Řidiči používají trik s listem a českými SPZ jako imunitu vůči radarům a parkování. Riskují pokutu i zákaz řízení

List ze stromu, kousek pásky nebo vlasce a minuta práce. To vypadá jako geniální hack, který zaručí „imunitu“ proti radarům i modrým zónám. Samozřejmě jsme ho v AutoŽivě probrali ze všech stran, zapojili paragrafy a ukázalo se, že tady jde ještě o něco jiného.

List, páska, minuta práce. Až 18 měsíců bez řidičáku

Viralita začíná nevinně. Řidič vezme list, zacloní jím půlku české SPZ, objektiv číslo nepřečte a komentáře slaví „neviditelnost“ pro radary i parkovací kontroly.

Jenže české právo má pro tuhle „minutovou kreativitu“ úplně jiný názor.

Řidiči používají trik s listem a českými SPZ jako imunitu vůči radarům a parkování. Riskují pokutu i zákaz řízení

AutoŽivě.cz

53 m

Podle zákona 361/2000 Sb. jde o přestupek už ve chvíli, kdy řidič jede s tabulkou registrační značky, která je zakrytá, nečitelná, upravená nebo umístěná tak, že je znemožněna či podstatně ztížena její čitelnost. To řeší konkrétně § 5 odst. 2 písm. l).

Za tenhle přešlap pak § 125c ve znění účinném od 1. 1. 2026 počítá ve správním řízení s pokutou 4 000 až 10 000 Kč a zákazem řízení na 6 až 18 měsíců. Tenhle přestupek navíc nelze vyřešit blokově na místě, takže případ vždycky míří do správního řízení.

Kontrast s běžnými pokutami je přitom až absurdní. Výzva za nezaplacené stání v Praze 1 dnes stojí pár stovek. Proti tomu stojí 4 až 10 tisíc a až rok a půl bez řidičáku jen za „vylepšenou“ značku. Zákon to nebere jako drobnost, ale jako samostatný, citelně trestaný přestupek.

Z pohledu § 5 odst. 2 zákona 361/2000 Sb. takové zakrytí v reálném provozu spadá do kategorie „podstatného ztížení čitelnosti“ registrační značky, tedy přestupku se sankcemi podle § 125c. Jenže profesionální kamera často přečte bez potíží i to, co řidič pokládá za nečitelné.

A tady se začíná hroutit představa, že list na SPZ přechytračí radary a městské kamery.

Kamery, radary, modré zóny. Proč list na značce nevyhraje

Jaké principy platí u radarů, se kterými se řidiči v Česku potkávají každý den? RAMER 10 i TruCAM měří rychlost digitálně a zároveň ukládají snímek auta s RZ, naměřenou rychlost, směr jízdy, datum a čas v technicky zajištěné podobě, kterou policie používá jako důkaz. Detaily popisuje třeba přehled o měřící technice Policie ČR.

Bílá octavia u krajnice nebo stativ na výjezdu z obce tak nefotí jen „nějaké auto“, ale konkrétní kombinaci registrační značky, času a místa. Z principu fungování těchto systémů a z našeho testu je zřejmé, že ani částečné zakrytí RZ automaticky neznemožní použitelnost snímku jako důkazu.

Co město a parkování? V Praze kontrolují modré zóny servisní auta s kamerami, která za jízdy snímají SPZ zaparkovaných vozidel a automaticky prověřují, jestli mají zaplaceno. Městská policie uvádí, že vozidla Eltodo denně prověří zhruba 20 tisíc aut v zónách placeného stání.

Když kontrola u auta najde záměrně zakrytou nebo nečitelnou registrační značku, řeší už úřad podstatně vážnější přestupek. V praxi scénář vypadá jednoduše: kontrolní auto s kamerami projede ulicí, sejme i špinavé nebo lehce přelepené značky, software je v reálném čase spáruje s databází plateb a v další vlně si strážníci „vyzobnou“ problematická auta k řešení a oznámení přestupku správnímu orgánu.

Co říká český zákon a soudy: minutový hack jako vstupenka k přestupku

Zákon 361/2000 Sb. je v tomhle bodě jednoznačný. Řidič musí podle § 5 odst. 2 písm. l) řídit vozidlo jen s tabulkou registrační značky, která je nezakrytá, neupravená a čitelná. Zákon výslovně zmiňuje i situaci, kdy člověk „podstatně ztíží její čitelnost“.

Podtrženo a sečteno, redakce AutoŽivě vyvozuje jednoduchý závěr. Kreativita s páskou a listem na české značce nezaručuje imunitu vůči radarům ani modrým zónám. Otevírá cestu k přestupku, za který úřady bez váhání berou peníze i řidičáky.