Jde o nový KRESZ, maďarský ekvivalent našeho silničního zákona. Vláda ho ještě neschválila, ale debata už běží naplno. Zasahuje do rychlosti, parkování i oblečení na motorce a ukazuje, jak může jednou vypadat změna i u nás.
Nový KRESZ zatím jen na papíře, připomínek ale přes 5 200
Maďarsko právě přepisuje pravidla silničního provozu. Návrh nového KRESZ, tedy maďarského ekvivalentu našeho silničního zákona, dnes existuje jen jako PDF v dokumentové knihovně vlády. Ministr dopravy János Lázár k němu otevřeně říká, že kabinet text dosud neschválil a aktuálně jde jen o návrh, který se může měnit.
Přesto stačil jediný týden a na konzultační platformu ministra dorazilo přes 5 200 připomínek. Podle maďarských médií systém zahltily komentáře řidičů, motorkářů i obyvatel měst, kterých se nové povinnosti přímo dotknou. Lázár zároveň mluví o možném startu nejdříve v září 2026, samotný návrh přitom datum účinnosti zatím neobsahuje, takže Maďaři dnes bojují o pravidla, která ještě dlouho nezasáhnou žádnou reálnou křižovatku.
Odpor přitom nevzniká kvůli kosmetice. KRESZ drží maďarské silnice od 70. let, podobně jako u nás stojí provoz na jednom základním zákoně a navazujících vyhláškách. Teď se ale návrh neomezuje na značky. Kompletně přepisuje kapitoly o chování řidičů, chodců i cyklistů a v mnoha situacích převrací zažité zvyky.
Když v AutoŽivě sleduji reakce, vidím, jak řidiči vnímají prakticky každou větu návrhu jako útok na vlastní každodenní rituály. A právě tady přichází argument vlády, který vyvolává další emoce.
Maďarská vláda opírá změny o jediné slovo: životy. Z dopravních statistik vyplývá, že počet mrtvých na silnicích klesl z 2 432 v roce 1990 na 472 v roce 2023 a předběžných 489 v roce 2024. Návrh proto výslovně staví ochranu „slabších“ účastníků provozu do centra a poprvé definuje přechod jako „zebru“ se silnějším postavením chodce, jak uvádí návrh nového KRESZ.
Právě za touto deklarovanou ochranou ale stojí konkrétní zásahy, které motorkářům a řidičům parkujícím na chodníku lámou padesát let staré návyky. A na dvou kolech je ten střet vidět úplně nejdřív.
Motorkář v tričku za cedulí „konec obce“ a paragraf 171
Představím si motorkáře v tričku, který projíždí letní Budapeští a za cedulí „konec obce“ přidává plyn stejně samozřejmě jako já cestou na Šumavu. Podle návrhu nového KRESZ ale taková scéna končí problémem.
Paragraf 171 ukládá mimo „lakott terület“, tedy mimo zastavěné území, povinnost kompletní motorkářské ochranné výbavy. Nejen helmy, ale i bundy, kalhot, rukavic a uzavřené obuvi, jak vyplývá z vládního návrhu. Uvnitř obce návrh naopak povoluje jízdu jen v helmě bez zbytku výstroje. Jedna hranice značky tak najednou rozhoduje o tom, jestli policista může řešit jen rychlost, nebo i to, co máte na sobě.
Řidič v Maďarsku tedy začne sledovat nejen rychlost, ale i švy na bundě přesně v okamžiku, kdy mine bílou tabuli „Lakott terület vége“. Člověk, který dnes v tričku vyjede z města na okresku, podle nového textu okamžitě riskuje postih.
Debata proto tlačí na ministerstvo kvůli povinné výbavě a motorkáři hlasitě protestují. Jako redaktor AutoŽivě v tom cítím přímou paralelu: podobnou hranici by u nás mohla získat každá cedule „konec obce“ na oblíbené víkendové trase. A motorkáři nejsou jediní, kdo by najednou počítal každý metr.
Parkování na chodníku: konec „únikové“ zóny
Stejně výrazně mění návrh každodenní život i při parkování. Paragraf 93 dovoluje stát autem do 3,5 tuny na chodníku jen tehdy, když značka současně zakazuje zastavení na vozovce a když řidič nechá pro pěší minimálně 1,5 metru volného prostoru, jak konkrétně popisují paragrafy 93 až 94 návrhu.
Zbytek textu rozepisuje velmi úzké výjimky pro sanitky, lékaře nebo držitele ZTP. I tam však návrh vyžaduje stejný koridor pro chodce. Maďar tak nově neparkuje „jak se vejde“, ale řeší matematiku centimetrů a značení.
Maďarský autoklub i lokální média kvůli tomu otevřeně mluví o konci „únikového“ parkování na chodníku, které dosud zachraňovalo lidi v centrech měst před zónami a plnými ulicemi. Když se podíváme na obrazy z Budapešti a Prahy, vidíme podobnou situaci: řady aut napůl na chodníku, napůl na silnici a rezidenti, kteří jinou možnost prostě nemají.
Právě proto si český čtenář dokáže snadno představit, jak rychle se maďarský model může promítnout do Vinohrad nebo na sídliště a jak prudce by tam vzrostl vztek. Jenže veřejnost mezitím víc vzrušila úplně jiná část návrhu, kolem které vznikl jeden velký mýtus.
Mýtus „140 pro všechny“ a tvrdší režim pro chodce
Diskuse v Maďarsku žije mýtem „nový KRESZ = dálnice 140 pro všechny“. Samotný návrh ale nic takového neslibuje. Paragraf 38 drží základní limity na úrovni:
- 130 km/h na dálnici,
- 110 km/h na rychlostní silnici,
- 90 km/h mimo obec,
- 50 km/h v obci.
Text pouze připouští, že značka může konkrétní úsek posunout na vyšší rychlost. Maďarské silniční portály proto realisticky mluví o možnosti 140 km/h na několika vybraných dálnicích, ne o plošném dárku pro všechny kilometry. Nicméně. Když si ten text podrobně čtu, vnímám jako novinář z AutoŽivě spíš prostor pro marketingové titulky než pro masivní změnu každodenní jízdy.
Za teoreticky vyšší rychlostí stojí naopak tvrdší režim pro ty, kdo nejedou v autě. Paragraf 26 zakazuje chodcům na vozovce nebo na kolejích používat sluchátka a další zařízení, která omezují vnímání provozu. Míří přímo na lidi, kteří přecházejí s mobilem v ruce a hudbou v uších.
Stejný balík opatření posiluje ochranu „zebry“, takže auto musí u přechodu reagovat ještě opatrněji než dnes. Řidič tak možná na pár kilometrech pojede rychleji, ale v každém městském kroku narazí na přísnější pohled na to, jak se má chovat pěšky. A ani to není nejtvrdší zásah do každodenní reality ulic.
E‑koloběžky, děti a tichý vzkaz českým řidičům
Nejměkčí účastník provozu v Maďarsku už často nechodí pěšky, ale jezdí na dvou kolech s baterkou. Paragrafy 163 až 165 proto zavádějí nový režim pro „motoros roller“, tedy e‑koloběžky a podobná malá elektrická vozidla.
Návrh dělí stroje podle výkonu a řeší minimální věk i povinnou výbavu. Dítě smí na slabší koloběžku až od 12 let, na silnější od 14. Pro obě kategorie zákon požaduje přilbu a výkonnější koloběžku srovnatelnou s kolem navíc nově vyhání z chodníku mezi ostatní vozidla. V kontextu maďarské dopravně bezpečnostní analýzy jde o zpřísnění, které má omezit střety na chodnících.
Kdo někdy v centru Prahy kličkoval mezi sdílenými koloběžkami, ten okamžitě pochopí, že nejde o vzdálenou maďarskou zvláštnost, ale o možný náhled do vlastní budoucnosti. Stejně jako u nás se totiž i tam řeší, jak zkrotit kombinaci malých elektrických vozidel, mobilů a těsných městských chodníků.
Komentáře odborníků v maďarských médiích i detailní čtení návrhu ukazují podobný závěr, k jakému docházíme v AutoŽivě: text neslibuje automatickou 140 na každé dálnici, zato jasně zpřísňuje pravidla pro e‑koloběžky, chodce s mobilem a motorkáře bez výbavy, včetně konkrétních paragrafů 38, 26, 163 až 165 a 171 v návrhu KRESZ.
Maďarsko tak neotevírá revoluci rychlosti, ale další kapitolu trendu, který se valí celou Evropou, větší detail, menší volnost a tvrdší nároky na každého, kdo vstoupí do provozu bez „plechové krabice“ kolem sebe. Český řidič proto z maďarské bouře kolem nového KRESZ nečte jen zprávu ze zahraničí, ale i tichý vzkaz, jakým směrem se během pár let mohou pohnout zákony na jeho vlastní křižovatce. Také už se na to těšíte?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 8810
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 7868
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 2927
