Kraťasy, tričko, žabky: na motorce zcela legální. Zákon vyžaduje pouze helmu. Při pádu z vás ale silnice sedře kůži

Červencové vedro, rovinka mezi poli a motorkář v plavkách a žabkách. Absurdní obraz? Možná. Nelegální? Ne. Zákon č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích nikde výslovně nenařizuje motocyklové oblečení, pevnou obuv ani rukavice. Celý dress code pro jízdu na motorce se vejde do dvou bodů: schválená přilba řádně připevněná na hlavě a ochrana zraku vhodným způsobem, tedy štítem helmy, brýlemi, případně plexi. Všechno ostatní je na jezdci.

Co přesně říká zákon a kolik stojí přestupek

Povinnost přilby a ochrany zraku upravuje § 6 odst. 1 písm. h) silničního zákona. Kdo nasedne na motorku bez helmy, dopouští se přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 13. Sankce ale není jedna pevná částka, zákon pracuje s rozpětím:

• Příkaz na místě: 4 500–5 500 Kč
• Správní řízení: 4 000–10 000 Kč

Zákaz řízení se za tento přestupek standardně neukládá. Pokutu přitom může uložit nejen státní policie, ale i strážníci; obecní policie má pravomoc projednávat přestupky podle § 125c odst. 1 písm. f) bodů 3 až 14. Zajímavý detail: povinnost chránit si zrak je v zákoně uvedena výslovně, ale přestupkový výčet ji pojmenovává méně přímo než chybějící helmu. V praxi to znamená, že pokuta za sundanou helmu je jednoznačná, zatímco postih za nechráněné oči se opírá o obecnější ustanovení.

Kostková brání veřejnoprávní média: Přečetla Snyderův text a namířila ho proti Babišově vládě

VIPživot.cz

2 h

Stát ví, že minimum nestačí, stačí se podívat na zkoušky

Paradox české legislativy se ukáže ve chvíli, kdy si člověk porovná pravidla pro běžnou jízdu s tím, co stát požaduje od žadatelů o řidičský průkaz. Ministerstvo dopravy u praktické zkoušky na motocykl vyžaduje ochrannou výstroj včetně rukavic, bot a vhodného oblečení. Kdo přijde na zkoušku v kraťasech a žabkách, nenasedne.

Podobně to funguje v Nizozemsku: tamní vláda na portálu Rijksoverheid uvádí, že ochranné oblečení v běžném provozu povinné není, ale je důležité. U praktické zkoušky už ale vyžaduje schválenou helmu, ochranu očí, vysoké boty, rukavice a ochranné oblečení. Stát tedy sám uznává, že zákonné minimum je pro skutečnou bezpečnost nedostatečné, jen to nepromítá do pravidel provozu.

Francie ukazuje, že to jde i jinak

Ne všechny evropské země jsou tak benevolentní. Francie od motocyklistů i spolujezdců vyžaduje nejen přilbu, ale i rukavice s CE homologací. Navíc řeší i výstražnou vestu. Český zákon vedle toho působí minimalisticky, a podle nás neobvykle velkoryse vzhledem k tomu, jak zranitelný motocyklista na silnici je.

Studie australského George Institute publikovaná v časopise Accident Analysis and Prevention přitom ukazuje, že i při nízkých rychlostech (přes čtvrtinu sledovaných pádů se odehrála v pásmu 0–20 km/h) jsou nejčastějšími zraněními odřeniny, řezné rány a zhmožděniny. Právě u těchto měkkotkáňových poranění ochranné oblečení statisticky významně snižovalo riziko. Zlomeniny byly méně časté, ale kůže bez ochrany trpí i při městském tempu.

Pojišťovna nemusí platit plnou částku

Zákon sice nekáže nosit bundu, ale občanský zákoník zná pojem spoluúčast poškozeného. Paragraf 2918 umožňuje soudu zohlednit, že si poškozený přivodil část následků vlastním jednáním, třeba právě absencí ochranného oblečení. A § 2800 odst. 2 dává pojišťovně prostor ke snížení pojistného plnění, pokud porušení povinnosti mělo podstatný vliv na rozsah škody. Nejde o automatické krácení, rozhoduje příčinná souvislost a konkrétní pojistné podmínky. Ale právní rámec pro spor existuje, a pojišťovny o něm vědí.

Co je legální, není totéž co rozumné. Zákon ponechává motorkáři volnost, kterou by mu autoškola, pojišťovna ani vlastní kůže nedoporučily využít.