Brit koupil 240 Defenderů na dluh, dnes jeden prodává za 10 milionů Kč

Land Rover nechtěl, aby jeho Defendery někdo upravoval. Brit jich koupil 240 na dluh, upravil je a jeden teď prodává za 10 milionů Kč

Yorkshirský podnikatel Charles Fawcett v roce 2015 vsadil všechno na 240 posledních Defenderů. Dnes za jeden přestavěný kus účtuje až 320 tisíc liber.

i Zdroj fotografie: Alexander Migl / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0

Dne 29. ledna 2016 sjel z výrobní linky v Solihullu poslední klasický Land Rover Defender. Konec éry, která trvala 67 let. Jenže několik měsíců předtím se v kanceláři malé firmy Twisted Automotive v severním Yorkshiru odehrál obchod, který z dosluhujícího užitkového auta udělal základ pro luxusní produkt za miliony korun. Fawcett přesvědčil Land Rover, aby mu prodal 240 posledních nových kusů s množstevní slevou 14,8 procenta, zhruba za 22 600 liber za vůz. Celý balík vyšel na víc než 5,4 milionu liber. A půjčil si na něj, jak sám říká, „každou penny“.

Sázka, kterou Land Rover neviděl rád

Land Rover Fawcettovi auta prodal, ale nadšený z toho nebyl. V rozhovoru pro LADbible Fawcett popsal, že automobilka byla „velmi ochranná ke své značce“ a nelíbilo se jí, když někdo bral hotový produkt, měnil ho a vydělával na tom. Nebyl to právní zákaz: Twisted kupoval legálně vyrobená auta a upravoval je až po prodeji, takže Land Rover neměl v ruce nástroj, jak projekt zastavit. Ale nelibost byla reálná.

Dobový kontext to potvrzuje. Tehdejší designový šéf JLR Gerry McGovern v roce 2017 pro Autocar prohlásil, že aftermarket „bere jejich vlastnictví“, a oznámil záměr ho prostřednictvím vlastní divize SVO „vytlačit z byznysu“. Pro velkou automobilku dávalo smysl chránit si značku a marže. Pro malou yorkshirskou dílnu s dvacetiletou historií přestaveb Defenderů to byl signál, že okno příležitosti se zavírá.

1 500 hodin práce na každém kusu

Fawcettův trik nespočíval v tom, že koupil 240 aut a počkal, až zdraží. Kdyby je jen uskladnil a přeprodal, vydělal by zlomek toho, co dnes inkasuje. Skutečná hodnota vznikla až v dílně.

Každý Twisted Defender projde takzvanou renovací „body-off“, tedy kompletním rozebráním na holý rám. Podvozek se otryská a galvanizuje, panely se přesadí s novým těsněním, celé auto dostane progresivní odpružení, výkonné brzdy se šestipístkovými třmeny vpředu, upravený pohon a diferenciály. Interiér je kožený, se sedadly Recaro, odhlučněním a moderním infotainmentem s Apple CarPlay. U vrcholových verzí TV8 přibude osmiválcová konverze s výkonem kolem 368 kW (500 koní) a zrychlením na stovku pod pět sekund.

Na jeden vůz připadá zhruba 1 500 hodin ruční práce. To není „vylepšený starý Land Rover“. Je to konstrukčně jiné auto, které si ponechává charakter originálu a odstraňuje většinu jeho slabých míst.

Čísla, která dávají příběhu tvar

Financování bylo od začátku na hraně. Fawcett v prvním roce potřeboval stavět a prodávat šest aut měsíčně, aby splátky fungovaly. V roce 2018 Secure Trust Bank veřejně oznámila úvěrovou linku 2,3 milionu liber na refinancování zbylých vozů a podporu růstu. V tu dobu měl Twisted 23 zaměstnanců, obrat 8,25 milionu liber a čekací listinu zákazníků; z prvních dvaceti předpřipravených aut prodal devatenáct.

Dnes se cenové rozpětí podle Fawcettova březnového vyjádření pohybuje od 180 do 320 tisíc liber za kus. Při kurzu kolem 28 Kč za libru je to zhruba 5 až 9 milionů korun. Jenže po brexitu je Velká Británie pro české kupce třetí zemí, při dovozu se uplatní česká 21% DPH. Horní varianta se tak dostává přibližně na 10,8 milionu korun, a to ještě bez dopravy a registračních nákladů. Na americkém trhu jdou ceny ještě výš: aktuální oficiální nabídka Twisted v USA ukazuje verze TV8 za 385 až 395 tisíc dolarů.

Proč to nenapadlo samotný Land Rover

Automobilka řešila konec starého modelu, přípravu nové generace a ochranu globální značky. Ručně stavět stovky restomodů na zastaralé platformě s nízkou sériovostí a extrémní pracností, to je byznys model, který korporát běžně nechce a neumí. Fawcett naproti tomu měl dvě dekády know-how, existující zákaznickou základnu a ochotu pracovat s malosériovou ekonomikou, kde je 1 500 hodin na jedno auto přijatelná kalkulace.

Jeho vlastní „úniková logika“ pro případ neúspěchu byla prostá: i bez přestavby by poslední kusy staré generace prodal minimálně za nákupní cenu, protože šlo o auta, která už nikdo nikdy nevyrobí. Reálné riziko ale leželo v cashflow, tempu přestaveb a v tom, jestli trh přijme cenovku, která je patnáctkrát vyšší než původní pořizovací náklady.

Co přijde po posledním kusu

Až Twisted doprodá zbývající vozy z původní zásoby, skončí výhoda uzamčeného skladu donorů s čistou proveniencí „posledních z linky“. Pro sběratele to paradoxně může znamenat další růst hodnoty, příběh se nedá zopakovat. Pro firmu to znamená hledat další zdroje: jiné donory, zakázkové přestavby klientských aut nebo úplně nové modely.

Fawcett sám říká, že staví „něco, co nikdo nepotřebuje, ale po čem je obrovská touha“. Zní to jako marketingová fráze. Jenže za ní stojí 240 aut koupených na dluh, tisíce hodin v dílně a ceníky, které by v roce 2015 nezněly ani jako vtip.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Daniel Karban

Zobrazit další články