Kontrola trakce na sněhu vypnutá nebo zapnutá, to je otázka. V některých situacích to skutečně může pomoci

Kontrola trakce a stabilizační systém obecně je velmi dobrým pomocníkem pro řidiče, kteří nijak moc neřeší fyziku jízdy s autem. Pravověrný motorista asistenty občas vypíná.

i Zdroj fotografie: Martin Sedláček pro AutoŽivě
                   

Jízda na sněhu vyžaduje určitá specifikace v přístupu. Řidič si musí uvědomit, a hlavně musí přijmout fakt, že to na sněhu klouže. Jinak a obšírněji řečeno, že na sněhu je přilnavost aut jiná než na suchém asfaltu. Pro jízdu na sněhu by měl mít řidič v ideálním případě zkušenosti nasbírané z řidičských kurzů, z polygonů či uzavřených tratí. Do určité míry je možné spolehnout se při jízdě na sněhu na elektronické asistenty a podpůrné systémy, na kontrolu trakce.

Elektrické asistenty jsou pro řadu řidičů velmi vhodné

Sytém kontroly trakce je dnes součástí všech moderních automobilů, jde o rozšíření asistenčního systému ABS. V mnoha případech umí kontrola trakce pomáhat, i když existují situace, kdy může být zásah trakční kontroly kontraproduktivní. Systém kontroly trakce funguje tak, že pokud dojde k prokluzu kol, systém kolo přibrzdí. Může také dojít k omezení výkonu motoru, popřípadě ke kombinaci obou řešení.

Povinná výbava v Estonsku iZdroj fotografie: Depositphotos

Záleží na tom, jak je systém nastaven a v jakém automobilu má fungovat. Pro prevenci před smykem, jak je u většiny běžných aut, dojde k omezení výkon a přibrzdění. Auto by se mělo stabilizovat, kontrolní systém zabrání přetočení aut. Ovšem pokud jde o sportovněji laděný automobil, může být i kontrola trakce připravená nejenom zabránit smyku, ale také pomáhat s trakcí jako takovou.

Kola jsou přibrzděna, výkon omezen, smyk zažehnán

Pak jsou poklesy na výkonu minimální a vše je řešeno spíše přibrzďování. Nebo u automobilů s aktivním pohonem (všech kol) změnou distribuce hnací síly. Skutečně sportovní auta mohou mít dokonce systém kontroly trakce nastavitelný v několika úrovních. Plus je zde samozřejmě možnost systém zcela deaktivovat. Jak je vidět, nejde o nějaký jednoduchý a hloupý asistent, ale skutečně funkční zařízení, které je v řádově složitější verzi reálně používané v profesionálních závodních speciálech.

Pokud dochází k přibrzďování kol na jedné straně hnací nápravy, na druhém kole dochází k nárůstu točivého momentu. Některé zdroje či automobilky nazývají tento přístup „elektronickou uzávěrkou diferenciálu,“ ale jde spíše o virtuální termín než cokoli, co by reálně souviselo s mechanickým diferenciálem s omezenou svorností. Rozdíl je už jen v tom, že se „špérou“ není jedno kolo brzděné, dochází k mechanickému uzamčení. Není zde žádná síla, která by auto aktivně zpomalovala, brzdila. Nicméně pro většinu řidičů takto aktivní a pracující elektronický systém zlepšuje průjezd zatáčkou či akceleraci.

Běžný motorista zásah elektroniky ani nepozná

Zeptali jsme se se na doporučení, zda vypínat nebo zapínat kontrolu trakce odborníka na sportovní jízdu, pořadatele okruhových trackdays a amatérských závodů AmaterCup.cz, pana Menzla. „Pro běžné řidiče je určitě vhodné kontrolu trakce nebo stabilizaci obecně nevypínat, ani ho to nenapadne“, říká odborník, „a člověk, který řídí tak, že vnímá rozdíly v chování auta a tím pádem nekvituje zásahy elektronické asistence, ji sám vypne.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Běžný řidič bez ambicí chápat auto, vnímat jej a aktivně řídit, by měl jezdit se zapnutou kontrolou trakce. Bude to pro něj určitě bezpečnější a pohodlnější. Systém funguje tak, že pokud to řidiči přežene s plynem, elektronika potřebě kola přibrzdí. To platí jak pro prevenci smyku při nesprávném průjezdu zatáčkou, tak při přílišné akceleraci na kluzkém povrchu.

Rozjezd do kopce je na sněhu s kontrolou trakce snazší

Ve většině případů bude platit, že rozjezd na sněhu bude pro takového řidiče plynulejší, nedojde k prokluzu. Naopak pro řidiče, kteří rádi řídí, vnímají pohyb a chování automobilu, může být aktivní systém kontroly trakce nepříjemný. Pokud automobil disponuje, a zde záleží na modelu a značce, protože každá automobilka to má trochu jinak, asistencí tohoto typu, řidič ji vypíná.

Někde jde o integrovaný sytém stabilizace, kontroly trakce, jinde mohou být systému oddělené. Každopádně řidič „nadšenec“ pracuje s plynem a ví, že nadměrné sešlápnutí plynového pedálu začne kola nepatřičně protáčet. Problémem mohou být zásahy elektroniky při průjezdu zatáčkou.

Asistent může někdy reagovat přehnaně a razantně

„Pamatuji si na testovací jízdy s Mercedesem E kupé předchozí generace,“ vzpomíná expert, „v zatáčkách docházelo ke zhoupnutí auta do strany. Logické bylo reagovat lehkým kontra pracovat proti směru smyku. V tu chvíli ale zasáhla elektronická asistence, ve shodném směru jako pohyb kontra na volantu, pokračuje odborník, „tím vlastně docházelo k většímu pohybu proti smyku a auto se více destabilizovalo.“

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jinak řečeno, někdy jsou systémy nastavené opravdu razantně a nejsou kompatibilní s chováním řidiče, který je schopen a naučen řešit krizové situace prací na volantu.  V obecné rovině ale platí, že pro běžnou jízdu většiny tradičních motoristů se vyplatí stabilizační a asistenční systémy s kontrolou trakce nevypínat a v zimě je při rozjezdu na sněhu naopak používat.

Vypínáte vy kontrolu trakce?

Diskuze Vstoupit do diskuze
120 lidí právě čte
Autor článku

Martin Sedláček

Vyučil se automechanikem a tuto práci také dlouhé roky provozoval. Pak se na čas přesunul do oblasti profesionální dopravy, řidičák má v podstatě na vše, co se dá u nás legálně řídit. Po několika letech za volantem nákladního auta se vrátil zpět k původní profesi, kterou už dělá spíše z pozice vedoucího dílny. Má tak čas na redakční a publikační činnost i osvětu v oblasti automobilové techniky.

Zobrazit další články