Mitsuoka Buddy je auto, které původně vzbuzovalo posměch, ale dnes po něm v Japonsku roste poptávka tak rychle, že malá automobilka nestíhá vyrábět.
Asi jako když vezmete mercedes SL, šlápnete na něj a jemu vylezou oči – rozumějte světla – z důlků. Jak když přejedete autem žábu. Omlouvám se za to lehce hrubé přirovnání. Ale když si vzpomenu na Mitsuoka Orochi, mám před očima tento výjev. Mitsuoka se ale změnila, Orochi je věc přelomu milénia, auto z roku 2001. Automobilka si žije dál svým vlastním životem, má řadu jiných modelů, než bylo Orochi. Ale ani u těch nejde o žádný mainstream. Ani my v redakci AutoŽivě nemáme na vzhled těchto auto jednotný názor. Takže připustit si, že Mitsuoka Buddy není auto pro každého, je asi úplný základ.
Konvenční základ pod kapotou, ale na povrchu retro z USA
Na fotce vedle obyčejné Toyoty RAV4 páté generace působí tak trochu jako špatný vtip, který se někomu vymknul z ruky. Hranatá maska, chromu jak z amerického filmu ze 70. let, záď jak vypreparovaná z nějakého starého Cadillacu. Mně auto připomíná tak nějak Pontiak Aztek. Zatímco část internetu se mu smála jako jednomu z nejošklivějších aut posledních let, v samotném Japonsku tahle „karikatura SUV“ zafungovala dobře. Tak, že se výrobce teď může s klidem vracet s další sérií. A ne jen tak ledajakou, jde údajně o šestinásobné zvýšení výroby proti původnímu plánu. Mitsuoka není žádný průmyslový gigant, který chrlí statisíce identických aut ročně.
Značka existuje od roku 1968, ale jako oficiální japonská automobilka byla uznána teprve před třiceti lety. To z ní dělá takového outsidera mezi domácími výrobci. O to víc je zajímavé, že si zrovna ona troufá na něco, čemu se velké automobilky zpravidla vyhýbají. Vzít moderní technický základ a obléknout ho do až přehnaně stylizovaného retro kabátu inspirovaného americkými a britskými vozy minulého století. V době, kdy většina SUV míří na neutrální, nikoho neurážející design, jsou Japonci z Mitsuoky přesným opakem. A je vlastně docela paradox, že jako základ pro tuhle retro hříčku posloužila právě pátá generace Toyoty RAV4.
Vnitřnosti a osvědčený hybridní pohon dodala Toyota RAV 4
Proto ta zmínka o „ravce“ v úvodu článku. Auto, které je na evropských silnicích skoro neviditelné. Ne proto, že by ho bylo málo, ale protože na sebe zkrátka nijak zvlášť neupozorňuje. Designově střídmé, funkční SUV, přesně ten typ auta, které neurazí, ale málokomu se o něm v noci zdá. Z RAV4 přitom u Buddyho zůstala jen střecha, dveře a okna, všechno ostatní šlo pryč. Mitsuoka si z Toyoty vzala technický základ a zbytek postavila čistě podle své představy o tom, jak má vypadat pocta klasickým americkým off-roadům a velkým křižníkům silnic. Přední část se tak nápadně inspirovala Chevroletem K5 Blazer, konkrétně jeho druhou generací z roku 1973.
Tam, kde jste u RAV4 zvyklí na relativně decentní masku s dnešními ostrými liniemi, se najednou díváte na masivní chromovanou mřížku s výrazným rámováním. Evokuje dobu, kdy aerodynamika ještě nebyla svaté slovo a auta si klidně dovolila být hranatá a vizuálně těžká. Blazer druhé generace se proslavil právě touhle robustní maskou a Mitsuoka se rozhodla tenhle motiv přenést do současnosti. Záď už se vydává trochu jiným směrem, hlavně svítilny Buddyho odkazují na Cadillac. Z doby, kdy zadní světla nebyla jen grafika v tenkém světelném pásu, ale tvarový prvek, který na vás křičel přes celou ulici.
Vzhled mixuje design ikonických aut ameriky 70. let 20. stol.
Mezi nimi usazené víko zavazadelníku zase svým pojetím připomíná americké off-roady 70. let jako takové. Celé auto tak působí jako svérázná retro všehochuť. Kousek Chevrolety, kousek Cadillacu, nádech starých amerických SUV a pod tím vším japonská technika Toyoty RAV4. Není divu, že část lidí tuhle kombinaci vnímá spíš jako bizarnost, nebo dokonce vizuální faux pas. Ale to je možná přesně ten efekt, který Mitsuoka chtěla. Vizuální výraz, který si nespletete s ničím jiným, ani kdybyste se snažili. Co na auto říkáte vy? Budu moc rád za vaše komentáře dole pod článkem. Automobilka totiž původně počítala jen s výrobou 200 kusů.
Na poměry takhle malé značky to nebylo málo, ale určitě ne číslo, které by znamenalo masový hit. Jenže realita na trhu je někdy mnohem zábavnější než cokoliv, co se objeví v komentářích pod článkem. Zájem o Buddyho byl nakonec tak velký, že Mitsuoka musela produkci průběžně navyšovat a navyšuje dál. Celá nová série Buddyho bude k dispozici pouze s jedním pohonným ústrojím, které Mitsuoka převzala beze změn od Toyoty. Jde o 2,5litrový čtyřválec kombinovaný s hybridní technikou, převodovkou eCVT a systémem pohonu všech kol E-Four.
Z hlediska dynamiky i spotřeby tedy nejde o žádné překvapení, kdo někdy jel s hybridní RAV4, ví, co čekat. Ceny nového Buddyho startují na 7 260 000 jenech. Když to převedete na koruny, dostanete se někam těsně pod hranici 1 milionu Kč. V českém prostředí by to působilo jako sympatická nabídka. Nicméně k nám se tohle auto nikdy nedostane. Někdo možná lituje, minimálně milovník retro designu à la USA.
