady ujišťují, že systém má být nastaven tak, aby zaznamenával registrační značky všech vjíždějících vozidel, ale osobní data ukládal jen v nezbytném rozsahu.

Podle jejich materiálů má být vše v souladu s pravidly ochrany osobních údajů. Hovoří o řešení, které je z hlediska ochrany dat „v pořádku“ a omezené na kontrolu vjezdu a případné správní řízení, pokud dojde k přestupku.

Pro českého řidiče z toho plynou dvě jednoduchá, ale zásadní ponaučení:

Informovanost tak od roku 2026 bude patřit mezi nejlevnější „pojistky“ při cestě do Rakouska, a kdo si pravidla a značky předem projde, může se nepříjemnému dopisu z Rakouska vyhnout ještě dřív, než se vůbec vydá na cestu.