Pokuty za překročení rychlosti ve špatném počasí lze zrušit pouhým odvoláním. Ověřujeme jak a kde

Zimní fotka z radaru může svádět k dojmu, že je vyhráno. Jenže česká realita je střízlivější. Samotné počasí obvykle nestačí, zatímco problém v podkladech ke konkrétnímu měřidlu může otevřít reálný spor. Právě v tom je rozdíl mezi internetovým mýtem a obranou, která má věcný základ.

Zima sama pokutu neshodí

Počasí samo pokutu neshodí. U českých rychloměrů rozhoduje hlavně konkrétní zařízení a platnost jeho ověření v den měření.

Certifikát ČMI pro UnicamSPEED-R2 uvádí provozní rozsah -40 až +65 °C a popisuje zařízení jako silniční rychloměr konstruovaný pro trvalé používání v kteroukoli roční i denní dobu. Ve stejném rozsahu -40 až +65 °C je podle certifikátu schválen i UnicamVELOCITY 5. Samotné zimní datum na snímku tedy ještě neznamená vadné měření.

Léta ho tajil před světem, teď ho učil pózovat na pódiu. Schwarzeneggerův syn ovládl soutěž kulturistů

VIPživot.cz

1 t

Mýtus padá i u další značky. Výrobce RAMET u modelu RAMER10 T1 uvádí provozní teploty -20 až +60 °C a zařízení popisuje jako přenosný silniční rychloměr na stativu.

Z toho plyne jednoduchý závěr: pokud se něco láme, nebývá to na teploměru, ale v papírech ke konkrétnímu kusu měřidla.

Rozhoduje vazba mezi radarem a papíry

Německé nebo jiné zahraniční video samo o sobě nepomůže, pokud neznáte typ radaru, výrobní číslo a ověřovací list ke dni měření.

Právě vazba mezi konkrétním kusem a jeho dokumenty je klíčová. NSS v rozsudku 2 As 281/2017-33 řešil neshodu čísla uvedeného na videozáznamu a výrobního čísla na ověřovacím listu a výslovně uvedl, že bez této vazby není prokázáno, že bylo měřeno ověřeným rychloměrem.

Nejde tedy o obecnou nedůvěru k radarům, ale o to, zda úřad doloží, že měřil právě tím kusem, který měl v daný den platné ověření.

Ve spisu hledejte tři věci

Praktický checklist je krátký:

• typ měřidla,
• výrobní číslo,
• ověřovací list platný v den měření.

Silniční rychloměry patří podle vyhlášky č. 345/2002 Sb. mezi stanovená měřidla a platnost jejich ověření je 1 rok. U měřidel, pro něž se vystavuje ověřovací list, ČMI uvádí, že se platnost počítá ode dne vydání ověřovacího listu.

Tady často vzniká chybná obrana. Konec certifikace nebo schválení typu automaticky neruší ověření konkrétního kusu. Rozhoduje, zda měl daný přístroj platné ověření v den měření. NSS to připomněl i v usnesení 8 As 8/2024-29 a zákon o metrologii v § 11 odst. 4 výslovně počítá s ověřováním stanoveného měřidla, jehož certifikát o schválení typu pozbyl platnosti.

Teprve když úřad tyto podklady neudrží pohromadě, vzniká reálný prostor pro spor.

Co soudy opravdu drží

Zimní datum ve výzvě není automatická výhra. Bez ověřovacího listu vzniká problém pro úřad, ne jistá výhra pro řidiče.

V usnesení NSS 8 As 8/2024-29 soud popsal jako obvyklou sadu důkazů záznam z rychloměru TruCAM, ověřovací list rychloměru, fotodokumentaci z místa, osvědčení o proškolení příslušníka Policie ČR a výslechy policistů. Pokud tyto podklady drží pohromadě, měření obvykle obstojí.

NSS v rozsudku 7 As 276/2015-38 navíc citoval uživatelský manuál TruCAM: kontrolní mechanismy zajišťují správnost výsledku, a pokud přístroj ukončí měření bez chybového hlášení, je hodnota naměřené rychlosti správná. Při podezření na chybu se naopak typicky objeví chybové hlášení.

Střízlivý závěr proto zní jasně. Smysl má nebrat pokutu jako hotovou věc jen tehdy, když máte konkrétní procesní bod, tedy chybějící nebo nesedící ověřovací list, nesoulad výrobního čísla nebo jinou trhlinu v důkazech ke konkrétnímu měřidlu. Mráz není univerzální odpustek. Bez konkrétních papírů je to spíš internetový mýtus než obrana. Jaká je vaše zkušenost, mimochodem?