Zvyk přezouvat „po Velikonocích“ je pohodlný a zapamatovatelný – má jen jednu vadu: pneumatiky ho ignorují a řídí se teplotou asfaltu, ne datem v kalendáři.
Zvyk přezouvat „po Velikonocích“ nebo „od dubna“ je v Česku tak zakořeněný, že ho opakují i média a servisy, které by měly vědět lépe. Je pohodlný, zapamatovatelný a sdílený. Má jednu vadu: pneumatiky ho ignorují. Reagují na teplotu asfaltu a chování vozovky, ne na datum v kalendáři.
Sedm stupňů ano, ale ne jako vypínač
Pravidlo sedmi stupňů Celsia zná dnes skoro každý řidič. Zimní pneumatiky jsou navržené pro nižší teploty, jejich měkčí směs drží přilnavost na chladném povrchu, ale nad sedmi stupni začíná být přítěží. BESIP to říká bez okolků: při teplotách nad 7 °C zimní pneumatiky ztrácejí optimální vlastnosti a na horkém asfaltu se mohou stát bezpečnostním rizikem. Continental ve svých odborných materiálech přidává konkrétní číslo: jízda na zimních v létě prodlužuje brzdnou dráhu na suchu nejméně o deset procent, na mokru o šestadvacet.
Jenže sedm stupňů není tlačítko. ADAC, největší evropský autoklub, loni výslovně doporučil řídit se teplotou místo oblíbené poučky „od října do dubna“, a zároveň upozornil, že rozhodující není jen denní maximum, ale i to, co ukazuje teploměr ráno v šest, když vyjíždíte z garáže. Pokud ranní minima padají k nule a přes den se vyšplhají na deset stupňů, jste pořád v šedé zóně. Ano, dnes, když píšu tento článek, by to celkem platilo. Včera sněžilo, dnes bylo ráno kolem nuly a přes den to deset stupňů určitě nedá.
Česko není jedna garáž
Praha a Liberec jsou od sebe sto kilometrů. Na přelomu března a dubna 2026 to ale vypadá, jako by byly v jiném ročním období. Praha a Brno mají přes den maxima kolem osmi až dvanácti stupňů, ranní minima se drží těsně nad nulou. Liberec má 30. a 31. března déšť se sněhem a maxima jen kolem pěti šesti stupňů. Krušné hory, kde žiju, jsou na tom podobně. Ostatně Němci v Erzgebirge mají na přezouvání jednoduchý návod: „Von O bis O“, neboli „Von Oktober bis Ostern“, přeloženo od října do Velikonoc. Evidentně vědí proč.
Data ČHMÚ za rok 2025 to potvrzují v širším měřítku: průměrná teplota v březnu 2025 byla v Praze a Středočeském kraji 5,5 °C, v Libereckém kraji jen 4,0 °C. V dubnu byl rozdíl podobný, 11,0 versus 9,6 stupně. Přitom celkový průměr za celé Česko byl v březnu 5,1 °C a v dubnu 10,3 °C. Mezi „ještě zima“ a „už letní pneu“ neexistuje žádná pevná kalendářní hranice, existuje jen vaše konkrétní trasa, váš čas odjezdu a aktuální předpověď.
Řidič, který každé ráno vyjíždí z podhůří nebo pravidelně přejíždí přes horské úseky, má jiný výpočet než ten, kdo pendluje po pražském okruhu. A na úsecích označených značkou „Zimní výbava“ může být zimní obutí vyžadováno bez ohledu na aktuální počasí, rozhoduje značka a případná dodatková tabulka, ne to, co ukazuje aplikace v telefonu.
Třicet procent řidičů to neřeší vůbec
Tady přichází číslo, které by mělo zarazit. Podle dat z Hloubkové analýzy dopravních nehod, kterou zpracovává BESIP, používá zimní pneumatiky celoročně přibližně třicet procent českých řidičů. Není to okrajový zvyk, je to reálné chování téměř třetiny trhu.
Průzkum Continentalu pro český trh z roku 2025 to doplňuje: 21,8 % řidičů přiznává, že jarní přezutí odkládají, a dalších 8,4 % na letní pneumatiky nepřechází vůbec. Motivace jsou pochopitelné, ušetřit za servis, vyhnout se frontám, dojet zimní sadu. Jenže ekonomická logika tu kulhá. Zimní pneumatiky se na teplém asfaltu opotřebovávají rychleji, mají vyšší valivý odpor a horší chování při brzdění. Odkládáním přezutí nespoříte, přesouváte náklady jinam a přidáváte bezpečnostní riziko.
Zákon přitom říká jasně: povinnost zimního obutí platí od 1. listopadu do 31. března tehdy, když je na vozovce sníh, led nebo námraza, případně to lze s ohledem na počasí očekávat. Minimální hloubka dezénu je čtyři milimetry. Po 31. březnu zákonná povinnost odpadá, ale fyzika zůstává.
Přezout je teprve začátek
Rostoucí popularita celoročních pneumatik celou debatu trochu mění. Skoro pětina českých řidičů je už používá a dalších 42 % o nich uvažuje. Pro řidiče s mírným profilem, město, dálnice, žádné pravidelné horské trasy, mohou být rozumným kompromisem. Ale nejsou univerzální odpovědí. ADAC v testu šestnácti celoročních pneumatik z roku 2025 zjistil, že čtyři modely představují přímé bezpečnostní riziko. Celoročka vás nezbavuje nutnosti přemýšlet, jen mění, o čem přemýšlíte.
Stejná logika platí pro letní pneumatiky po přezutí. V letošním ADAC Sommerreifentestu 2026 dosáhly hodnocení „gut“ jen tři z šestnácti testovaných modelů. Datum přezutí je tedy jen první otázka. Druhá, a možná důležitější, je, na co vlastně přezouváte.
Co s tím dnes
Praktické rozhodnutí vypadá takhle: sledujte noční minima, ne jen denní maxima. Pokud se teploty stabilně drží nad sedmi stupni i ráno a předpověď na příštích deset dní nevykazuje mrazíky, je čas. Pokud jezdíte přes horské úseky nebo vyjíždíte z podhůří, přidejte k tomu rezervu. A pokud plánujete nákup nové sady, EU štítek na pneumatice vám řekne základní informace o přilnavosti za mokra, valivém odporu a hlučnosti, ale jak ukázal ADAC, pneumatiky se stejným štítkovým hodnocením se v komplexním testu mohou lišit výrazně.
Starý zvyk „po Velikonocích“ přežívá, protože je jednoduchý. Jenže Velikonoce letos připadají na jiný týden než loni a na jiný než příští rok a počasí o tom neví vůbec nic. Pneumatiky reagují na asfalt. A asfalt se řídí teplotou, ne tradicí. I když – letos to na ty Velikonoce celkem vyjde. Venku je totiž jako v prosinci.
PŘEČTENÍ: 5820
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 8313
