Ještě před několika lety nestíhaly autoservisy realizovat přestavby motorů na LPG, v nichž řidiči viděli výrazně levnější provoz automobilu. Někdo musel na takovou přestavbu čekat i měsíc, navíc nebylo mnoho podniků, kde něco takového uměli. Automobilová fóra se přitom plnila dotazy a diskuzemi, kde přestavbu provést, a kde tankovat kvalitní LPG za nejlepší cenu. A dnes? Alternativním pohonem se stává elektřina, zatímco „elpégéčku“ zvoní hrana, zdá se.

S rostoucími cenami paliva rostl i zájem o „levné řešení“

Není žádným překvapením, že zájem o alternativní paliva stoupne vždy, když letí ceny tradičních paliv nahoru.  Naposledy se tak stalo v roce 2013, kdy se ceny za benzín i naftu na čerpacích stanicích vyšplhaly ke 40 korunám za litr (no teď to tu máme zase). V té době zažívala vozidla poháněn LPG plynem (termínem vozidlo samozřejmě nemám na mysli vysokozdvih v místní továrně, ale automobil).

Nabídka továrních vozů poháněných LPG byla slušná, a hodně řidičů si také nechalo předělat svá auta. Od té doby ale počty LPG aut nezadržitelně klesají, a to navzdory (na první pohled) patrné ekonomické výhodnosti. Vždyť litr LPG stojí dodnes kolem 15Kč, a přestavby se stále drží na 25.000 – 30.000 korunách (dříve stály klidně 50, zejména kvůli vysokému zájmu zákazníků). A přesto jakoby o LPG už nebyl zájem… Ale co způsobilo, že tento alternativní a v podstatě levný pohon upadá?

Vozy na LPG mají „problém“ s legislativou

Úpadek nenastal jenom tak, s vozy na LPG je totiž spousta práce. Z hlediska legislativy jsou mnohem problematičtější než tradiční pohony (technická kontrola na roční bázi, nutnost servisovat LPG a mít na něj revizi). Problém byl také zákaz vjezdu do podzemních garáží nebo nutnost tankování jen pověřenou osobou, což byl na spoustě čerpacích stanicích problém – ne, že obsluha nevěděla nebo nebyla pověřená …ale spíše bývala mnohdy neochotná. Ale tohle je pořád stejné od doby, kdy bylo LPG docela oblíbeným palivem. Tak co se změnilo?

Prvním faktorem je stáří vozů, které měly LPG přestavbu. Vesměs byly v minulosti na plyn přestavovány starší vozy, které dnes již dosloužily, a jsou vyřazeny z evidence. Napříč automobilovými fóry se jako červená nit line informace, že je přestavba nových motorů na LPG dost riziková. Stojí víc peněz a motory nové konstrukce ji nemusí vydržet. A právě tohle bude hlavní důvod, který od přestavby novějších modelů aut na LPG mnohé odradí.

Alternativní LPG je nahrazeno jinými alternativami

Faktorem druhým je vývoj nabídky na trhu, kdy od roku 2012 výrazně stoupla nabídka dalších alternativních pohonů: CNG, elektromobilů a hybridů. Přiznejme si, každý z nich je mnohem víc „in“ než LPG, které s sebou nese dost omezení. Všechny tyto pohony navíc dostanete přímo od výrobce, takže neriskujete ztrátu záruky vinou dodatečné neautorizované montáže.

Naproti tomu nabídka vozů s LPG přímo od výrobců je dost mizivá, na trh je dodávají jenom 3 výrobci. Největší nabídku má Opel, nejlevnější auta s LPG nabízí tradičně Dacia. Snaží se ještě Fiat s modelem Panda, jeden vůz donedávna prodávala také Hyundai. Všechny tyhle modely bezesporu své spokojené kupce najdou, ale o top modely ve své třídě se rozhodně nejedná.

Provozní náklady jsou bezkonkurenční, ale…

Tedy rozhoduje-li se kupující, jestli koupí vůz na plyn, má s CNG mnohem větší výběr, a jeho volbu podporuje i ekonomické hledisko. Provoz na CNG zdaleka už není tak výhodný jako v době, kdy se platilo 40 korun za litr nafty, avšak pořád se u osobního auta pohybují provozní náklady pod korunu na kilometr. Kilogram CNG se v průměru prodává za 25 Kč, a obvyklá spotřeba osobních aut je kolem 4 až 4,5 kg/100 km. U LPG jsou sice nižší náklady na kg plynu, ale také až o 1/5 vyšší spotřeba a snížení výkonu motoru, což je další podstatný důvod, proč o něj lidé ztrácí zájem.

Pokud si někdo kupuje nový vůz a nezáleží mu na druhu alternativního pohonu, sáhne pravděpodobně po nějakém hybridu či elektromobilu z dílny prémiových automobilek, i když dnes už je dělá pomalu každý z tradičních i nových výrobců.

Jistě, s LPG se pojí i určité nevýhody jako je např. vyšší vstupní investice (ta se však velmi rychle vrátí), snížení obsahu kufru o prostor na nádrž, případně nutnost oželení rezervy (i když ta už se dá dnes nahradit třeba sadou na opravu pneumatik). Další nevýhodu představuje již zmíněné snížení výkonu motoru a potřeba hlídat si kvalitu paliva, protože podobně jako nekvalitní nafta poškodí dieselový motor (třeba zanešení karbonem), může motoru udělat medvědí službu i nekvalitní LPG.

Auto na LPG je mnohem více zatěžováno

Své zkušenosti sdílí také automechanici, kteří tvrdí, že pokud není auto skutečně kvalitní, po čase se na něm projeví větší zatíženi plynovými nádržemi či nekvalitním palivem, což se podepíše na životnosti automobilu nemalou měrou. Zkomplikované parkování, kdy v podstatě nesmíte parkovat v žádné podzemní nebo kryté garáži už byla zmíněna, o o zvýšených legislativních požadavcích nemluvě, ačkoliv je pravda, že se jedná o podstatně „nebezpečnější“ látku, takže jsou požadavky na pravidelnou kontrolu na místě.

Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že se počet nově registrovaných vozů s LPG zákonitě snižuje. A nezachrání to už ani téměř poloviční provozní náklady oproti benzínovým a naftovým motorům. Je to škoda, protože kromě ekologického provozu nabízí LPG i další výhody, jako je třeba osvobození od silniční daně. Přestavba na LPG zvyšuje i případnou prodejní cenu při prodeji vozu, nicméně ne natolik, aby se do ní vyplatilo investovat jenom kvůli zvýšení ceny.

Vzhledem k přidané nádrži a možnosti využívat klasické palivo nebo LPG, dojde ke zvýšení dojezdové vzdálenosti vozidla. Spalování LPG nevytváří karbonové usazeniny v motoru a prodlužuje tak jeho životnost, zároveň tak snižuje náklady na servis (zanešené vstřiky nebo ucpaná potrubí vás tak část otrápit nebudou). Zdá se, že kapitola LPG automobilů pomalu končí; a jak to s nimi skutečně dopadne, ukáže teprve další (ne)zájem zákazníků.