EU vyžaduje novou povinnou výbavu. Kvůli ní zdraží všechna auta

Nová povinná výbava může zdražit každé auto o tisíce Kč. EU od července vyžaduje infrakameru i nouzové brzdění

Od 7. července 2026 musí každé nově prodané auto v EU hlídat, jestli řidič dává pozor. Systém už platí a týká se i českých autosalonů.

i Zdroj fotografie: Depositphotos

15. července si zákazník v pražském showroomu převzal nový vůz. Na sloupku volantu na něj mrkala drobná čočka, o které mu prodejce řekl jedinou větu: „Ta vás upozorní, když se přestanete dívat na silnici.“ Tím to pro většinu kupujících končí. Jenže za tou čočkou stojí sedm let legislativního procesu, přesně definované časové prahy varování a debata o tom, jestli povinná bezpečnostní výbava nezabíjí segment levných aut.

Co přesně zákon nařizuje, a co ne

Evropská legislativa nepředepisuje „infračervenou kameru“. Předepisuje funkci s názvem Advanced Driver Distraction Warning, zkráceně ADDW. Systém musí rozpoznat, že řidič nesleduje jízdní úlohu, a proto sleduje směr pohledu, otevření očí a polohu hlavy. Jak toho výrobce dosáhne, je na něm.

V praxi ale řešení konverguje k jednomu typu hardwaru. Dodavatelé jako Bosch nebo Smart Eye shodně popisují infračervenou či blízkou infračervenou kameru s algoritmem pro sledování očí. Běžné umístění: sloupek řízení, horní rámeček centrálního displeje nebo A-sloupek. Infračervené světlo funguje i potmě, takže předpis požadující spolehlivost ve dne i v noci je splněn bez přídavného osvětlení kabiny.

Důležitý je rozdíl oproti starším systémům hlídání únavy. Ty pracovaly nepřímo, vyhodnocovaly úhel natočení volantu, délku jízdy, frekvenci směrovek. ADDW jde přímo po očích řidiče. Méně odhadování, více měření.

Kdy systém zasáhne a co udělá

Delegovaný předpis Komise definuje přesné spouštěcí prahy. ADDW se aktivuje automaticky nad 20 km/h; výrobce může zvolit i nižší rychlost, ale ne vyšší. Po startu motoru má systém až jednu kumulativní minutu jízdy nad touto hranicí na kalibraci a rozpoznání pozice řidiče.

Samotné varování závisí na rychlosti:

  • Od 50 km/h: Pokud pohled řidiče zůstane mimo oblast řízení déle než 3,5 sekundy, přijde upozornění.
  • Od 20 km/h: Limit se prodlužuje na 6 sekund.
  • Toleranční buffer: V nestandardních situacích může výrobce přidat až 1,5 sekundy navíc.

Forma varování musí být vizuální a k ní akustická nebo haptická, případně obojí. Pokud řidič nereaguje, systém může varování opakovat a stupňovat. Žádná automatická pokuta, žádné body. Samotný předpis ADDW sankce neobsahuje; případný postih by musel přijít z jiného právního režimu.

A co vypnutí? Výrobce může nabídnout dočasnou deaktivaci, ale po každém novém nastartování se ADDW vrátí do normálního režimu. Trvalé zakrytí kamery předpis nepředpokládá. Fakticky by šlo o vyřazení povinné výbavy z funkce.

Soukromí: kamera, která nemá paměť

Otázka, kterou si klade většina řidičů, zní jednoduše: nahrává mě to? Odpověď z předpisu je překvapivě jasná. Systém nesmí spoléhat na biometrická data umožňující identifikaci konkrétní osoby. Musí pracovat v uzavřené smyčce, zpracovávat jen data nutná pro okamžité vyhodnocení pozornosti a neukládat je do archivu.

ADDW tedy není palubní kamera natáčející řidiče. Je to senzor, který v reálném čase měří, kam se díváte, a okamžitě zapomíná. Předpis nevytváří žádné zvláštní přístupové právo pro policii ani pojišťovnu. Pokud by k datům o řidiči měl někdo přistupovat, musel by se opřít o jiný právní základ, třeba telematické služby nebo záznamník nehod (event data recorder), což je zcela oddělený systém.

Kdo má výjimku a co přijde kromě kamery

Datum 7. července 2026 platí pro běžná sériově vyráběná osobní auta a dodávky. Už registrovaných vozů se povinnost netýká; jde výhradně o nové vozy uváděné na trh po tomto datu. Pro malé série a speciální vozidla Komise v roce 2026 přidala dvouletý odklad, tedy do 7. července 2028. Nejde přitom o „malá auta“, ale o malosériové a speciální konstrukce, vozy s omezeným počtem vyrobených kusů nebo atypickou karoserií.

Vedle ADDW přináší červencová vlna i rozšířené automatické nouzové brzdění (AEB), které musí nově detekovat nejen auta, ale také chodce a cyklisty. V širším rámci General Safety Regulation už nové vozy v EU nesou také:

  • Inteligentní asistent rychlosti (ISA)
  • Couvací detekci kamerou nebo senzory
  • Varování při únavě
  • Nouzový brzdný signál
  • Asistent udržení jízdního pruhu
  • Záznamník dat o nehodě (EDR)

Celý balík má podle Evropské komise do roku 2038 zachránit přes 25 tisíc životů. Komise jako hlavní argument uvádí, že lidská chyba hraje roli v přibližně 95 % nehod.

Kolik to bude stát a koho to zasáhne nejvíc

V médiích koluje odhad zdražení o 400 až 800 eur na vůz, tedy zhruba 9 700 až 19 300 Kč při aktuálním kurzu ECB. Primární oficiální zdroj této částky se nám ale nepodařilo dohledat; jde o neoficiální odhad, ne o číslo stanovené Bruselem.

Reálný dopad na cenu se bude lišit model od modelu. Řada středních a vyšších tříd už kameru pro sledování řidiče i pokročilý AEB měla v sériové výbavě nebo jako příplatkovou položku. U nich jde spíš o softwarovou homologaci než o nový hardware. Největší tření čekáme u levnějších a technicky jednodušších aut, kde se kamera, výpočetní jednotka i rozšířené senzory pro AEB musí přidat od nuly.

European Transport Safety Council nicméně v lednu 2026 upozornila, že zdražování malých aut nelze svádět jen na bezpečnostní regulaci. S odkazem na data analytické firmy Jato uvádí, že ceny vozů B-segmentu vzrostly od roku 2018 o 34 %; za růstem stojí i inflace, výpadky dodavatelských řetězců a náklady na elektrifikaci. Bezpečnostní výbava je jen jedním dílem skládanky.

Kdo si dnes kupuje nové auto v Česku, už jezdí s kamerou na sloupku volantu. Otázka není, jestli ji tam chce. Otázka je, jestli si jí vůbec všimne.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Zobrazit další články