Kontrolka tlaku na palubce nesvítí, pneumatiky na pohled vypadají normálně, a přesto auto každých sto kilometrů spálí o tři decilitry paliva navíc. Tohle je přesně ten typ ztráty, která se nenápadně sčítá celý rok.
Podhuštěné pneumatiky jsou jeden z nejrozšířenějších a zároveň nejsnáze odstranitelných důvodů zbytečně vysoké spotřeby. Přitom náprava nestojí nic, jen pár minut u kompresoru a znalost jednoho čísla, které má každé auto napsané přímo na sobě.
Pár desetin baru, tisíce korun ročně
Podle ADAC stačí být přibližně 0,4 baru pod doporučenou hodnotou a spotřeba stoupne až o 0,3 litru na sto kilometrů. Novější data ADAC z roku 2026 upřesňují, že při podhuštění o 0,5 baru lze čekat navýšení spotřeby o 0,2 až 0,4 litru na sto kilometrů. Při průměrné ceně benzínu Natural 95 v Česku v lednu 2026, která podle ČSÚ činila 32,96 Kč za litr, to při ročním nájezdu 15 000 kilometrů znamená přibližně 1 500 korun vyhozených jen proto, že pneumatiky nebyly správně nahuštěné. Při 20 000 kilometrech se tato ztráta blíží dvěma tisícům korun.
Jenže palivo je jen část příběhu. ADAC zároveň uvádí, že podhuštění o 20 procent zkracuje životnost pneumatiky odhadem o 15 až 30 procent. Sada kvalitních pneumatik dnes vyjde na několik tisíc korun, takže předčasné opotřebení bolí v peněžence výrazně víc než přeplacené palivo. Obojí dohromady dělá ze správného tlaku jednu z mála věcí na autě, kde nulová investice přináší měřitelný výsledek.
Kontrolka vás nespasí
Mnoho řidičů spoléhá na to, že pokud kontrolka TPMS na palubce nesvítí, je vše v pořádku. NHTSA, americký úřad pro bezpečnost silničního provozu, ale výslovně upozorňuje, že systém obvykle varuje až při výrazném podhuštění, tedy ve chvíli, kdy auto už delší dobu jezdí s vyšší spotřebou a pneumatiky se zbytečně opotřebovávají. Jinými slovy, kontrolka řeší pozdní fázi problému, ne jeho začátek. Povinný TPMS se navíc v EU vztahuje na nové osobní vozy prodané od listopadu 2014, a průměrné stáří aut na českých silnicích přesahuje šestnáct let, velká část vozového parku ho tedy vůbec nemá.
Pravidelná ruční kontrola proto nedává smysl jen jako pojistka pro starší auta. Continental i NHTSA doporučují měřit tlak každé dva až čtyři týdny a vždy před delší cestou. Podzim a zima jsou přitom kritické období: pokles venkovní teploty o deset stupňů Celsia sníží tlak přibližně o 0,1 baru, takže pneumatiky nahuštěné v létě jsou na podzimním mrazu automaticky pod hodnotou.
Správné číslo je na autě, ne na pneumatice
Nejčastější chyba, které se řidiči dopouštějí, je foukat na hodnotu vytištěnou na bočnici pneumatiky. To je ale maximální přípustný tlak pro daný rozměr, ne doporučení výrobce vozu. Správná hodnota je vždy na štítku v rámu dveří nebo na hraně dveří u řidiče, případně v palubním manuálu nebo na víčku nádrže. Při plném naložení auta, rodina, zavazadla, přívěs, může být doporučená hodnota pro zadní nápravu až o jeden bar vyšší než při běžné jízdě, a tuto variantu výrobci uvádějí na stejném štítku.
Měřit se má vždy za studena, tedy když auto nejelo alespoň tři hodiny. Pokud jste právě přijeli na benzinku a pneumatiky jsou teplé, Michelin doporučuje přičíst k naměřené hodnotě zhruba 0,3 baru a výsledek pak ověřit znovu za studena, teplou pneumatiku se nikdy nemá upouštět. ADAC zároveň zmiňuje, že mírné navýšení tlaku o přibližně 0,2 baru nad komfortní minimum může spotřebu ještě o něco snížit, aniž by se citelně zhoršilo chování auta, ale to je ladění na okraji, ne náhrada za základní kontrolu.
Pneumatiky se podle EU nařízení 2020/740 štítkují mimo jiné podle valivého odporu, který přímo ovlivňuje spotřebu paliva. Výrobci do nich tedy energetickou účinnost projektují předem, ale jen tehdy, když jedete se správným tlakem. Podhuštěná pneumatika s energetickým štítkem třídy A se chová jako pneumatika třídy C. Správný tlak není servisní detail, je to podmínka, za které celý systém funguje tak, jak byl navržen.
Rady
|
PŘEČTENÍ: 9796
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 4554
