Největší provozní parní lokomotiva světa vyrazí na coast to coast turné, jaké USA ještě nezažily. Proč je jízda Big Boye 4014 jednou za život, proč se k němu nesmíte přiblížit a jak přežil 21. století?
Na jaře 2026 se napříč USA rozjede ocelové monstrum, které se v plné síle na takové trase ještě neukázalo. Big Boy 4014 spojí západní a východní část Spojených států v jediné parní show, zatímco Češi budou řešit, jak (a jestli vůbec) se k legendě vůbec přiblížit. A právě tady začíná příběh cesty, kterou svět opravdu nepamatuje.
Big Boy vyráží: jednou za život, a dost
V neděli 29. března 2026 se v Cheyenne rozjede zhruba 40 metrů oceli a páry a vyrazí napříč celými USA. Union Pacific tímto datem startuje první coast to coast steam tour ve své historii a slibuje, že legendární Big Boy 4014 poprvé ukáže parní kolos komunitám na východním pobřeží podle oficiálního plánu coast to coast tour.
Západní etapu ukončí návrat do Cheyenne 24. dubna. Už teď platí dvoudenní zastávky v Roseville 10. a 11. dubna a v Ogdenu 18. a 19. dubna. Celé turné vzniká jako součást oslav America250, tedy 250. výročí založení USA, a redakce AutoŽivě proto mluví o cestě, kterou svět skutečně nepamatuje.
Marketing Union Pacific rád mluví o tom, že se Big Boy „probouzí k životu“. Realita je ale střízlivější. Big Boy 4014 se po náročné obnově vrátil do provozu už v květnu 2019, jak uvádí oficiální profil lokomotivy Union Pacific. Novinku roku 2026 proto netvoří zázračné vzkříšení vraku, ale bezprecedentní trasa od Pacifiku k Atlantiku, která spojí západní a východní pobřeží v jediné parní show. Kdo ji propásne, ten podobnou šanci s největší provozní parní lokomotivou planety pravděpodobně z Česka znovu nedostane.
Číslo „600 tun“, které zaplavuje plakáty, navíc skrývá malý americký háček. Union Pacific mluví o 600 short tons, což po přepočtu znamená zhruba 544 metrických tun. Oficiální statistika dokonce uvádí provozní hmotnost 1 189 500 liber, tedy okolo 540 tun. K tomu přidejte výšku téměř 4,9 metru, kterou potvrzují i údaje pro sesterský stroj 4012 z americké Správy národních parků.
Marketing tedy s čísly lehce žongluje, ale i po očištění stojí na kolejích monstrum, které v českém měřítku nemá konkurenci. Američané k tomu přidávají označení 4-8-8-4, které popisuje uspořádání náprav a naznačuje kloubovou, artikulovanou konstrukci stroje. Tahle kombinace délky, výšky a hmotnosti dělá z Big Boye lokomotivu, která nevypadá impozantně jen na papíře, ale hlavně v reálném provozu přes hory.
Teprve když si těch zhruba 544 tun a více než čtyřicet metrů představíte na kolejích mezi lidmi, dojde vám, proč tahle tour vypadá úplně jinak než nostalgická jízda za rohem a proč další část příběhu míří přímo mezi davy fanoušků.
Čtyřicet metrů oceli, tisíce lidí a odstup 25 stop
V číslech vypadá Big Boy jako tabulka z učebnice, v reálu ale připomíná pohyblivou průmyslovou halu. Lokomotiva s tendrem měří podle údajů Union Pacific 132 stop a necelých 10 palců, tedy přibližně 40,5 metru. V tendru veze kolem 95 tisíc litrů vody a palivo, zatímco rám artikulované lokomotivy 4-8-8-4 rozděluje hnací nápravy na dva bloky, aby celý kolos zvládl oblouky horských tratí. Trakční síla 135 375 liber, uváděná jako tractive power, ukazuje, jak brutálně dokáže stroj táhnout těžké vlaky přes stoupání, která by běžné parní lokomotivy zlomila.
Když takovou masu železa zastaví město, začne se dít něco, co české nostalgické jízdy prakticky neznají. Při dvoudenní zastávce v Ogdenu v roce 2024 prošlo samotným interiérem tamního muzea kolem 16 tisíc lidí, další zůstali venku u trati. Union Pacific proto pro rok 2026 plánuje opět dvoudenní display days právě v Ogdenu 18. a 19. dubna, kde se Big Boy stane centrem městské události. V českých poměrech by šlo o nápor na celé nádraží, v americkém měřítku ale takové davy patří k běžné „dani“ za setkání se 40,5metrovým kolosem, jak redakce AutoŽivě vidí z lokálních reportáží.
Masová show však přináší i úplně jiná pravidla hry, než na jaká si zvykli čeští šotouši. Union Pacific pro své parní akce výslovně požaduje, aby veřejnost stála alespoň 25 stop, tedy zhruba 7,6 metru od jakýchkoli kolejí, a připomíná, že trať i náspy leží na soukromém pozemku. Stejné pravidlo dopadá na drony, které se nesmějí přiblížit nad koleje ani nad vlak, a společnost tak chrání nejen diváky, ale i samotný stroj. Bezpečnostní pravidla Union Pacific navíc jasně říkají, že podobná akce neznamená volnou vstupenku „stoupnout si na metr“ od projíždějící soupravy.
Sny českých fanoušků o jízdě za každou cenu tady narážejí na tvrdou realitu provozu. V diskusích pod články AutoŽivě se objevují plány „nějak se svést“ nebo fotit prakticky z pražců, jenže Union Pacific pro západní etapu 2026 žádné veřejné jízdy neoznamuje. V minulých letech nenabídl ani klasické passenger excursions, pouze omezené benefiční aukce míst v kabině.
Reálný návod proto vypadá jinak: plánovat cestu na některý z display dnů, respektovat odstup 25 stop a pro většinu českých čtenářů sledovat Big Boye na dálku přes oficiální jízdní řád a kanály Union Pacific. A kdo si klade otázku, jak vůbec může takové ocelové monstrum s tisíci fanoušků kolem vyjet na hlavní tratě v roce 2026, ten už míří k technologickému srdci modernizované legendy.
Pára na olej, elektronika v tendru a živá legenda
Romantický obraz topiče s lopatou u Big Boye 4014 už neplatí, alespoň ne doslova. Lokomotiva dnes nespaluje uhlí, ale topný olej No. 5, tedy těžší palivo, které posádka dávkuje tryskami a hořáky místo házení lopat do topeniště. To mění způsob obsluhy během celodenní show a odlišuje Big Boye od českých uhelných parních lokomotiv, na které jsou tuzemští fanoušci zvyklí.
Ještě zásadnější proměnu ale přináší elektronika, která hlídá kolos na moderních tratích. Union Pacific vybavil Big Boye systémem Positive Train Control (PTC), tedy bezpečnostní technologií, která sleduje rychlost a polohu vlaku a pomáhá předcházet nehodám a projetým návěstidlům. V roce 2024 dopravce přesunul klíčovou část PTC přímo na lokomotivu a do tendru, zatímco dříve vozil část elektroniky v doprovodné dieselové lokomotivě. Tím získal tým kolem 4014 větší provozní flexibilitu a drží parní ikonu v souladu s bezpečnostními standardy hlavních amerických tratí.
Tender za lokomotivou proto dnes nefunguje jen jako „cisterna“ na vodu a olej, ale také jako pojízdná serverovna. V jeho útrobách sedí nádrže s oněmi zhruba 95 tisíci litry vody i část elektroniky PTC, která komunikuje s infrastrukturou Union Pacific a pečlivě dohlíží na každou míli turné. Bez této kombinace oleje a elektroniky by Big Boy jen těžko sdílel tratě s těžkými nákladními vlaky a manévroval v hustém provozu měst, kde mu k nohám proudí tisíce fanoušků.
Jak velkou kulturní událost tenhle mix historie a moderny vytváří, ukázal Ogden už v roce 2024. Podle odhadu tamního muzea prošlo interiérem během dvoudenní zastávky Big Boye zhruba 16 tisíc návštěvníků, zatímco venku se kolem 40,5metrového kolosu tlačily další davy. V českých poměrech by podobné číslo znamenalo nápor na celé nádraží, v USA však jde o přijatelnou cenu za setkání s největší provozní parní lokomotivou světa, jak redakce AutoŽivě zdůrazňuje při srovnání železničních kultur.
Až vám proto někdo příště řekne, že pára patří jen do muzea, stačí si vybavit Big Boye 4014: čtyřicet metrů oceli, topný olej v útrobách, elektroniku v tendru a coast to coast tour roku 2026, která připomene, jak vypadá železniční legenda v plné službě a proč se o ní ještě dlouho nepřestane mluvit.
