Řidiči se kvůli ní zbytečně omezují: Klimatizace nezvedá spotřebu tolik, jak se roky tvrdilo

Popravdě nepatřím k těm, kteří by v „třicítkovém“ horku raději volili propocenou košili výměnou za úsporu několika litrů benzínu, ale dokážu to asi pochopit. Zajímalo mne však vždy, jak to vlastně s tím „plýtváním paliva“ kvůli klimatizaci vlastně je. A německý ADAC na to mně – a pochopitelně nejen mně – dává jasnou odpověď.

Test byl celkem jednoduchý: Škoda Octavia na zkušebním stanovišti, vnější podmínky nastaveny na 25 °C a porovnávala se jízda se zapnutou a vypnutou klimatizací v různých režimech. Výsledky ukazují, že průměrný nárůst spotřeby se pohybuje kolem 10 až 15 procent, ale tohle číslo samo o sobě moc neřekne. Záleží totiž na tom, jestli stojíte v koloně, jedete po okresce, nebo se snažíte vychladit auto, které hodinu pražilo na parkovišti.

Ve městě klimatizace přidá litr, na okresce jen zlomek

Největší rozdíl mezi situacemi je překvapivě velký. Při městské jízdě ADAC naměřil přírůstek zhruba litr na sto kilometrů, u auta se základní spotřebou pět litrů to znamená nárůst o celých dvacet procent. Při ustálené jízdě mimo obec kolem stovky klesl přírůstek na přibližně 0,3 litru na sto kilometrů, tedy asi šest procent. Při aktuální ceně benzínu 33,20 Kč za litr podle dat Českého statistického úřadu to ve městě vychází na zhruba 33 korun navíc na sto kilometrů, mimo obec jen na necelých deset korun.

Zahoďte mobily a trénujte postřeh

Události247.cz

4 h

Na pětistovkové dovolenkové trase po dálnici a silnicích mimo obec zaplatíte za klimatizaci přibližně 50 korun navíc. Pokud by stejná trasa vedla převážně městem nebo kolonami, účet by vyskočil na víc než 160 korun. To je rozdíl, který už stojí za pozornost, i když sám o sobě není důvodem k panice.

Nejdražší je první chvíle po nastoupení do rozpáleného auta

Zvláštní kapitolou je volnoběh, tedy situace, kdy motor běží, ale auto stojí. Relativní dopad klimatizace je tam nejvyšší ze všech měřených scénářů. ADAC uvádí přibližně 0,4 litru za hodinu navíc, tedy asi 13 korun za hodinu stání s běžícím motorem a zapnutou klimou. To samo o sobě není katastrofa. Nicméně to ukazuje, kde klimatizace pracuje nejméně efektivně: motor nemá dostatek výkonu na to, aby kompresor poháněl bez znatelného dopadu na spotřebu.

Ještě náročnější je okamžik, kdy nastoupíte do auta, které hodinu stálo na slunci. Interiér může mít přes čtyřicet stupňů a klimatizace musí pracovat na plný výkon, dokud teplotu nesrazí na snesitelnou úroveň. Právě tady vzniká největší spotřební špička. A právě tady pomůže jednoduché opatření: před jízdou auto krátce vyvětrat otevřenými dveřmi nebo okny, aby klimatizace nemusela bojovat s extrémním horkem od začátku. Kdo má „šíbr“, neboli posuvnou střechu, má situaci ještě jednodušší.

Automatická klimatizace je výrazně střízlivější než manuální

Německý Umweltbundesamt v letošním roce potvrdil, že manuální systémy s neregulovaným kompresorem bývají znatelně žravější než moderní automatické klimatizace s elektronicky řízeným kompresorem. To jsem si uvědomoval vždy – člověk nemá šanci reagovat přesněji než mnoho čidel po celém voze a schopný počítač uvnitř klimy.

U plně automatické klimatizace nastavené na 21 až 23 °C v režimu Auto ADAC naměřil přírůstek jen kolem pěti až šesti procent. Tedy zhruba polovinu průměru. Kdo má v autě automatickou klimu a nechá ji pracovat v rozumném rozsahu, platí za chlazení podstatně méně než ten, kdo manuálně stáčí teplotu na minimum a nechá kompresor běžet naplno.

Tady se mimochodem rozpadá jeden rozšířený mýtus: že automatická klimatizace musí brát víc, protože pořád něco dělá. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Regulovaný kompresor zapíná a vypíná podle potřeby, zatímco starší manuální systémy jedou naplno, dokud je nezapnete nebo nevypnete ručně.

Stažená okna nejsou zadarmo

Intuitivní rada vypni klimu a stáhni okna funguje dobře ve městě nebo při pomalé jízdě. Při rychlostech kolem 80 až 100 km/h ale otevřená boční okna zvyšují odpor vzduchu natolik, že ADAC naměřil přírůstek spotřeby asi 0,2 litru na sto kilometrů. To je sice méně než klimatizace při stejné rychlosti, ale rozdíl se zmenšuje. Zajímavé, že? Při vyšších rychlostech nebo s více otevřenými okny může být srovnatelný. To si tuším málokdo uvědomuje.

Za zmínku stojí ještě jedna věc: ADAC upozorňuje, že výrobci do oficiálních údajů spotřebu vedlejších agregátů jako klimatizace standardně nezahrnují. Aha. Podívejme se na to. Čili se nedivte, že v parném létě budete na jiných číslech, než které vám sliboval prodejce v showroomu. To tuším také málokdo ví. O kolik to bude, už záleží jen na vás – jak chytře „klimu” použijete. A zda vůbec. Mimochodem, jak celé úspory kvůli klimatizaci vnímáte právě vy?