Mapa pražských radarů 2026: TSK zveřejnila seznam lokalit, kde měří rychlost i projetí na červenou

Nastavíte tempomat na 80 km/h, vjedete do tunelu a za pár týdnů máte ve schránce obálku. To když netušíte, jak hustá je pražská síť, kolik stojí jediná chyba, jak funguje „určená částka“ i proč mýtus o pěti kilometrech zdarma v roce 2026 definitivně přestává platit.

Praha pod dohledem: z několika beden hustá síť, která mění styl jízdy

Vjezdem do Blanky dnes nezačíná jen pohodlná cesta pod městem, ale i úsek, kde vás sleduje několik kamer za sebou. Prahа má k 15. 10. 2025 v provozu 60 úsekových měření, 38 míst s okamžitým radarem a 18 křižovatek s hlídáním červené. Údaje z ročenek Technické správy komunikací jasně ukazují, že nejde o pár krabic u výpadovek, ale o promyšlenou síť na hlavních tazích.

Úsekové měření neřeší jedno bliknutí v jediném bodě. Hlídá průměrnou rychlost mezi dvěma kamerami, takže rozhoduje celý průjezd. Podle statistik TSK dříve v těchto úsecích jelo 30 až 60 % aut nad limit, po spuštění úsekového měření ale podíl přestupků klesl na 1 až 5 % vozidel. Systém tak mění chování celé kolony, ne jen osud jednoho smolaře.

Toyota konečně vyrobila lidový elektromobil pro český trh. Dojezd 609 km a cenovka pod 900 tisíc

AutoŽivě.cz

37 m

Jako řidič si toho všimnu hlavně ve chvíli, kdy všichni kolem drží podezřele stejnou rychlost. Nikdo nebrzdí a nezrychluje, tempo je skoro až nepřirozeně ustálené. V tunelových úsecích se navíc situace komplikuje ještě víc. Popravdě, pár pokut mi z tunelového komplexu Blanka už za ty roky od otevření přišlo. No nic.

V tunelech městského okruhu funguje zhruba deset úsekových měření, která drží řidiče na uzdě po stovkách metrů. Rychlost tam řídí proměnné dopravní značení podle pokynů Policie ČR, často se snižuje třeba v Blance na 50 km/h. Jedno špatné nastavení tempomatu při přepínání mezi padesátkou a osmdesátkou tak během pár minut vyrobí sérii snímků v celém úseku.

Data TSK mluví o výrazném bezpečnostním efektu, přesto část řidičů nadává na „kasičky“. V takto husté síti ale začíná hlavně jiný příběh, který začíná až ve chvíli, kdy se první výzva z radaru promění v konkrétní částku a body.

Kolik stojí jeden špatný průjezd a jak si najít riziková místa

Dvacet kilometrů nad limit v obci může znít jako „lehce svižnější jízda“. Sazebník to ale bere velmi vážně. Podle oficiální tabulky přestupků BESIP platné po 1. 1. 2024 vybere hlídka za +20 km/h v obci blokovou pokutu 2 500 až 3 500 Kč. Ve správním řízení úřad rozpětí zvedne na 4 000 až 10 000 Kč a přidá 4 body.

Jeden neuhlídaný sjezd z rychlejšího tahu do třicítkové zóny tak bez problémů smaže polovinu bodové rezervy. A pokud se člověk nechá unést ještě víc, přestává jít o „drobné klopýtnutí“.

Při překročení rychlosti v obci o 40 km/h a víc už stát bere volant skutečně vážně. U stejné tabulky BESIP svítí 7 000 až 25 000 Kč, 6 bodů a zákaz řízení na 6 až 18 měsíců. Kombinace několika úsekových měření v Praze tak dokáže kvůli jedné nerozvážné cestě poslat řidiče na 6 až 18 měsíců z auta pryč, což může být zásah do práce a rodiny.

Dobrou zprávou je, že riziková místa se dají dopředu dohledat. Na oficiální mapě dopravniinfo.gov.cz stačí v levém panelu otevřít volbu „Další map. vrstvy“, zaškrtnout položku „Přestupkové systémy“ a mapa vykreslí radary, úseková měření i křižovatky s dohledem nad červenou.

Po kliknutí na konkrétní ikonu řidič uvidí typ měření, kontrolovaný limit i délku úseku, takže si může projít svoji každodenní trasu do práce. Mluvčí ŘSD zároveň upozorňuje, že mapa zobrazuje zařízení v gesci hlavního města, ne státní Pražský okruh D0, takže „dálnici kolem Prahy“ je dobré brát jako samostatnou rizikovou kapitolu.

Rychlost ale není jediným bolestivým bodem. Radary hlídají i jízdu na červenou a tam vstupuje do hry tzv. určená částka. Zákon č. 361/2000 Sb. umožňuje provozovateli vozidla zaplatit za projetí na červenou částku ve výši poloviny dolní hranice běžné blokové pokuty, tedy 2 250 Kč, splatných do 30 dnů, a bez jakýchkoli bodů.

Pokud ale provozovatel označí konkrétního řidiče, mění se situace: za stejný skutek už úřad ukládá blokově 4 500 až 5 500 Kč, ve správním řízení 7 000 až 25 000 Kč a 6 bodů. Tento přístup, založený na objektivní odpovědnosti provozovatele, potvrdil jako ústavně v pořádku i Ústavní soud. Rozhodnutí, jestli zaplatit „bez bodů“, nebo otevřít plné řízení, tak leží přímo na majiteli auta a může přijít z úřadu, kde by to řidič vůbec nečekal.

A právě ve chvíli, kdy si myslíte, že máte jasno v mapě i v částkách, vstupuje do hry další faktor, který dokáže překvapit stejně spolehlivě jako blesk kamery na konci tunelu.

Obálky z desítek radnic a konec mýtu o „pět kilometrů grátis“

Za každým bleskem kamery nestojí anonymní „centrální úřad“, ale konkrétní referent na městské části. Podle interních údajů, které nejsou veřejně publikované, řešila Praha 3 v jednom roce 167 273 věcí a uzavřela 19 575 spisů.

Přesun agendy dopravních přestupků z magistrátu na městské části k 1. 7. 2024 potvrzuje i odpověď MČ Praha 8, kde úřad výslovně uvádí, že od tohoto data vede přestupkové řízení její odbor dopravy. Řidič tak může měsíc po průjezdu tunelem najít ve schránce výzvu třeba z Prahy 3, i když ani netuší, kdy danou městskou část projel.

Z veřejného rozcestníku hlavního města vyplývá, že různé městské části dnes řeší rychlost, parkování i jízdu na červenou samostatně, se svými kontaktními místy a postupy. Obálky tedy nerozesílá jedno centrální místo, ale desítky radnic, z nichž každá pracuje vlastním tempem a s vlastní agendou. Taková čísla naznačují, že objem přestupkové agendy je velmi vysoký.

O to víc se vyplatí pochopit, jak přesně se měří rychlost, protože spoléhat na hospodské mýty v tak husté síti připomíná loterii. Nejrozšířenější legenda je „pět kilometrů zdarma“. Policie ČR ale ve své oficiální informaci o měření rychlosti pracuje pouze s technickou odchylkou přístrojů: do 100 km/h uvádí maximální chybu ±3 km/h, nad 100 km/h pak ±3 %.

Nejde o právní toleranci, ale o čistě technické omezení radaru, které policisté odečítají ještě před posouzením přestupku podle zákona a tabulek BESIP. V tunelu s limitem 80 km/h tak naměřených 96 km/h po odečtu tolerance klidně spadne do pásma, kde řidič přijde o 4 body. A úsekové měření nic „nepřehlédne“, protože počítá průměrnou rychlost na celé trase, ne jeden náhodný okamžik.

V Praze 2026 proto už nejde o to, jestli na řidiče někde míří kamera, ale jestli svůj jízdní styl opírá o legendy z diskusí, nebo o reálná data. Oficiální mapa dopravniinfo.gov.cz, statistiky TSK i odpověď městské části skládají jasný obraz: radary kryjí klíčové trasy, úřady řeší přestupky ve vysokých počtech a „pár kilometrů navíc“ dávno není bezpečná rezerva. Na každém dalším vjezdu do tunelu tak v praxi záleží hlavně na tom, jestli si řidič vybere roli „občasného sprintera“, nebo někoho, koho pražská síť radarů nechá úplně bez obálky.