Hamburg chce testovat přechod, který nezvýrazňuje zebru, ale přímo chodce, žlutým blikáním ve dne a laserovým pruhem u chodidel po setmění.
Čtyři nenápadné sloupky na rozích přechodu, senzory uvnitř a žádná nová cedule navíc. Tak vypadá systém SafeXOne německé firmy Blömen VuS, který už od loňského září funguje v Saarbrückenu a teď se o něj uchází Hamburg. Princip je jednoduchý: jakmile senzory zaregistrují, že se někdo chystá vstoupit na zebru, rozsvítí se zabudované LED diody ve výšce devadesáti centimetrů. Když je tma, šero nebo hustý déšť, přidá se druhá vrstva, laserový „světelný koberec“ asi dva centimetry nad vozovkou. Chodec do něj vstoupí a u jeho podrážek se objeví intenzivní pruh světla, který se posouvá s každým krokem. Řidič tak nevidí jen nasvícenou zebru, ale pohybující se siluetu konkrétního člověka. Právě v tom je posun: nejde o další statickou výstrahu, ale o aktivní zvýraznění osoby v okamžiku, kdy je nejzranitelnější.
Jak to funguje v praxi
Na Breslauer Straße 19 v saarbrückenské čtvrti Eschberg stojí první ostrý provoz. Město systém zprovoznilo v září 2025 jako součást svého plánu rozvoje chytrého města. Senzory reagují ještě před vstupem chodce na vozovku, stačí, že se přiblíží k obrubníku. LED blikání upozorní přijíždějící řidiče okamžitě. Po setmění se k němu přidá laserový pás, který město popisuje jako „světlo v úrovni chodidel zviditelňující pohyb přecházející osoby“.
Důležitý detail: laser nesleduje člověka kamerou ani neskenuje obličej. Rozsvítí se prostě tam, kam chodec vstoupí, a zhasne, jakmile přechod opustí. Systém navíc nasvěcuje bezbariérovou hranu protějšího obrubníku, takže orientuje i samotného chodce, což je užitečné pro seniory nebo lidi se zhoršeným zrakem.
Vedle bezpečnostní funkce přechod anonymně počítá průchody chodců a v další fázi má sčítat i průjezdy vozidel. Nezaznamenává registrační značky ani rychlost. Saarbrücken tak z jednoho zařízení získává datovou vrstvu pro dopravní plánování, kterou klasická zebra nikdy nenabídne.
Hamburg: čtyři kandidátní místa, ale zatím žádný beton
Hamburská čtvrť Eimsbüttel v březnu 2026 předložila návrh pilotního projektu se čtyřmi konkrétními lokalitami: křižovatka Holsteiner Chaussee / Burgwedelkamp, kruhový objezd Heußweg / Tornquiststraße, Vogt-Kölln-Straße u Jütländer Allee a Wördemannsweg na Stellinger Deckel. O dva měsíce později se přidal i sousední obvod Altona s návrhem otestovat systém u škol a na školních trasách.
Zatím jde výhradně o politickou a přípravnou fázi, správní řízení ani realizační termín nejsou uzavřeny. Podle nás je realistické očekávat první hamburský pilot nejdříve koncem roku 2026, širší vyhodnocení pak až v roce 2027. Hamburg přitom systém nestaví jako plošnou náhradu klasických přechodů, ale jako doplněk pro tmavá, nepřehledná a riziková místa.
Co to stojí a co ukázal provoz jinde
Ani Saarbrücken, ani Hamburg nezveřejnily jednotkovou cenu. Nejkonkrétnější srovnání pochází z městečka Olpe, kde SafeXOne běžel v rámci programu Modellprojekte Smart Cities. Tamní rozpad nákladů vypadá takto:
| Položka | Cena |
|---|---|
| Systém SafeXOne včetně montáže | cca 310 000 Kč |
| Dva solární moduly | cca 99 000 Kč |
| Základy | cca 50 000 Kč |
| Údržba na 4 roky | cca 42 000 Kč |
| Celkem | cca 501 000 Kč |
Z Olpe přišla i praktická lekce: solární napájení v zimě nestačilo a město muselo doplnit trvalý přívod elektřiny. Tvrdá čísla o poklesu nehodovosti veřejně dohledatelná nejsou; Olpe výslovně uvádí, že dopad na bezpečnost nelze doložit, protože v místě předtím k typickým úrazovým incidentům nedocházelo.
A co Česko?
Podobné ambice má i Zlín. Město v roce 2026 modernizuje 45 křižovatek a přechodů v projektu C2X za zhruba 150 milionů korun z dotací. Součástí jsou i takzvané „zombie lights“, tedy světla v chodníku upozorňující chodce zahleděné do telefonu, a projekční prvek u vstupu na přechod. Jenže v lednu 2026 policejní mluvčí pro Český rozhlas uvedla, že zařízení nemá certifikaci ministerstva dopravy, a policie se vyjadřuje jen ke schválenému značení.
Vyhláška č. 294/2015 Sb. sice definuje rámec pro dopravní zařízení, ale samotná existence vyhlášky nestačí. Pro laserový nebo projekční prvek by bylo nutné formální schválení jako uznaného dopravního zařízení. Bez něj žádný český SafeXOne legálně na silnici nevyjede.
Víc než blikající zebra
Největší hodnota systému nespočívá v tom, že přechod bliká. Blikajících přechodů je v Evropě tisíce a řidiči si na ně zvykli; právě ten návykový efekt jejich účinnost snižuje. SafeXOne se spouští jen tehdy, když někdo skutečně přechází, a místo abstraktního varování „pozor, tady je zebra“ ukazuje konkrétní lidskou postavu v pohybu. Jestli to opravdu sníží nehodovost, zatím nikdo nedokázal. Ale že to změní okamžik, ve kterém řidič chodce uvidí, je po zkušenosti ze Saarbrückenu těžké zpochybnit.
