Dieselové agregáty budí v dnešní době oprávněné vášně. Ještě nedávno jasná volba motoristů, v popředí jejichž zájmu bylo ušetřit co možná nejvíc peněz na pohonných hmotách. Dnes jsou vznětové motory považovány za ekologického nepřítele číslo jedna, proti kterému zbrojí evropská společnost, a od něhož se odvrací i kdysi zatvrzelí fanoušci. Co způsobilo pád dieselových agregátů, když se zdála být jejich pozice ještě před nedávnem tak neochvějná?

Naftová auta mají (ne)malou spotřebu

Argumentem číslo jedna pro koupi automobilu s dieselovým motorem byla vždy „menší spotřeba“. Zážehové motory staršího data byly zpravidla žíznivější než jejich naftové protějšky, a ve společnosti dlouho převládal názor, že jsou benzinové motory vhodné především pro motoristy, které nejvíce zajímá požitek ze samotné jízdy, kdežto diesely se hodí pro ty spořivější. Tvrzení, že „benzín žere víc“ už ale dlouho neplatí.

Z testů současných automobilů s benzinovými agregáty vyplývá, že je jejich spotřeba ve srovnání s diesely téměř stejná, ne-li dokonce menší. Nástup benzinových hybridů tento mýtus boří ještě výrazněji. Toto již neplatící pravidlo však není jediným důvodem, proč obliba dieselů tak rapidně klesá, zásadní obavy vyvolává i samotný motor, potažmo turbodmychadlo, jehož oprava či výměna vyjde na pořádnou palbu (desítky tisíc Kč).

Kauza Dieselgate vyvolala spoustu otázek

Proti dieselovým motorům se začali lidé otáčet zády kvůli Volkswagenu a jeho aféře Dieselgate z roku 2017. Tahle kauza gigantických rozměrů ukázala, že je emisní výkon dieselů tak špatný, že jedna z největších světových automobilek musela podnikat kroky, aby tuto skutečnost utajila. Z dieselů byl rázem ekologický nepřítel, a v Evropě začaly sílit hlasy požadující úplný zákaz prodeje těchto agregátů.

Od výroby upustily rovněž mnohé automobilky (třeba česká Škoda), které se zaměřily na vývoj automobilů s hybridním nebo elektrickým pohonem. V EU vešly v platnost přísné emisní normy, kvůli kterým např. v Německu některé vozy nesmí do částí velkých měst, což zkomplikovalo cesty zejména majitelům starších dieselových vozů. Když vezmeme v potaz zmíněné faktory, může se zdát, že dieselům definitivně odzvonilo? Zmíněný VW se nevzdává a vymyslel způsob, jak udělat z dieselů plnohodnotného soupeře pro ostatní.

Jak jsou na tom dnešní diesely? Ubývá jich

Ačkoliv je pravda, že argument o menší spotřebě v současné době již neplatí, je třeba vzít v potaz běžného motoristu. Průměrný řidič na nejnovější model zkrátka nedosáhne, a často se dívá na vozy pět až deset let staré. Cena ojetých dieselů navíc klesá, což z nich samozřejmě činí zajímavou možnost v očích zákazníků, kteří chtějí ušetřit a ekologie pro ně není podstatné kritérium.

Jenomže právě ekologické zatížení planety je v dnešní době vděčným tématem diskusí motoristů. Pro nastínění si přemítněme situaci ve velkých čínských městech, která jsou doslova zahalena oblaky smogu, a lidé v nich musí nosit roušky. Mnozí argumentují, že recyklace nebo likvidace baterií z hybridů v důsledku zatěžuje životní prostředí ještě více než nějaký „smradlavý diesel“.

Objevují se rovněž názory, že současná propagace hybridů je jen a pouze dalším nástrojem, jak vytáhnout ze zákazníků více peněz, a že míra ekologického zatížení je v případě všech typů vozů v zásadě stejná. A v neposlední řadě se sám „dieselový ďábel“ VW snaží svým modelem VW Golf MK8 dokázat, že diesely ještě zdaleka nejsou mrtvé, a že mohou být stále rozumnou a úspornou alternativou.

Ať tak či onak, vypadá to, že s námi vznětové motory i navzdory „honu na diesely“ pořádaném EU ještě chvíli zůstanou. Přeci jenom mají dlouhou tradici, a jeden z prvních automobilů na světě byl poháněn právě dieselovým agregátem. Osmá generace VW Golf žere dokonce necelé 4 litry na sto kilometrů, hodně tomu pomáhají setrvačníky, které ušetří cca 20% paliva.