Radary roky tolerovaly překročení až o 25 km/h. Nová kalibrace znamená pokuty i za rychlosti, které dřív v Polsku prošly

Kdo v posledních letech projížděl Polskem a spoléhal na to, že tamní radary „odpouštějí“ dvacítku nad limit, měl štěstí, ne právo. Hlavní inspektorát silniční dopravy (GITD) v létě 2025 černé na bílém potvrdil, že zákonný buffer činí maximálně 10 km/h a radar může fotit už od jedenáctého kilometru nad povolenou rychlost. Není to nový zákon. Je to konec nepsané praxe, která roky odporovala tomu platnému.

Odkud se vzala pověst o benevolentních radarech

Polský Nejvyšší kontrolní úřad (NIK) už v roce 2014 popsal, co řidiči dávno tušili: část radarů GITD byla nastavena tak, že snímek pořídila až při překročení o 15, někdy dokonce o 20 až 25 km/h. Zákon přitom počítal jen s chybou řidiče do 10 km/h včetně. Vznikl tak paradox: právo říkalo jedno, technika dělala něco jiného. A řidiči si z toho odnesli jednoduché pravidlo: v Polsku se „smí“ jet o dvacet víc.

Problém nebyl jen v nastavení přístrojů. Starší systém měl vážné potíže s efektivitou vymáhání i s právním rámcem kolem radarů. Značná část případů se promlčela dřív, než úřady stihly odeslat pokutu. Výsledek? Řidiči neměli důvod brát radary vážně.

Dojemný příběh českého univerzála Sojky. Na peníze z fotbalu nikdy nemyslel

SportyŽivě.cz

Právě teď

Co se změnilo v roce 2025

Zlom nepřišel jedním velkým přepnutím, ale postupným zpřísňováním praxe, které GITD v červenci 2025 veřejně potvrdil v odpovědi polskému ombudsmanovi. Klíčové body:

• Minimální práh vyfocení je nyní +11 km/h nad limit. Při omezení 50 km/h radar nesmí být nastaven pod 61 km/h.
• Lokální výjimky existují, někde může být práh vyšší. Ale nikde už nemá být nižší než zákonných +11 km/h.
• Starou „rezervu“ +20 až +25 km/h GITD nepopisuje jako normu, nýbrž jako lokální výjimku.

Čísla to potvrzují. Podle mediálního materiálu CANARD za rok 2025 systém zaregistroval přes 920 tisíc narušení, z nichž více než 527 tisíc spadalo do pásma překročení o pouhých 11 až 20 km/h. Právě toto pásmo dříve radary z velké části ignorovaly.

Změnila se i rychlost vymáhání. Každý pátý mandát byl doručen elektronicky přes portál eBOK a nejrychlejší případ trval od zachycení po převzetí mandátu pouhých 25 hodin a 46 minut. Stát, který dřív nestíhal pokuty ani odeslat, dnes umí trestat prakticky v reálném čase.

Co to znamená pro české řidiče

Praktické pravidlo je prosté: v Polsku nepočítejte s žádnou „rezervou navíc“. Při limitu 50 km/h je bezpečná hranice 60 km/h, od 61 km/h už radar může fotit.

Polské pokuty jsou přitom jemně odstupňované už v nejnižších pásmech:

Pokud vám přijde korespondence od CANARD, musíte nejprve určit, kdo řídil. Odpověď lze poslat poštou nebo elektronicky přes eBOK. Mandát se platí převodem na individuální číslo účtu uvedené přímo na blanketu. GITD výslovně varuje, aby se neplatilo na jiné účty.

Český kontext: jiný systém, jiná logika

V Česku žádný „polský mýtus“ neexistuje, protože zdejší rámec funguje odlišně. Policie ČR pracuje s metrologickou tolerancí ±3 km/h do 100 km/h a ±3 % nad 100 km/h. Nejde o plošný buffer, ale o odečet nejistoty měřicího přístroje. Prostor pro nepsanou benevolenci je tak výrazně menší.

A historická polská praxe +20 až +25 km/h nebyla evropským standardem. V Nizozemsku přichází postih už od 4 km/h nad limitem po korekci a tamní úřady výslovně odmítají radary nastavovat výš jen proto, že se silnice „jeví bezpečnější“. Polsko se tedy nepřitvrzuje do extrému, spíš se vrací tam, kde mělo být celou dobu.

Největší změna nakonec není v sazbách pokut. Je v tom, že Polsko přestalo tolerovat každodenní „malé plus“ jako nepsaný standard. Kdo míří na dálnici do Krakova nebo k Baltu, měl by si to vrýt do paměti dřív, než ho vyfotí radar u Čenstochové.