Na mostě Luegbrücke u Brenneru už nestačí před radarem přibrzdit. Nová Section Control počítá průměrnou rychlost a v kombinaci s rakouskými tresty z toho vzniká past i pro Čechy.
Kdo jezdíte hodně do Itálie a využíváte při tom cestu přes Mnichov, Garmisch-Partenkirchen a následně Innsbruck a Brenner, dáte mi asi za pravdu, že speciálně na rakouské straně mají policisté všeho druhu opravdu „žně“. A opravdu, opravdu velmi hodně se tady vyplatí dodržovat striktně vše, co se dodržovat má.
Po relativně benevolentním Německu a před (dnes již tedy ne úplně) podobně benevolentní Itálii jako by na onom malém kousku Rakouska chtěli policisté dohnat všechno to, co jinde zameškali. A popravdě i mně se tam povedlo 2x platit, jednou tedy zcela mojí chybou, podruhé jsem se snažil diskutovat, ale je vám asi jasné, jak to nakonec dopadlo – vytáhnutím peněženky.
Ne, rakouští policisté nejsou z těch, se kterými se chcete pouštět do diskuse.
Nyní to vypadá tak, že rakouská policie objevila další, relativně spolehlivý zdroj příjmů. Most Luegbrücke na A13 totiž vypadá jako běžná dálnice, ve skutečnosti je to ale neviditelná klec. Jakmile na něj vjedete, systém s názvem „Section Control“ pracuje s CELOU DOBOU vašeho průjezdu. Kdo tady zkusí českou klasiku „rychle to proletět a u kamery brzdit“, může přijít o desetitisíce i o auto. Jak je to možné? Vysvětlím záhy.
Kde přesně klec začíná a proč z ní nejde ujet
Na A13 přes Brenner totiž dnes nehlídá jen obyčejný radar. Rakouský správce dálnic ASFINAG uzavřel most Luegbrücke do neviditelné „klece“, která sleduje celý průjezd, ne jen jeden okamžik.
Úsek leží zhruba mezi začátkem mostu u kilometru 31,3 a křižovatkou Brenner-Nord u km 32,75, což odpovídá uváděnému rozpětí 31,0-32,7. ASFINAG tyto body na webu přímo neuvádí, ale polohu mostu lze odvodit z oficiálních webkamer u km 31,34 a 32,75.
Řidič tedy vjede na most a v tu chvíli vstoupí do měřeného úseku, ze kterého neexistuje únik žádným „šlápnutím na brzdu“ na poslední chvíli.
Section Control na Luegbrücke funguje jako brána na vstupu i výstupu. Kamera si přečte registrační značku, uloží čas vjezdu a při výjezdu udělá totéž. Systém pak spočítá průměrnou rychlost po celé délce zhruba 1,8–2 kilometrů mostu.
ASFINAG podle dopravních médií měří v obou směrech od začátku mostu až těsně před dálniční křižovatku Brenner-Nord. Pokud tedy někdo proletí první polovinu 80 km/h a u druhé kamery na chvíli zpomalí, software stále vidí jasné překročení limitu.
Na tomhle úseku navíc neplatí žádné „jen dočasné omezení kvůli stavbě“. ADAC popisuje na Luegbrücke trvalý limit 60 km/h jako součást dlouhodobé rekonstrukce mostu, která má trvat zhruba do konce roku 2030. ASFINAG od začátku roku 2025 vede přes most standardně jeden pruh v každém směru a podle dopravních médií zde nasadil Section Control, která dnes běží denně a bez přerušení.
Kolik riskujete: pokuty, odebraný řidičák i zabavené auto
Rakousko vnímá rychlou jízdu úplně jinak než Česko a Luegbrücke to ukazuje v přímém přenosu. Oficiální portál oesterreich.gv.at uvádí, že za překročení rychlosti o více než 60 km/h v obci nebo 70 km/h mimo obec hrozí pokuta mezi 500 a 7 500 eury a odebrání řidičáku.
Při současném kurzu České národní banky 1 EUR = 24,24 Kč (kurz k 6. 2. 2026) znamená horní hranice přibližně 182 000 Kč. A13 u Brenneru leží mimo obec, takže stačí držet na mostě „závodních“ 130 km/h a řidič se rázem ocitá v pásmu nejtvrdších sankcí.
Od 1. března 2024 navíc v Rakousku platí takzvaný raser-zákon. Podle něj mohou policisté při extrémních překročeních, typicky o 90 km/h mimo obec, případně už od 70 km/h u dřívějšího „rasera“, auto na místě zabavit a v následném řízení rozhodnout i o jeho propadnutí státu. Řidič tak neriskuje jen prázdnou peněženku a zákaz řízení, ale doslova ztrátu vozu na dálnici, kde zrovna veze rodinu na dovolenou.
Mnoho Čechů i přesto spoléhá na taktiku „nezaplatím a oni na mě nedosáhnou“. Což ale opravdu nedoporučuji.
Mýtus „pokuta mi nedorazí“: jak funguje přeshraniční vymáhání
Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214, dostupné na portálu EUR-Lex, umožňuje, aby jeden členský stát EU uznal a vymohl pravomocně uloženou finanční sankci z jiného státu, a jako hranici pro povinný výkon stanoví částku 70 eur.
V českých diskusích pod články o Brenneru proto pořád vítězí mýtus „pokuta mi domů stejně nedorazí“. Evropská legislativa ale tenhle komfort už definitivně zrušila. Směrnice (EU) 2015/413 o přeshraniční výměně informací, kterou přehledně shrnuje Evropský parlament, umožňuje úřadům zjistit provozovatele vozidla napříč státy EU a její aktualizované znění, platné od 19. ledna 2025, výměnu dat ještě zjednodušuje.
Redakce AutoŽivě tak v rozhovorech s čtenáři stále častěji naráží na příběhy, kdy někdo ignoroval „rakouský problém“ a o rok později řešil vymáhanou pokutu doma. A do toho všeho vstupuje ještě jeden podstatný omyl přímo na Luegbrücke.
Jak projít „klecí“ bez pokuty: reálné rychlosti a tolerance
Právě proto se na tipech vyplatí dodržovat povolenou rychlost – raději o 10 km méně než o 5 více. Typický obrázek z kamer Asfinagu na Luegbrücke (schválně se na ně podívejte, jsou snadno k nalezení) podle našeho sledování v redakci AutoŽivě vypadá tak, že kolona (pravda nejen) s českými značkami se šine 80 km/h, protože most připomíná běžnou dálnici a provoz plyne „rychle a plynule“.
Přitom by většině těch aut stačilo nastavit tempomat na 55–58 km/h a v klidu projet celý úsek v bezpečné zóně. Dopravní organizace totiž popisují u rakouské Section Control běžnou toleranci kolem 3 % nebo 3 km/h do stokilometrové rychlosti, i když ASFINAG detailní tabulku pro konkrétní most veřejně nepublikuje.
Limit 60 km/h tedy v praxi znamená, že kdo zvolí rozumnou rezervu a drží konstantních 55–58 km/h, nesází peníze v loterii.
Proč vzhled klame: dva pruhy nejsou vstupenka k 80 km/h
K druhému velkému omylu vede samotný vzhled mostu. ASFINAG od roku 2025 drží na Luegbrücke běžně jeden pruh v každém směru, ale v dopravních špičkách občas otevírá dva pruhy, aby omezil kolony.
Mnoho řidičů v tu chvíli podle zjištění redakce AutoŽivě automaticky zařadí „dálniční režim“: víc pruhů rovná se vyšší rychlost, zvlášť když jedou mezi kamiony a karavany. Jenže limit 60 km/h a Section Control na mostě běží celoročně bez ohledu na počet jízdních pruhů, den v týdnu nebo sezónu, jak potvrzují i servisní články dopravních organizací typu ADAC.
Luegbrücke tak ukazuje, jakým směrem se evropské dálnice vydávají. Dopravci i osobní řidiči se nemohou spoléhat na „pocit dálnice“ ani na to, jak rychle jde okolí, ale musejí číst značky a respektovat dlouhé měřené úseky.
Na Brenneru to platí dvojnásob: značka 60 znamená šedesát kdykoliv, ať most připomíná běžnou dálnici se dvěma pruhy, nebo stísněnou stavbu s jedním pruhem. Kdo se na téhle lekci poučí a přenese ji i na další trasy, ušetří si nejen peníze za pokuty, ale i nervy při každém přejezdu hranic, a přesně v tom spočívá skutečný význam téhle „pastí“ u Brenneru. A to se opravdu, ale opravdu vyplatí. Souhlasíte?
