Bilion korun v odpisu, zrušené elektrické pick-upy a návrat osmiválců. Co přesně zlomilo víru v čisté elektromobily a co to znamená pro řidiče v Česku?
Elektromobily měly být jediná budoucnost. Účet za tuto sázku ale narostl na víc než bilion korun a mění i to, co dnes stojí v českých showroomech. Jak se z bilionového plánu stal obrat k hybridům a proč se rok 2035 začíná vykládat úplně jinak?
Bilion korun za jednostrannou víru v čisté bateriové elektromobily
Kdyby to nebylo tak tragické, tak by se tomu jeden možná i zasmál. Výsledkem elektromobility jsou spalovací motory. Přesněji: přes bilion korun už automobilky podle oficiálních výsledků spálily na jednostranné sázce na čisté bateriové elektromobily (BEV, čistě bateriový elektromobil bez spalovacího motoru).
V redakci AutoŽivě jsme dohledali detaily: samotný Stellantis odepsal jednorázově asi 22,2 miliardy eur, Ford okolo 19,5 miliardy dolarů a GM zhruba 7,6 miliardy dolarů v dodatečných nákladech spojených s elektromobilní strategií.
Po přepočtu podle aktuálních kurzů to vychází zhruba na 1,25 bilionu Kč. A jde jen o to, co firmy přiznávají v účetních výkazech v podobě jednorázových odpisů a restrukturalizačních nákladů. Tenhle součet nepopisuje abstraktní budoucí rizika, ale konkrétní projekty, platformy a továrny, které manažeři prostě škrtli a odepsali. Drsné.
Nejdramatičtější obrat předvedl Stellantis. Skupina kolem Peugeotu, Opelu, Fiatu a Jeepu oznámila „reset“ byznysu, který v jednom tahu spolykal 22,2 miliardy eur. Z toho 4,1 miliardy eur tvoří navýšení garančních rezerv, tedy peněz odložených na budoucí opravy v záruce a svolávací akce (garanční rezerva), a součástí balíku jsou i miliardy na „zmenšení“ bateriového dodavatelského řetězce.
Vedení tak už otevřeně couvá z objemu kapacit, které ještě nedávno prezentovalo jako klíč k budoucnosti čistě elektrické mobility. Pamatujete si ty velkoústé proklamace šéfů Stellantisu, že budoucnost je jedině elektrická? Kdo by si je nepamatoval.
Tahle strategická mapa se ale nezačala přepisovat sama od sebe. Vlna odpisů přesně zapadá do politického obratu ve Spojených státech. Americký úřad Internal Revenue Service omezuje federální daňový kredit až 7 500 dolarů na nové elektromobily tak, že je dostupný jen pro vozy pořízené nejpozději 30. září 2025, takže kupující po tomto datu rázem přijdou o klíčovou finanční berličku (federální daňový kredit 7 500 dolarů byl hlavní pobídkou pro nákup BEV).
Agentura EPA zároveň 12. února 2026 podepsala finální pravidlo, kterým ruší takzvané Endangerment Finding z roku 2009, rozhodnutí, jež otevřelo cestu k federální regulaci emisí CO₂ z aut. Pravidlo má nabýt účinnosti na jaře 2026 a očekávají se soudní přezkumy, už samotný krok ale signalizuje, že emisní rámec pro automobilky se v USA výrazně uvolňuje.
Ve chvíli, kdy z elektromobilů v USA spadl daňový bonus a zároveň povolil emisní bič, se začal hroutit nejen papírový byznysplán, ale i konkrétní elektrická auta v cenících, což se velmi rychle promítlo do osudu kdysi vlajkových modelů.
Konec Lightningu, návrat HEMI a tichá změna v českých showroomech
Ikony elektromobility dnes mizí z pódia skoro stejně rychle, jako na něj nastoupily. Ford ve výroční zprávě oznámil konec současné generace čistě elektrického pick-upu F‑150 Lightning a přiznal, že tento a další projekty v divizi Model e stojí za speciálními náklady kolem 19,5 miliardy dolarů, které firma zaúčtovala v souvislosti s přehodnocením elektromobilní strategie a posunem k hybridům a dalším koncepcím. Skoro 20 miliard dolarů!!! Ne, neptejte se mě, co by za to bylo škol a školek. Asi docela dost.
Stellantis přidal vlastní otočku. Zrušil plán čistě elektrického Ram 1500 BEV a do stejného modelu oficiálně vrací benzinový osmiválec HEMI V‑8 pro modelový rok 2026. Americký pick-up se tak během jediné generace stihl proměnit z plánované ikony „nulových emisí“ zpět v symbol návratu syrového spalovacího motoru, i když tlak na snižování emisí formálně nezmizel. Ano, to je veletoč hodný opravdového znalce trhu.
Evropa mezitím potichu přehodnocuje svůj slavný rok 2035. Evropská komise v rámci „Automotive Package“ z prosince 2025 navrhuje, aby osobní auta a dodávky od roku 2035 nesnižovala emise o 100, ale „jen“ o 90 procent, přičemž zbývajících 10 procent mají pokrýt například syntetická paliva e‑fuels nebo další kompenzace. Vyplývá to z návrhů zveřejněných na portálu Evropské komise pro klima, které jsou aktuálně v legislativním procesu a ještě je musí schválit Evropský parlament a členské státy.
Stellantis na tenhle obrat reaguje okamžitě. Spouští výrobu levnějšího Fiatu 500 Hybrid v italském Mirafiori s uvedením na evropský trh v roce 2026 a zároveň rozšiřuje 48V hybridní pohon Hybrid 136 do celé řady modelů, takže český zákazník najednou v konfigurátoru mnohem častěji než dřív naráží na hybridy:
- Peugeot 208 až 5008
- Citroën C4, C4 X a C5 Aircross
- Opel Corsa a Grandland
V české debatě se přitom dlouho objevovala jistota, že „dotace a zvýhodnění pro elektro přece politici nikdy neseberou“. Realita už dnes vypadá jinak. Třeba Praha od 1. ledna 2026 zrušila bezplatné parkování pro elektromobily a plug‑in hybridy a nahradila ho jen padesátiprocentní slevou. Stejnou víru v nekonečné pobídky sdíleli i Američané, jenže Fordův účet 19,5 miliardy dolarů za přehodnocení čistých BEV ve prospěch hybridů a koncepcí s prodlužovačem dojezdu (EREV) už slouží jako varování, co se stane, když politika otočí a byznys plán stojí na jedné kartě.
Tahle kombinace politického obratu a finanční kocoviny se přímo propsala do toho, co dnes vidím v českých halách autosalonů. V oficiální nabídce pro Česko stojí vedle sebe jak nová pětistovka 500 Hybrid, tak čistě elektrická 500e, ale zveřejněné statistiky poptávky podle konkrétních verzí importéři nepublikují. Už samotné rozhodnutí automobilky vrátit levnější hybridní variantu pro Evropu a zároveň dál držet elektrickou verzi však ukazuje, že sází na různé typy zákazníků a různé scénáře regulací.
V redakci AutoŽivě tenhle posun v nabídce modelů dáváme do souvislosti s americkým ochlazením trhu BEV a evropským ústupem od absolutního zákazu spalováků po roce 2035. Otevírá to zcela novou otázku, ke které se teprve dostáváme.
Rok 2035 nezabije spalováky, spouští éru soužití technologií
Výkyvy posledních měsíců v cenících F‑150, Ramů a pětistovek nejsou náhoda, ale náznak nové strategie. Veřejná debata v Česku léta pracovala s jednoduchým sloganem „2035 = konec benzínu a nafty“, jenže aktuální návrh Evropské komise mluví o 90procentním snížení emisí a otevřeném prostoru pro e‑fuels a další kompenzační mechanismy po tomto datu.
Politici tak už sami počítají s tím, že část flotily dál pojede na spalovací motory, jen s jiným palivem nebo v kombinaci s elektřinou (například ve formě hybridů, kde auto kombinuje spalovací motor a elektromotor a samo se dobíjí při jízdě). V redakci AutoŽivě proto čteme bruselské dokumenty spíš jako nástup regulovaného soužití různých technologií než jako definitivní popravu spalováků.
Automobilky na tuhle změnu nečekají se založenýma rukama a přestavují svůj technický základ. Stellantis popisuje platformu STLA Large jako „BEV‑native“, tedy primárně pro bateriové elektromobily, zároveň ale zdůrazňuje, že na stejném podvozku dokáže postavit i klasický spalovák, hybrid nebo plug‑in hybrid (PHEV, dobíjecí hybrid ze zásuvky). Jedna taková multi‑energy platforma (jednotný technický základ pro různé druhy pohonu) unese benzinový motor pro Ameriku, úsporný hybrid pro Česko i čisté BEV pro městskou mobilitu, což dává inženýrům i finančním ředitelům mnohem víc volnosti.
- klasické spalovací motory
- hybridy (HEV)
- plug‑in hybridy (PHEV)
- čisté bateriové elektromobily (BEV)
Stejnou logiku už v menším měřítku vidím u Fiatu 500, kde jedna značka nabízí na evropském trhu vedle sebe jak hybrid s klasickou nádrží, tak bateriovou verzi 500e. Po bilionovém omylu s jednostrannou sázkou na BEV už velcí hráči odmítají vsadit vše na jednu kartu. Jasně, protože čistě elektrickou 500e nikdo nechtěl. Ale to už Fiat nenapíše.
Z veřejných prezentací a finančních výsledků, které jako AutoŽivě sledujeme, jasně vyplývá přesun investic z čistě elektrických platforem k flexibilním architekturám, které zvládnou více typů pohonů. Firmy si tím kupují čas i možnost rychle reagovat na další politické otočky, změny dotací nebo vývoj cen baterií.
Pro českého řidiče z toho plyne jednoduchý, i když méně líbivý závěr. Příští dekádu pravděpodobně nedefinuje ani absolutní nadvláda spalováků, ani černobílý svět plný jen BEV, ale chytré hybridy a plug‑in hybridy na multi‑energy platformách, které vznikají právě jako pojistka proti dalšímu „nejdražšímu omylu“ automobilové historie.
Ostatně, jak to celé vnímáte a vidíte vy? Jak dopadneme, co myslíte?
