Končí éra obcházení STK: EU zavádí 90vteřinový test výfuků, který neošidí ani domluvy, ani úpravy

Filtr pevných částic vyřezaný, software „přeprogramovaný“, auto nekouří a technik pomůže. Tahle česká rutina má v příštích letech narazit na zkoušku, kterou neukecáte. A tím to zdaleka nekončí.

Jeden test, devadesát vteřin. Konec „známých techniků“

Evropská komise vytahuje nástroj, který může během zhruba devadesáti vteřin zničit celé umění „nějak to udělat na emisích“. Jde o PN‑PTI test, tedy měření počtu pevných částic ve výfuku na volnoběh.

Podle doporučení Evropské komise 2023/688 musí diesel s filtrem DPF splnit limit 250 000 částic na centimetr krychlový. Technik nechá motor alespoň 15 vteřin běžet ustáleně, pak minimálně 15 vteřin měří a přístroj sám ukáže PASS/FAIL.

Kdy vyměnit rozvody? Automechanik otevřeně řekl, který čas je opravdu správný. Většina řidičů žije v omylu

AutoŽivě.cz

1 d

Žádné „vypadá to dobře“, žádné přemlouvání. Jen číslo proti limitu. Filtr ve výfuku se najednou chová jako vypínač: buď funguje, nebo na místě končíte.

Právě tenhle rychlý PN test bere technikům poslední alibi. Dnes, když auto nekouří a majitel tvrdí, že „DPF určitě sedí“, může ještě vzniknout kompromis založený na vizuálním dojmu. Nový test ale nekouká na kouř, počítá mikročástice v plynech, takže prostor pro „přimhouření oka“ se v podstatě ztrácí.

Rok 2026 proto nebude znamenat náhlý policejní nájezd na všechny STK, ale start legislativního sprintu. Návrh směrnice COM/2025/180 z 24. dubna 2025 přidává PN test a oxidy dusíku mezi povinné prvky prohlídek a po finálním schválení spustí dvouletou lhůtu, během níž jednotlivé státy upraví vlastní pravidla.

Rada EU zároveň 4. prosince 2025 ve svém tzv. obecném přístupu výslovně ponechala dnešní minimální intervaly technických prohlídek a neschválila povinné roční STK po deseti letech. Hra se tedy nemění v tom, jak často na STK jedete, ale v tom, co a jak neúprosně vám tam změří, a přesně tady se začne lámat jistota, že razítkem všechno končí.

Razítko už vás neochrání. Auta půjdou z ulice na mimořádnou kontrolu

Na mýtu „mám platnou STK, policie na mě nesmí“ si nová evropská pravidla vůbec nezakládají. Kontrola auta nemá končit bránou stanice, ale pokračovat na každé větší výpadovce a ve městě.

Návrh COM/2025/180 proto vkládá do směrnice 2014/47/EU nový článek 4a. Každý stát má každý rok dálkovými senzory proskenovat ekvivalent minimálně 30 procent svého vozového parku. Tyto „radary na emise“ při průjezdu změří oxidy dusíku a částice ve výfukových plynech a hodnoty přiřadí ke konkrétnímu vozidlu.

Pokud stejný vůz během šesti měsíců nasbírá minimálně tři měření, která překročí dvojnásobek průměru pro jeho kategorii a emisní třídu, úřady vyzvou majitele k ověření emisí. Buď okamžitě na silnici, nebo do 15 dnů v centru technické prohlídky. U auta z ciziny může domovský stát dostat dožádání a lhůtu až 45 dnů.

Platná STK se tak mění v pouhý startovní bod. Rozhodovat začne reálné chování auta v provozu, ne jen dvojice měření na válcích.

Česká čísla naznačují, jak tvrdý zásah tenhle systém přinese. Podle materiálu projednaného vládou, který shrnují oficiální statistiky Policie ČR a veřejně dostupné zprávy dozorových orgánů a médií, zkontrolovaly hlídky s mobilní technikou do 31. října 2024 celkem 534 aut. Z toho 399 vozů, zhruba 75 procent, emisnímu testu přímo na silnici nevyhovělo. Policie ČR navíc ve své statistice k 11. září 2024 uvádí 306 kontrol, z nichž 189 odhalilo závadu, tedy přibližně 62 procent případů.

Na tenhle trend navazuje i česká „zbraň těžšího kalibru“, mobilní STK. Stát pořídil podle oficiální tiskové zprávy inspekce silniční dopravy INSID dva speciální vozy s výbavou srovnatelnou s kamennou stanicí za přibližně 25 milionů korun. Nasazení do ostrého provozu bylo oznámeno na listopad 2025 a podle tiskových zpráv a médií mají tyto jednotky odhalovat technické i emisní závady přímo v provozu.

Kombinace PN testu na stanici, dálkového „radaru na emise“ a mobilních jednotek tak postupně zavírá únikové cesty řidičům, kteří vsadili na vykuchaný filtr a šikovného technika, a zároveň připravuje půdu pro další krok, kdy se z razítka stane plnohodnotný digitální životopis auta.

Z razítka vzniká digitální průkaz auta. A systém s dlouhou pamětí

Aby hon na špinavá auta fungoval stejně v Praze, Berlíně i Římě, potřebuje EU společný jazyk dat. Návrh COM/2025/180 proto neřeší jen PN test a silniční kontroly, ale mění i samotný význam technické prohlídky.

Podle dokumentů Evropské komise k revizi balíčku způsobilosti k provozu musí státy propojit údaje o osvědčeních z STK a historii tachometru přes platformu MOVE‑HUB. Z papírového protokolu se tak stává digitální průkaz auta, který technik v jednom státě během sekund ověří proti záznamům z jiného.

Stejný balíček přidává řidičům i jednu praktickou pojistku. Rada EU ve svém prosincovém obecném přístupu nejen zachovala současnou minimální četnost technických prohlídek, ale zároveň podpořila možnost dočasného šestiměsíčního certifikátu, který úřad vydá na základě platného testu provedeného v jiném členském státě. Má to umožnit, aby vám v jiném členském státě mohli na základě tam provedené prohlídky vystavit dočasné „evropské razítko“, se kterým dojedete domů a absolvujete vlastní prohlídku.

Součástí nové éry se stává i sledování reálné spotřeby a emisí CO₂. Prováděcí nařízení 2021/392 zavedlo systém OBFCM, tedy palubní měření spotřeby paliva nebo energie pro osobní auta a dodávky vyrobené po roce 2021. Od 20. května 2023 mohou technici během STK tato data, pokud s tím řidič souhlasí, stáhnout a předat je Evropské komisi.

Ta z nich skládá anonymní statistiku rozdílů mezi laboratorní normou WLTP a realitou. První souhrnná zpráva z března 2024 ukazuje, jak výrazně se u některých modelů rozcházejí papírové a skutečné hodnoty. Rozdíl mezi tím, co stojí v prospektu, a tím, co auto opravdu bere, tak už není jen pocit, ale číslo uložené v systému. Data se používají hlavně ke kontrole výrobců, ne k okamžitému vyhození konkrétního auta z technické prohlídky.

Redakce AutoŽivě proto čte nová pravidla jako nástup dlouhodobého vztahu mezi autem, daty a kontrolami, ne jako jedno dramatické razítko navíc. PN test při technické prohlídce ukáže, jestli filtr částic žije, dálkový „radar na emise“ zachytí přestupky v provozu a digitální průkaz auta přes MOVE‑HUB i OBFCM dodá celému systému paměť napříč státy a roky.

Éra „procházení“ tak nekončí v roce 2026 výbuchem nových povinností, ale nastupuje postupně: s každým dalším ujetým kilometrem roste šance, že úřady odhalí rozdíl mezi papírem a realitou, a čím dřív řidič přijme, že o výsledku rozhodne stav auta, ne šikovnost u „dohody na stanici“, tím menší šok ho v téhle nové éře STK čeká.