Vyhrály anketu Motor roku, mechanici je ale radí nekupovat. Problém mají 1.4 TSI, 2.0 TSI i 2.5 TDI

Každý rok zasedne desítky motoristických novinářů z celého světa k hodnocení nejlepších pohonných jednotek planety. Anketa International Engine of the Year, kterou pořádá britská UKi Media & Events, se považuje za jednu z nejvýznamnějších inženýrských poct v automobilovém průmyslu.

Jenže její pravidla říkají jasně: porotci hodnotí subjektivní jízdní dojem, technickou úroveň, spotřebu, kultivovanost, výkon, jeho průběh, hluk a celkovou použitelnost. Dlouhodobá spolehlivost, servisní náročnost ani náklady na opravy mezi kritérii nejsou. Což jsou ale nejméně stejně důležité faktory, jako „subjektivní jízdní dojem”. Pokud ne důležitější. Jak to i u nás oblíbených koncernových motorů nakonec dopadlo? Pojďme se na to podívat společně.

Trofej za inovaci, ne za životnost

Jeden příklad za všechny: V roce 2009 spolupředseda ankety Dean Slavnich označil motor 1.4 TSI od Volkswagenu za „mistrovský tah downsizingové technologie“. Porota tehdy ocenila, jak malý přeplňovaný čtyřválec kombinuje výkon s nízkou spotřebou. Podobný příběh se opakoval u francouzského 1.6 THP, společného projektu PSA a BMW, ten vyhrával svou třídu nepřetržitě od roku 2007 do roku 2014. Motor 1.2 PureTech od PSA si odnesl cenu v kategorii do 1,0 litru opakovaně, přičemž výrobce ho v tiskových zprávách prezentoval jako vrchol tříválcové technologie.

Českou reprezentaci může stihnout za bojkot Ruska přísný trest. Babiš pomoc odmítá

SportyŽivě.cz

Právě teď

Všechny tyto agregáty v době svého uvedení skutečně představovaly technický skok. Problém je, že trofej zachycuje okamžik premiéry, ne to, co se děje po stu či dvou stech tisících kilometrech v rukou druhého nebo třetího majitele. A jak dnes již víme, všechny tři zmíněné motory se již stihli celkem proslavit. Jenže asi ne tak, jak by si jejich tvůrci představovali.

Co říkají mechanici s klíčem v ruce

Polská síť ProfiAuto Serwis, která sdružuje přes 3 500 nezávislých servisů, sestavila vlastní seznam oceněných motorů, které by si jejich technici nekoupili jako ojetinu. Citovaný mechanik Adam Lehnort z ProfiAuto jmenuje tyto jednotky:

• 1.4 TSI (EA111, Twincharger) – problémy s rozvodovým mechanismem, přeplňováním a praskajícími písty.
• 1.6 THP (PSA/BMW) – předčasné selhávání rozvodů; podle Lehnorta v roce 2014, kdy motor stále vyhrával anketu, už „téměř každý mechanik věděl, že je lepší se mu vyhnout“.
• 1.2 PureTech – degradace rozvodového řemene v oleji s rizikem zadření motoru.
• 2.0 TSI (zejména druhá generace od roku 2008) – nadměrná spotřeba oleje.
• BMW N54 a Ford 1.0 EcoBoost – oba oceňovaní za inovativnost, oba s opakovanými servisními problémy.
• 2.5 TDI – starší precedent motoru se špatnou pověstí, byť konkrétní závady ProfiAuto podrobněji nerozepisuje.

Důležitý je ale kontext: i sami mechanici z ProfiAuto přiznávají, že většina oceněných motorů se po letech ukázala jako „celkem dobrá“. Problematické kusy jsou výjimky, jenže výjimky, které nesou stejnou nálepku prestiže jako bezproblémoví vítězové.

Na českém trhu to není akademická historie

Kdo si myslí, že jde o varování před motory z muzea, ať se podívá na inzertní portály. Na Sauto bylo v době přípravy článku 272 inzerátů na Škodu Octavia s motorem 1.4 TSI, od osmdesáti tisíc korun za starší kusy po více než šest set tisíc za novější plug-in hybridní verze. Škoda Superb s motorem 2.0 TSI měla 220 nabídek v rozpětí zhruba 239 až 689 tisíc korun. I 1.6 THP se na TipCars stále objevuje, byť v řádu jednotek kusů.

iZdroj fotografie: Foto: Michal Sztolár / AutoŽivě.cz

Každý z těchto inzerátů představuje rozhodnutí, kde kupující spoléhá na název motoru a cenu. Ocenění Motor roku může v hlavě vytvořit falešný pocit bezpečí. Přitom rozhodující je něco jiného: kompletní servisní historie konkrétního vozu, doložené opravy klíčových komponent a ideálně nezávislá diagnostika před koupí.

PureTech: výrobce problém uznal, ale podmínky čtěte pozorně

U motoru 1.2 PureTech zašel Stellantis nejdál ze všech výrobců na seznamu. V květnu 2025 rozšířil program mimořádného krytí pro evropské spotřebitele: předchozí generace motorů 1.0 a 1.2 PureTech mají krytí 10 let nebo 180 000 kilometrů od první registrace. Podmínky ale nejsou automatické. Majitel musí doložit předepsaný servis, správnou specifikaci oleje a poslední tři servisní faktury. Diagnózu i opravu je nutné provést v autorizované síti.

Pro kupce ojetiny s PureTechem to znamená trojí kontrolu:

1. Stav rozvodového řemene v oleji – priorita číslo jedna, protože jeho degradace může vést k zadření motoru.
2. Spotřeba oleje – Stellantis rozlišuje problémy pístních kroužků a odlučovače oleje podle generace.
3. Kompletní servisní kniha – bez ní nárok na mimořádné krytí neexistuje.

Stellantis navíc u nové evoluce PureTech deklaruje 70 % nových dílů a zásadní konstrukční změny. Jenže: to je tvrzení o budoucích motorech. Ne o těch, které dnes kolují v bazarech. A ty nás všechny zajímají pochopitelně nejvíc.

Anketa jako momentka, ne jako záruka

Ocenění Motor roku má smysl, zachycuje technickou špičku daného ročníku očima lidí, kteří motory testují profesionálně. V roce 2019 o vítězi rozhodovalo sedmdesát novinářů z desítek zemí včetně Česka. Jejich verdikt ale říká: „Tento motor je dnes technicky výjimečný.“ Neříká: „Tento motor vás za deset let nezruinuje.“

Pro kupce ojetiny je užitečnější otázka jiná než „vyhrál něco?“, totiž „jak stárl a kdo se o něj staral?“ Bez odpovědi na ni je každá trofej jen kus skla na polici.