Kdo odpovídá za nehodu, když značku zakryje strom? Soud má jasno

Když značku zakryje strom, řidič za nehodu neodpovídá. Soud potvrdil, že platit musí správce silnice

Ruský Nejvyšší soud rozhodl, kdo platí škodu po nehodě, kterou zavinily zarostlé větve nad přednostní značkou. Výsledek překvapí.

i Zdroj fotografie: Pexels

Volgograd, 17. října 2023. Řidička BMW 520D vjela z vedlejší silnice do křižovatky a střetla se s Chevroletem Lanos. Policie jí nejdřív připsala, že nedala přednost, jenže při šetření zjistila, že přednostní značka před křižovatkou byla zcela zakrytá hustou vegetací. Fotodokumentace to potvrdila. Správní řízení bylo 15. listopadu 2023 zastaveno: řidička se ocitla v takzvaném dobrovolném omylu, protože značku objektivně nemohla vidět. Tím začal spor, který se protáhl až k nejvyšší soudní instanci a přinesl odpověď na otázku, kterou si může položit každý řidič: co se stane, když značka prostě není vidět?

Pojišťovna zaplatila polovinu a víc dát nechtěla

Pojistitel Renaissance Insurance vyplatil poškozenému řidiči Chevroletu 6. prosince 2023 částku 79 247 rublů (zhruba 19 500 Kč) a v únoru 2024 doplatil dalších 872 rublů. Dohromady to byla polovina vypočtené škody. Logika pojišťovny: když policie neurčila vinu žádného z řidičů, nelze aktivovat plné krytí z povinného ručení (v Rusku OSAGO) proti konkrétnímu viníkovi. Druhá polovina? Tu si poškozený musí vymáhat jinde.

Soud prvního stupně dal poškozenému částečně za pravdu a přiznal mu 413 536 rublů (přes 100 000 Kč) přímo proti administraci Volgogradu jako správci komunikace, který nechal značku zarůst. Odvolací i kasační soud ale rozhodnutí upravily ve prospěch povinného ručení, a pojišťovna se bránila dál.

Co skutečně řekl Nejvyšší soud

Rozhodnutí kolegia Nejvyššího soudu Ruské federace z počátku srpna 2026 nedopadlo tak, jak by napovídal zjednodušený výklad „soud poslal pojišťovnu do patřičných mezí“. Soud fakticky vyhověl kasační stížnosti pojišťovny. Zrušil odvolací i kasační rozhodnutí a věc vrátil k novému projednání.

Klíčová argumentace stojí na dvou pilířích:

  • Bez prokázané viny řidiče není pojistná událost z OSAGO. Pokud policie ani soud neurčily zavinění žádného z účastníků nehody, povinné ručení nemá proti komu směřovat. Pojišťovna tedy neměla povinnost doplatit plnou částku.
  • Škodu nese ten, kdo ji způsobil, a to bylo město. Administrace Volgogradu jako správce komunikace zanedbala údržbu dopravního značení. Právě toto selhání vedlo k nehodě, ne chování řidičky.

Podle oficiální zprávy Nejvyššího soudu RF soud jasně oddělil hranici povinného ručení od odpovědnosti za stav infrastruktury. Řečeno příměji: pojišťovna neprohrála. Prohrál správce silnice.

Co z toho plyne pro české řidiče

Ruský případ je výkladové vodítko, ne automaticky přenositelný precedent. Přesto ukazuje mechanismus, který funguje i v českém právu: pokud značka objektivně není viditelná, řidič za její nerespektování nemusí nést odpovědnost. Ale důkazní břemeno je tvrdé.

Český Nejvyšší správní soud v rozsudku 7 As 323/2016-29 pracoval s testem, zda byla podstatná část značky viditelná z dostatečné vzdálenosti, rozpoznatelná a nezaměnitelná. Částečné zakrytí (třeba svodidly) samo o sobě řidiče neomlouvá. Omlouvá ho až situace, kdy značku reálně nemohl identifikovat.

V České republice za údržbu značení odpovídá vlastník komunikace: u dálnic a silnic I. třídy stát, u silnic II. a III. třídy kraj, u místních komunikací obec. Podnět na nečitelné značení lze podat podle kategorie silnice: u místních komunikací na obecní úřad obce s rozšířenou působností, u silnic I. třídy na krajský úřad, u dálnic na Ministerstvo dopravy.

Pět věcí, které udělat na místě

Pokud se ocitnete v situaci, kdy vás policista chce pokutovat za nerespektování značky, o které jste přesvědčeni, že nebyla viditelná:

  1. Nepodepisujte příkaz na místě. Po podpisu je rozhodnutí pravomocné a vykonatelné, odvolání neexistuje. Trvejte na standardním správním řízení, máte na to právo podle stanoviska Ministerstva vnitra.
  2. Foťte z pohledu řidiče. Zachyťte značku z více vzdáleností při nájezdu, ne jen detail. Důležitá je překážka, která zakrývá výhled.
  3. Ukládejte metadata. Čas, datum, GPS souřadnice. Ideálně palubní kamera s nepřerušeným záznamem průjezdu.
  4. Sežeňte svědka. Spolujezdec, řidič za vámi, kolemjdoucí, kdokoliv, kdo může potvrdit stav značky v daný okamžik.
  5. Se značením nemanipulujte. Odstraňování větví nebo posouvání značky je samo o sobě přestupek.

Systémový problém, ne kuriozita

Volgogradský případ není ojedinělý. V prvním pololetí 2026 evidoval ruský finanční ombudsman 69 692 sporů z povinného ručení, meziročně o 18,6 % více. Hlavním tématem sice není zakrytá značka, ale odmítání pojišťoven organizovat opravu vozidel; jde o širší erozi důvěry mezi řidiči a pojistiteli.

V Česku se spory o viditelnost značení řeší řidčeji, ale existují. A mechanismus je stejný: kdo chce uspět s obranou, potřebuje důkazy pořízené na místě, ne zpětné tvrzení u soudu. Volgogradské řidičce pomohly policejní fotky. Vám pomůže vlastní mobil, pokud ho vytáhnete včas.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články