Neaktivní automobilky z 90. let se prodají čínským firmám. Ty je oživí a dají tehdejším autům novou tvář

Někdy mám pocit, jako bychom byli nepoučitelní. Dodnes se přitom zřejmě vyjednávací tým, který kdysi prodal Číňanům britský Rover (tehdy ve ztrátě a bez perspektivy) a jako „bonus“ přihodil MG (tehdy zcela spící značku), schází každé odpoledne na čaji o páté, aby zpytoval svědomí a půlhodinu odříkával Modlitbu za auta. Protože Číňané ukázali, jak se s rodinným stříbrem Evropy dají vydělávat balíky peněz. Přesto to uděláme opět a znovu? Pojďme se na to podívat společně.

Italové se snaží Číňanům podbízet, jak to jenom jde

Jak totiž uvádí automagazín Automotive News, italská vláda zvažuje, že dekretem převezme zaniklé automobilové značky vlastněné koncernem Stellantis a nabídne je čínským společnostem, aby je povzbudila k zakládání továren v Itálii. Plán by zahrnoval značky Innocenti a Autobianchi, které byly v 90. letech „uspány“. Innocenti se přitom proslavil v 60. a 70. letech výrobou italské verze britského Mini, než ji převzal Fiat, nyní součást koncernu Stellantis.

iZdroj fotografie: Autobianchi

Bývalá jednotka Fiatu Autobianchi vyráběla luxusní městská auta jako A112 a Y10, což byly pro změnu „přeznačkované“ Lancie. Italský deník Il Sole 24 Ore v té souvislosti poznamenal, že italský ministr průmyslu zaregistroval verze obou značek na národním úřadě pro patenty a značky, přičemž používá jinou grafiku než tu, již registruje skupina Stellantis. Jinými slovy: tak trochu nepřátelské převzetí z titulu státní moci. Bylo to naše? Bylo. Tak na tom ještě vyděláme.

Jakmile dostaneme značky Stellantisu, nabídneme je Číňanům

Ministerstvo průmyslu, které podle vyjádření svého mluvčího tento krok intenzivně studuje, zatím nedalo k celé věci oficiální vyjádření. Stellantis řekl agentuře Reuters, že se o věci dozvěděl – jako všichni ostatní – až ze zpráv v médiích. Samotnou vládou však o žádných takových plánech informován nebyl. Il Sole uvedl, že vládní prostředky budou získány na základě zákona schváleného v prosinci a návrhu prováděcího nařízení, který posuzuje Účetní dvůr a který se týká značek, jež nebyly používány po dobu nejméně pěti let.

Jakmile budou značky pod vládní kontrolou, mohly by být poskytnuty „společnostem, včetně zahraničních, které mají v úmyslu investovat v Itálii nebo do Itálie přesunout výrobní aktivity, umístěné v zahraničí,“ říká zákon. Nacionalistická vláda premiéra Giorgia Meloniho už měsíce vede spory s mateřskou společností Fiat Stellantis a obviňuje automobilku ze zanedbávání své historické výrobní základny v Itálii.

Sice jednáme o Evropě, ale prodat chceme do Číny. Opravdu?

Se Stellantisem, jediným hlavním výrobcem automobilů v zemi, jedná o zvýšení italské výroby na 1 milion vozů ročně, ale také uvedla, že chce rozšířit domácí průmysl přilákáním čínské automobilky do Itálie. Aha. Pokud dobře čtu mezi řádky, začíná být Italům Čína bližší než Stellantis. Nechci vám, přátelé z Apeninského poloostrova, zbytečně kazit radost, ale možná byste si mohli vzpomenout, že kdyby nebylo Stellantisu, Alfa Romeo je zřejmě ve stejné „hibernaci“ jako zmíněné Autobianchi.

iZdroj fotografie: Alfa Romeo

O Lancii ani nemluvě. A jestli si myslíte, že Číňané se k vašemu „rodinnému stříbru“ budou chovat nějak uctivě, tak nebuďte naivní. Oderou vás, co to půjde, a vytěží na tom balík peněz. Ale pro ně, ne pro vás. Co třeba hájit evropské výrobky? Ostatně Fiat ve čtvrtek ve svém historickém ústředí v Turíně představil novou Pandu vyrobenou v Srbsku a oslavil současně 125. výročí.

Ministr průmyslu Adolfo Urso, který se akce zúčastnil, znovu naléhal na Stellantis, aby společnost znovu zahájila své výrobní aktivity v Itálii. Ano, to mi dává smysl. Vyrábějme tady, konkurujme si tady a „makejme“ dnes a denně na tom, aby se Evropa měla lépe. Jinak se to totiž nestane. Číňanům, těm totiž o blaho Evropy opravdu nejde. Jestli vám to tedy (náhodou) ještě nedošlo.