Jednoduché, nebo složité? Soustava základních křižovatek tvoří kruhový objezd, řidiči na něm stále dokola dělají chyby.
Kruhový objezd, ať mu říkáme okružní křižovatka, nebo rondel, není estetická ozdoba dopravní sítě. Jde o celkem promyšlený bezpečnostní prvek. Vyvýšený středový ostrov rozděluje prostor na sérii jednodušších křižovatek. Tento koncept křížení zpomalí tempo, a i když se nehody stávají i tady, mají obvykle mírnější následky. Jak v redakci AutoŽivě říkáme, tak protože nejde o ostré pravé úhly ani čelní střety, ale spíše o boční „ťukance“.
Kruhový objezd je více křižovatek s jedním směrem odbočky
Výjimkou jsou jen situace, kdy někdo z pouhé nepozornosti ostrov ignoruje a vjede do něj, což už je pak jiná kapitola. Podstatné je, že i na kruháči platí obecná logika křižovatky. Před vjezdem, během průjezdu i při výjezdu je nutné zvýšit pozornost a opatrnost. Kolem kruháče se navíc nehraje žádná hra s blinkry. Při samotném vjezdu na kruhový objezd se nedává změna směru, protože volba je daná. Vozidlo se zařazuje doprava do okruhu, žádný „odbočovací“ manévr na jinou stranu neexistuje. Jízda po okruhu se z hlediska pravidel považuje za přímý směr.
Proto se ani během kroužení nebliká. Povinnost dávat znamení o změně směru jízdy nastává ve dvou okamžicích. V momentu, kdy se chystáte přejíždět z jednoho pruhu do druhého. Typicky při přesunu z vnitřního do vnějšího pruhu u vícepásmových rondelů a nazpět. A bezprostředně před výjezdem a při výjezdu z okruhu. To je přesně to, co říká § 30 téhož zákona. Znamení se dává vždy při změně směru, vybočování nebo pokud to vyžaduje bezpečnost, včas před započetím úkonu, standardně směrovými světly.
Při nájezdu se nebliká, při sjezdu z kruháče se naopak bliká
Ponechává se pouze po dobu, kdy změna skutečně probíhá, a na rondelu se výslovně nebliká při vjíždění a jízdě po okruhu. Ledaže jde o přejezd do jiného jízdního pruhu, jak jsem zmínil. Kdo mění jízdní pruh, nesmí ohrozit ani omezit vozidlo, které v cílovém pruhu už jede. Znamení dává včas, protože vnější, tedy pravý pruh, je nejčastěji ten, přes který se z okruhu vyjíždí. Je to právě řidič, který se z vnitřního pruhu přesouvá ven, kdo musí zkontrolovat zrcátka. Dát znamení a přejíždět jen tehdy, když to je pro ty ve vnějším pruhu bezpečné a plynulé.
Co je ještě ohledně kruhové objezdu nutné vědět? Klíčovým okamžikem každého nájezdu je dopravní značení. Jestliže je vjezd na kruháč opatřen značkou „Dej přednost v jízdě“ nebo „Stůj, dej přednost v jízdě“, dává řidič přednost všem, kdo už po okruhu jedou. A to doslova všem, vozidlům, jezdcům na zvířatech i cyklistům nacházejícím se na okružní křižovatce. Není‑li na nájezdu na rondel taková značka osazena, uplatní se jednoduché pravidlo přednosti zprava.
Přednost při vjezdu na kruháč je vázaná na dopravní značky
To bývá past pro řidiče, kteří automaticky předpokládají, že „na každém kruháči se dává přednost těm, co po něm jedou.“ Nedává, pravda je vázaná na značky, ne na zvyk nebo dojmy. Druhá varianta pak znamená, že přednost dávají ti, co jedou po okruhu. Co vy, jak jste na tom s jízdou po kruhovém objezdu, vše jasné?
A ruku na srdce, blikáte nebo ne při nájezdu na něj? Budu moc rád za vaše komentáře dole pod článkem. Jen závěrem shrnu to nejzásadnější. Při vjezdu na kruhový objezd se nebliká, při sjezdu z něj se bliká. Jsou-li před ním značky s předností, dává se při nájezdu přednost. Nejsou-li tam značky, dávají přednost auta na okruhu. Je to vlastně hrozně jednoduché.