Mercedes ztratil za rok přes 120 miliard Kč na zisku. Šéf koncernu řekl jednu větu o zbrojení a změnil budoucnost firmy

Čísla jsou brutální i na poměry automobilového průmyslu, který si na špatné zprávy v posledních měsících zvyká. Mercedes-Benz Group vykázal za rok 2025 čistý zisk 5,331 miliardy eur, v přepočtu zhruba 134 miliard korun. Rok předtím to bylo 10,409 miliardy eur. Rozdíl činí 5,078 miliardy eur, tedy přes 127 miliard korun. Tržby klesly ze 145,6 na 132,2 miliardy eur. A právě v této chvíli, kdy se investoři ptali, kam firma směřuje, Källenius v rozhovoru pro Wall Street Journal řekl větu, která otevřela úplně novou kapitolu: „Pokud v tom můžeme sehrát pozitivní roli, jsme ochotni to udělat.“ Mluvil o evropské obraně. A dodal jednu podmínku: musí to dávat byznysový smysl.

Proč zisk spadl o polovinu

Mercedes svůj propad vysvětluje kombinací několika faktorů, z nichž žádný sám o sobě nepůsobí katastrofálně, ale dohromady tvoří lavinu. Čína, donedávna motor růstu prémiových značek, výrazně zpomalila. K tomu se přidalo negativní cenové prostředí: zákazníci už nejsou ochotni platit stejné prémie jako dřív. Americká cla a nepříznivé kurzy dokonaly dílo. Provozní zisk samotné automobilové divize spadl z 8,46 na 3,564 miliardy eur.

Firma přitom není na hraně přežití. Čistá likvidita průmyslového byznysu dosahovala 32,2 miliardy eur, navržená dividenda činí 3,50 eura na akcii a běží zpětný odkup akcií za dvě miliardy eur. Jenže trajektorie je jasná, a pokračuje. V prvním čtvrtletí 2026 klesl čistý zisk meziročně z 1,731 na 1,433 miliardy eur. Nejde o jednorázové zakolísání. Jde o trend.

Uvnitř se spí jako v hotelu, pod kapotou 550 koní. Leapmotor D99 je minivan, který dělá z rodinných SUV přežitek

AutoŽivě.cz

4 h

Jedna věta, která legitimizovala nový směr

Källenius vede Mercedes od roku 2019. Prošel AMG, americkým trhem, vývojem i prodejem; jeho slovo má uvnitř koncernu i navenek váhu strategického rozhodnutí. Když v květnu 2026 poprvé veřejně připustil obrannou výrobu jako reálnou možnost, nešlo o spontánní nápad. Výrok přišel dva dny poté, co Reuters informoval o jednáních zbrojařského koncernu KNDS s Mercedesem o závodě v Ludwigsfelde u Berlína.

V tom závodě dnes pracuje zhruba 1 600 lidí na výrobě Sprinterů a eSprinteru. Probíhá transformace pro novou vanovou architekturu VAN.EA, plánuje se tam i obytný Marco Polo. Podle dostupných informací KNDS zvažuje pronájem části areálu a paralelní výrobu vedle dodávek Mercedesu, nikoli náhradní převzetí celé továrny. Žádný harmonogram ani definitivní dohoda zatím veřejně neexistují.

Přesto je výrok zásadní. Ne proto, že by z Mercedesu dělal zbrojovku. Ale proto, že šéf jedné z nejznámějších automobilek světa veřejně řekl: obrana může být pro nás byznysově přijatelný směr. A tím otevřel dveře, kterými mohou projít investoři, odbory, dodavatelé i partneři.

Evropský průmysl hledá nové kapacity, a automobilky je mají

Mercedes není sám. Volkswagen už oznámil, že v Osnabrücku od roku 2027 nebude vyrábět vlastní produkty a vede „intenzivní rozhovory“ s obrannými firmami. Šéf VW Oliver Blume přitom zdůrazňuje, že nejde o výrobu zbraní, ale třeba vojenských transportních vozidel. Renault v Le Mans rozjíždí výrobu vojenských dronů. A KNDS, francouzsko-německý zbrojní gigant vyrábějící mimo jiné obrněné transportéry Boxer, už převzal civilní závod Alstomu v saském Görlitz a přebudovává ho na obrannou výrobu, postupně do roku 2027, s převzetím 350 až 400 ze zhruba 700 zaměstnanců.

Na druhé straně spektra stojí Rheinmetall, který v roce 2025 zvýšil tržby o 29 procent na téměř 10 miliard eur a drží backlog zakázek za 63,8 miliardy eur. Zbrojní průmysl má objednávky, ale nemá kde vyrábět. Automobilový průmysl má továrny, ale ztrácí, pro koho vyrábět. Logika propojení je zřejmá.

Srovnání evropských automobilek za rok 2025 ukazuje rozsah problému:

BMW zůstává nejodolnější, Stellantis naopak skončil v hluboké ztrátě po strategických odpisech. Mercedes je někde uprostřed: stále silně ziskový, ale s prudce klesající trajektorií.

Co to znamená pro Česko

Německo je cílovým trhem pro 30 procent českého automobilového exportu. Jakákoli změna výrobních plánů, dodavatelských řetězců nebo využití německých továren se může propsat do českých objednávek, od dílů pro Sprintery až po komponenty pro prémiové sedany. Zatím žádný veřejný signál nenaznačuje, že by Mercedes chystal přesun výroby z Česka nebo do Česka. Ale sledovat to stojí za to.

Česká vláda navíc schválila postupné navyšování obranných výdajů až na nejméně 3 % HDP do roku 2030, pro rok 2026 počítá s minimálně 2,2 %. Takový víceletý rozpočtový rámec zvyšuje atraktivitu regionu pro obranné investice. Pokud se evropský trend konverze automobilových kapacit na obrannou výrobu potvrdí, Česko se svou průmyslovou základnou a geografickou polohou nemusí zůstat jen divákem.

Ne zbrojovka, ale pojistka

Källeniusova věta neznamená, že Mercedes přestane vyrábět auta a začne stavět tanky. Oficiální strategie firmy stojí na prémiových osobních vozech, elektrických vanech, platformě MB.OS a finančních službách. Obranná výroba by podle jeho vlastních slov představovala malou, byť rostoucí niku vedle hlavního byznysu. Podle nás je ale podstatné něco jiného: šéf koncernu, jehož zisk se za rok propadl o 127 miliard korun, veřejně řekl, že obrana dává ekonomický smysl, ve chvíli, kdy zbrojaři zoufale hledají výrobní kapacity a automobilky zoufale hledají, čím je zaplnit.

Není to přerod. Je to průmyslová pojistka, která ještě před rokem neexistovala ani jako veřejně vyslovená myšlenka.