Parkovací brzda, v českých luzích a hájích známá spíše jako brzda ruční, je neodmyslitelnou součástí každého automobilu, ale málokdo si ji dokáže představit jinak než jako „páku mezi sedadly“. No že by pokrok nepřinesl nic nového? Ve skutečnosti jsou na trhu dostupná i jiná řešení, ale až donedávna užívaná výhradně v dražších vozech. Co nám nová řešení přináší?

Účelem parkovací brzdy je zajistit stojící vozidlo proti samovolnému pohybu. Má také funkci záložní brzdy v sotuaích, kdy by hydraulická pedálová brzda přestala fungovat. S rozvojem techniky a technologií je dnes zkonstruováno a používáno několik typů parkovacích brzd.

Mechanická parkovací brzda

Tradičním typem je brzda mechanická ovládaná pákou. V automobilech, které denně potkáváme, je stále ještě nejrozšířenější. Protože je ovládaná obvykle ruční pákou, vžilo se pro ni označení „ruční brzda‟, slangově pak „ručka”. Ojediněle byla parkovací brzda aktivovaná malým pedálem, ale to je záležitost natolik okrajová, že ji můžeme s klidem ignorovat.

Páka brzdy, obvykle umístěná mezi předními sedadly, ovládá táhlo, které vede přes kladku a převodovou páku, jež ocelové lano rozvede do dvou směrů, k oběma (obvykle zadním) kolům.

Další rozmístění komponent závisí na tom, zda je vozidlo vybaveno bubnovými nebo kotoučovými brzdami.

Auta osazená na zadní nápravě „bubny“

Většinou se jedná o vozy starší konstrukce nebo levnějších modelů, která mají systém parkovací brzdy jednodušší. Táhla jdoucí od převodové páky ke každému z kol, ovládají brzdové čelisti (někdy se můžete setkat s termínem pakny) umístěné uvnitř bubnů.

Auta používající na zadní nápravě kotoučové brzdy mají parkovací brzdu řešenou 2 způsoby:

  • První ze způsobů má starší a levnější, ale zároveň také výrazně poruchovější konstrukci, v níž se táhly ovládají přímo brzdiče na kotoučích zadních brzd. U tohoto systému často docházelo k únavě či zatuhnutí táhel, a ta pak nepracovala správně (nesouměrně, slabě nebo také vůbec).
  • Druhá varianta je modernější a spolehlivěší, způsob umístění parkovací brzdy spočívá v kotoučové brzdě doplněné o pomocnou brzdu bubnovou s klasickými čelistmi. Pomocná bubnová brzda potom slouží jako parkovací, zatímco v provozu jsou využívány kotoučovky.

Elektronická parkovací brzda (EPB)

Počínaje vyšší střední třídou jsou dnes téměř všechny vozy nové konstrukce opatřeny elektronickou parkovací brzdou. Poprvé se objevila v BMW 7. generace, vyráběné pod označením E65, s postupem času se ale její použití čím dál více demokratizuje, a je součástí stále levnějších vozů.

Elektronická parkovací brzda je zde ovládána tlačítkem, a velmi časté je také automatické odbrždění po zapnutí bezpečnostních pásů nebo automatická aktivace v případě zastavení vozidla. Řešení bez ruční páky mimo jiné odlehčí interiéru vozu, a zmizí jeden z výrazně limitujících faktorů, čímž vzroste variabilita možných designových řešení. Opět existují dvě odlišné konstrukční varianty.

Řešení s centrálním elektromotorem a lanovody

Tento typ pracuje principiálně naprosto stejně jako parkovací brzda mechanická. Táhla však nejsou ovládaná pákou, ale dálkově ovládaným elektromotorem. Ten bývá umístěn pod prostorem zavazadelníku,a  chybí tedy centrální středový rozvod táhel vedený středem kabiny.

Toto řešení se uplatňuje zejména pro automobily, u nichž výrobce nabízí obě varianty brzd (mechanickou i elektronickou). Je totiž jednodušší na organizaci výroby a zároveň také levnější. Výrobce nemusí používat oba typy brzdičů, čímž šetří logistické náklady a snižuje možnou chybovost v procesu.

Řešení s elektromotory v brzdičích

Toto řešení se uplatňuje nejvíce u vozů vyšší cenové kategorie. Spočívá v tom, že je přímo na brzdiči zadní kotoučové umístěn krokový servomotor, který brzdič na základě signálu z řídící jednotky ovládá. Každé kolo má tedy svou parkovací brzdu nezávislou na kole druhém, což vyžaduje dokonalou souhru pod taktovkou cenrální jednotky.

Konstrukce s elektromotory v brzdičích je prostorově nenáročná, navíc umožňuje snazší integraci mechanismu parkovací brzdy do počítačem řízeného systému celého automobilu. To zlepšuje např. fungování režimu automatického parkování nebo ochranu vozu před krádeží. Brzda se neodblokuje do doby, než je vozidlo odemčeno elektronickým klíčem.

Elektronická parkovací brzda je dnes mezi řidiči velmi žádaná a populární. Přináší s sebou však i své nevýhody. Jednou z nich je omezení možnosti uvést vůz do řízeného smyku zatažením a povolením páky ruční brzdy. Vím u nás na severu o několika řidičích, které tento manévr zachránil od nehody v zasněžených serpentýnách. O machrování na holky, ani otáčení na ručku, když se chcete otočit na fleku nemluvím. Ty jsou ve své podstatě  jen neužitečný bonus starých dobrých pákových brzd, s jejichž zmizením pravděpodobně zmizí i další část řidičských dovedností podstatných k bezpečnému pohybu na silnicicích. Ale což, však na bezpečnou jízdu máme  techniku.