Půllitr nealkoholického piva může obsahovat téměř 2 gramy čistého etanolu, a přístroj u silniční kontroly ho bezprostředně po dopití spolehlivě zachytí.
Nejde o závadu přístroje ani o městskou legendu. Dechový analyzátor měří alkohol ve vzduchu, který vydechnete, a pokud jste právě dopili, nezachytí jen vzduch z plic, ale i zbytkový alkohol ulpělý v ústech a horních cestách dýchacích. Výrobce analyzátorů Dräger i americká dopravní agentura NHTSA pro tento jev používají termín „mouth alcohol“ a shodně varují, že může výsledek uměle vyhnat nad skutečnou hladinu alkoholu v krvi. Pro řidiče v Česku, kde platí nulová tolerance, je to informace, kterou se vyplatí znát do detailu.
Co vlastně znamená „nealkoholické“
Slovo na etiketě zní jednoznačně, legislativa už méně. Podle vyhlášky ministerstva zemědělství smí nealkoholické pivo obsahovat až 0,5 % objemového alkoholu. Řada produktů na trhu uvádí 0,0 %, ale horní hranice kategorie je pětkrát vyšší, než by název napovídal.
Co to znamená v praxi? Půllitr piva na horní hranici 0,5 % obsahuje přibližně 1,97 g etanolu. To je dávka, která po vstřebání do krve hladinu v těle prakticky neposune. Jenže alkotest nefouká krev, fouká vzduch. A právě v tom je háček.
Proč alkotest „lže“ a jak dlouho
Dechové analyzátory jsou konstruovány tak, aby měřily alveolární vzduch, tedy vzduch z hloubi plic, kde se koncentrace alkoholu blíží té v krvi. Když ale foukáte bezprostředně po loku, do vzorku se přimíchá alkohol, který ještě sedí na sliznici úst, na jazyku, v hrdle. Manuál NHTSA výslovně uvádí, že takový vzorek obsahuje „dodatečné množství alkoholu“ a výsledek je vyšší než skutečná hladina alkoholu v krvi.
Jak dlouho efekt trvá? Přesnou časovou osu pro konkrétní nealko pivo na českém Drägeru se nám dohledat nepodařilo. Výrobce i NHTSA ale shodně pracují s konzervativním intervalem minimálně 15 minut od posledního jídla nebo pití. Dräger ve svém aktuálním Procedure Packu z roku 2025 doplňuje, že reziduální mouth alcohol „obvykle odeznívá asi za 15 minut“ a že může vést k falešně pozitivním výsledkům. Česká policejní praxe přitom popisuje případy, kdy první zkouška vyšla pozitivní a opakovaná po několika minutách už byla negativní, řidič pak pokračoval v jízdě bez oznámení.
Důležité upozornění: vypláchnutí úst vodou čekací dobu nenahrazuje. Dräger to uvádí explicitně.
Co se stane u silniční kontroly
V Česku vás jeden neověřený pozitivní fouk automaticky neodsoudí. Aktuální odpověď Policie ČR z listopadu 2025 popisuje závazný postup takto:
- Přístroj provede měření a vyhodnotí výsledek.
- Pokud se dvě po sobě jdoucí hodnoty liší o více než 10 %, policista počká minimálně dalších 5 minut a měření zopakuje.
- Pokud ani po třech měřeních nejsou poslední dvě hodnoty v souladu, následuje výzva k odbornému lékařskému vyšetření s odběrem biologického materiálu.
Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek přitom říká, že u standardní dechové zkoušky schváleným analyzátorem se lékařské vyšetření běžně neprovádí, pokud výsledek není sporný. Jinými slovy: systém počítá s tím, že první číslo nemusí být konečné.
Praktická rada pro řidiče: nehádat se, nezdůvodňovat, neodmítat. Uvést policistovi, co a kdy jste pili, a nechat proces proběhnout. Samotné tvrzení „pil jsem jen nealko“ vás automaticky nechrání ani neusvědčuje, rozhodují naměřené a potvrzené hodnoty.
Radler: název, který nic negarantuje
Tady číhá skutečné riziko. Slovo „radler“ nemá jednotnou legislativní definici obsahu alkoholu. Na českém trhu najdete nealko radlery s 0,0 %, ale třeba Amstel prodává vedle bezalkoholové varianty i radler s 2,0 % alkoholu. To je zhruba čtyřnásobek horní hranice nealkoholického piva.
Půllitr dvouprocentního radleru obsahuje asi 7,9 g čistého etanolu, množství, které už není jen záležitostí úst, ale reálně se vstřebá do krve. U člověka s nižší hmotností to může znamenat měřitelnou hladinu i desítky minut po dopití.
Pro řidiče platí jedno pravidlo: nečíst název, číst procenta na etiketě. Česká legislativa u míchaných nápojů z piva povinně vyžaduje uvedení obsahu alkoholu v procentech objemových. Ta informace tam je, stačí se podívat.
Nejen pivo: co dalšího může alkotest zachytit
Stopový alkohol není specialitou piva. Kefír podle odborné literatury obsahuje 0,5 až 2,0 % etanolu v závislosti na způsobu výroby, tedy potenciálně více než nealkoholické pivo. Forenzní studie publikovaná v Journal of Analytical Toxicology upozorňuje na přítomnost etanolu i v některých ovocných šťávách. Dräger i NHTSA výslovně zmiňují ústní vody, léky v kapkách a sirupy jako zdroje krátkodobého zkreslení.
Rychlost, jakou tělo alkohol zpracuje, je navíc vysoce individuální. Podle NIAAA závisí na genetické výbavě enzymů ADH a ALDH; CDC doplňuje vliv tělesné hmotnosti, složení těla, hormonů, pohlaví a souběžného užívání léků. Univerzální vzorec „tolik promile za hodinu“ neexistuje.
Dvě věci, které může udělat každý řidič hned: přečíst si procenta na obalu dřív, než otevře láhev, a po posledním loku čehokoli počkat aspoň patnáct minut, než nasedne za volant. Není to trik. Je to minimum, se kterým počítají i výrobci přístrojů, které vás u krajnice měří.
