Nabíjení elektromobilů na veřejných stanicích zdražilo o 38 % za 3 roky

Nabíjení elektromobilů v Británii zdražilo o 38 % a bez zásahu poroste až do roku 2030. U nás jde vývoj opačným směrem

Britská vláda spustila přezkum cen veřejného nabíjení elektromobilů. Do zadání převzala průmyslový údaj: od roku 2021 zdražilo nabíjení na ulici v průměru o 38 %.

i Foto: Ondřej Komárek / AutoŽivě

9. června 2026 zveřejnil londýnský Office for Zero Emission Vehicles dokument, který v britské elektromobilitě dosud chyběl: oficiální zadání přezkumu nákladů veřejného nabíjení. Stát v něm poprvé černé na bílém přebírá číslo, které průmysl komunikoval už od podzimu 2025: průměrné ceny na veřejných stojanech vzrostly mezi lety 2021 a 2025 o 38 %. Přezkum má posoudit, jak se náklady budou vyvíjet do roku 2030 bez nových zásahů, a navrhnout, co s tím. Jenže nejrychlejší řešení, srovnání DPH, si vláda sama předem zakázala doporučovat.

Odkud se bere těch 38 procent

Číslo nevzniklo na ministerstvu. Spočítala ho analytická firma Cornwall Insight pro oborové sdružení ChargeUK v bílé knize ze září 2025. Rozpad ukazuje, že zhruba dvě třetiny nákladů provozovatelů stanic tvoří samotná energie, velkoobchodní ceny elektřiny zůstávají 66 % nad předkrizovou úrovní. Další vrstvu přidávají takzvané standing charges, tedy fixní síťové poplatky, které po regulatorní změně Ofgemu vyskočily u rychlých a ultrarychlých stanic až o 462 %. K tomu přicházejí regulatorní přirážky kolem 1,80 Kč za kilowatthodinu a rozdíl v DPH: domácí zásuvka nese pětiprocentní sazbu, veřejný stojan dvacetiprocentní.

Vláda toto průmyslové číslo nepřepočítala, ale převzala ho do oficiálního zadání přezkumu jako výchozí fakt. Přezkum vede nezávislý předseda Philip New s podporou OZEV, výsledná zpráva má tři části: analýza dnešních nákladů, modelování vývoje do roku 2030 bez intervence a doporučení pro vládu i průmysl. Hotovo má být na podzim 2026.

Dvourychlostní elektromobilita

Tady se příběh láme. Kdo má vlastní příjezdovou cestu a wallbox, nabíjí za domácí tarif s pětiprocentní DPH. Kdo bydlí v bytovce nebo v řadovce bez garáže, platí na ulici dvacetiprocentní DPH, vyšší síťové poplatky a marži operátora. ChargeUK v dubnu 2026 spočítal, kolik stojí ujetý kilometr na různých typech pohonu:

  • Standardní veřejné nabíjení: 2,86 Kč/km (4,60 Kč/míli)
  • Mix 80 % standard / 20 % rychlé: 3,09 Kč/km (4,98 Kč/míli)
  • Benzin: 3,18 Kč/km (5,12 Kč/míli)
  • Diesel: 3,31 Kč/km (5,33 Kč/míli)
  • Čistě ultrarychlé veřejné nabíjení: 4,03 Kč/km (6,49 Kč/míli)

Standardní veřejné nabíjení tedy vychází levněji než benzin. Ale kdo je odkázaný na ultrarychlé stojany, platí víc než řidič spalovacího motoru. EVA England to pojmenovává jako „dvoustupňový přechod na elektromobilitu“, levný pro jedny, drahý pro druhé. Srovnání DPH na pět procent by podle ChargeUK ušetřilo řidičům bez domácího nabíjení zhruba 4 400 Kč ročně. Jenže právě daňová doporučení si přezkum zakázal vydávat, aby nepředjímal rozpočtová rozhodnutí.

Britský daňový úřad HMRC navíc v květnu 2026 znovu potvrdil, že veřejné nabíjení zůstává ve dvacetiprocentní sazbě, a to i přesto, že tribunál první instance dal za pravdu komunitnímu projektu Charge My Street, který argumentoval nižší sazbou. HMRC se proti verdiktu odvolává.

Co přezkum reálně může změnit

Na stole jsou nástroje, které nevyžadují daňovou reformu: úprava síťových poplatků, přesměrování dotací, dynamické ceny podle denní doby, zapojení nabíjecích stanic do obchodovatelných emisních schémat a regulatorní zásahy Ofgemu. ChargeUK tlačí na tři konkrétní kroky: urychlení reformy standing charges, rozšíření výjimek z regulatorních přirážek a zařazení nabíjení do systému obnovitelných paliv RTFO, který by operátorům přinesl nový příjmový tok.

Bez zásahu ale hrozí další zhoršení. Regulatorní přirážky mají podle ChargeUK do roku 2030 růst o více než deset procent. A od dubna 2028 přibude silniční daň pro elektromobily ve výši zhruba jedné libry na 1,6 km (míli); pro řidiče odkázané na veřejné stojany to může znamenat, že elektroauto vyjde dráž než srovnatelný benzinový vůz.

Český kontrast: fragmentace místo jednotného skoku

V Česku ekvivalent britského celostátního zdražení o 38 % neexistuje. Cenový obraz je roztříštěný podle operátorů a vývoj jde různými směry. ČEZ od dubna 2026 naopak zlevnil ultrarychlé stojany o 12 až 17 % a v tarifu Basic drží 9,90 / 12,90 / 15,90 Kč za kWh podle výkonu. E.ON Drive komunikuje 9,50 Kč/kWh ve více než 70 % sítě a noční tarif 8 Kč/kWh do 100 kW. PRE u jednorázového nabíjení účtuje 10, 13 a 15 Kč za kWh.

Česká síť přitom roste; k 30. dubnu 2026 evidovalo MPO 3 641 veřejně přístupných dobíjecích stanic s 6 357 dobíjecími body. Samostatný cenový přezkum po britském vzoru ale tuzemská vláda ani ERÚ veřejně neohlásily. Český problém je zatím spíš nepřehlednost ceníků a roamingových podmínek než systémový cenový tlak potvrzený státem.

Podzim ukáže směr

Britský přezkum má dodat odpovědi na podzim 2026. Pokud ministři převezmou alespoň část doporučení, dopad na ceny může přijít dřív než v roce 2030. Ale jedno je jasné už dnes: elektromobilita, která měla být levnější pro všechny, se v Británii rozštěpila na dvě třídy, a bez politického zásahu se ta propast bude jen prohlubovat.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 14 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články