Sportovní auta byla koncem 80. let v kurzu

Koncem 80. let minulého století byla MX-5 úspěšným pokusem o uspokojení globální touhy po cenově dostupných sportovních autech, jejichž zástupci byly například modely MGB, Triumph TR6 a Alfa Spider. Byly to hezké a skvěle ovladatelné vozy se slušným výkonem, ale všechny byly tragicky nespolehlivé. Mazda se pokusila sloučit vzhled těchto vozů a vykreslila profil, který si bezděčně vypůjčila od Lotusu Elan z 60. let a k tomu přidala spolehlivou mechaniku. A tak se zrodila legenda.

Hned první Mazda MX-5 byl průlomový kabriolet

První generace byla průlomový model. Dostatečně silný motor a každodenní použitelnost se společně s roztomilým vzhledem, který byl estetickou výpůjčkou od britských roadsterů, to vše se ukázalo jako vítězný mix a Mazda prodala miliony kusů. Nejdůležitější ale bylo, že nešlo model s omezeným rozpočtem – vše se dělalo podle tvrdohlavé filozofie automobilky Mazda – použily se takové komponenty, aby byl nový roadster prostě dokonalý.

Konečně spolehlivý a dostupný roadster

Kupci tak za své peníze dostali dvouvačkový motor, náhon na zadní kola pomocí jedné z nejlepších převodovek, jaké kdy svět spatřil, a naprosto skvělý podvozek. Hned první generace Mazdy MX5 si získala renomé zábavného a spolehlivého roadsteru.

Druhá i třetí generace malých kabrioletů od Mazdy byly stejně úspěšné

U druhé generace bylo nejnápadnější změnou zmizení zatahovacích předních světlometů. Ty byly sice skvostné, ale nebezpečné pro chodce. Kromě toho Získala MX-5 pár koní navíc, lepší brzdy a zdokonalila se aerodynamika. V roce 2000 se druhá generace dočkala faceliftu, který přinesl přepracované sedačky a vylepšené mechanické části.




Třetí generace přišla v roce 2005 a její moderní proporce byly naprosto dech beroucí. Nafouknuté blatníky a širší kola vytvořily dojem „dospělého auta“, pozici na rozvíjejícím se trhu sportovních aut pomáhaly udržet možnosti na objednávku jako řazení pádly pod volantem nebo kontrola trakce.

Sportovní auta pro čistý požitek z jízdy

Mazda byla jedinečná v tom, že dokázala své sportovní vozy MX-5 udržet v jejich malých rozměrech a muší váze. Oproti první generaci se ty další lišily jen v designu a přidání různých výbavových prvků, jak zmíněné řazení pádly nebo třeba hardtop. U jiných výrobců sportovní modely s každou další generací nabíraly na váze a byly čím dál objemnější – a tím ztrácely faktor zábavy.

Třetí generace MX-5 se dočkala dvou faceliftů, které nenápadně vylepšily interiér a opět přidaly pár koní výkonu. Objevily se také bezpečnostní prvky, které zcela daly zapomenout na zmíněné kontroverzní zatahovací světlomety.

Co se tak projet ve 4. generaci oblíbeného roadsteru?

V roce 2016 se objevuje již 4. generace „Emixpětky“. Mimo jiné je v ní implementována technologie Skyactiv a i základní 1,5litrový motor nabízející 131 koní výkonu umí s vozem pěkně zacvičit. Čiré potěšení z jízdy pak přináší 160koňový dvoulitr.  Tvrdohlavá a trochu punková filozofie automobilky Mazda ukazuje, že faktor zábavy nestojí jen na brutálním obsahu a masivní velikosti auta.