Polsko spouští jeden z nejpřísnějších sazebníků pokut a trestných bodů v historii. Shrnujeme, co by měl český řidič vědět

Polsko přepsalo bodový systém i sazebník pokut tak, že z jedné frajeřiny může být konec řidičáku a účtenka jako za ojeté auto. A nejde jen o místní „tuning“. Do tvrdého režimu padají i Češi, kteří jedou jen natankovat a nakoupit.

Drift, „stojka“ a 22 bodů: jak vypadá nový polský tarif

Polský bodový systém pro rok 2026 nás popravdě v redakci AutoŽivě zasáhnul jako studená sprcha. V materiálech polského ministerstva vnitra MSWiA a ve Sbírce zákonů Dz.U. 2026 poz. 144 se totiž objevily nové bodové kódy. A sice pro drift a jízdu na zadním kole. Ne že bychom byli kdovíjací drifteři nebo jezdci po zadních kolech (například na našem redakčním skútru Honda 125), ale v součtu až 22 trestných bodů za jediný manévr není věru málo.

A hlavně, víme, co často následuje po takovýchto omezeních. Další omezení a další „přitáhnutí otěží”. Proto jsme si v redakci tuto informaci raději dvakrát ověřili. Jisté jsou dva nové kódy:

Kvíz: Skandály českých herců a zpěváků, které otřásly veřejností. Bez ostré paměti nedáte ani polovinu

VIPživot.cz

17 h

• A10 za „účelové uvedení vozidla do smyku / jízdu na zadním“ za 10 bodů,
• A11 za „způsobení nebezpečí“ při tomtéž manévru za 12 bodů.

MSWiA je shrnuje i v přehledech pro řidiče, součet 10 + 12 bodů ale právní text výslovně neuvádí. Polská média z těchto čísel skládají mediálně atraktivních 22 bodů za jediný „show“ manévr. Jenže – to hlavní je, že 22 bodů je takřka „řidičova klinická smrt“.

Polský systém totiž pracuje s limitem 24 bodů, který znamená vybodování, a s ještě tvrdším stropem 20 bodů pro řidiče s praxí kratší než 12 měsíců. Stačí tedy jedna jízda bokem s ohrožením okolí a začínající polský řidič prakticky skončí.

Redakce AutoŽivě v tomhle detailu nevidí senzaci, ale nový standard. Polský tarif 2026 posunul „frajeřinu“ z roviny přestupku do pásma, kde jediný den za volantem rozhodne o dalším řidičském životě. A tvrdá čísla bodů jsou jen kulisou k tomu, co se děje s peněženkou. Driftnete si občas jen tak z radosti, třeba před „kulaťákem“? V Polsku bych to nedělal.

Peněženka přitom krvácí stejně brutálně jako bodové konto. Nový článek 86c polského Kodeksu wykroczeń, účinný od 29. 1. 2026, nastavuje za drift nebo jízdu na zadním kole minimálně 1 500 zlotých, a při způsobení nebezpečí minimálně 2 500 zlotých, zatímco obecná horní hranice blokové pokuty zůstává 5 000 zlotých.

Při kurzu 1 PLN = 5,761 Kč k 5. 2. 2026 tak jedna „stojka“ stojí zhruba 8 640 Kč bez ohrožení, minimálně kolem 14 400 Kč při způsobení nebezpečí, a v krajním případě až 28 800 Kč při horní hranici 5 000 PLN. MSWiA zároveň připomíná, že nové bodové kódy A10 a A11 platí od 10. 2. 2026 a zákaz driftu v silničním zákoně p.r.d. doplní další zpřísnění od 30. 3. 2026.

Na papíře to pořád může vypadat jako problém polských „tunerů“, jenže praxe ukazuje, že do tohohle mlýnku dnes padají i Češi na úplně obyčejných cestách za nákupy, a tím se příběh teprve začíná lámat.

Nákupy v Polsku a +51 km/h: pokuta, která si najde cestu až domů

Typická scéna: české značky na okresce k polskému supermarketu, kolona drží zhruba padesát nad limit. Styl „plus padesát jako doma“. Jenže v Polsku se tím řidič okamžitě propadá do pásma +51 až +60 km/h.

Tarif 2026 za tohle překročení počítá s pokutou 1 500 zlotých a při opakování stejného přestupku do dvou let, takzvané recidivě, dokonce s 3 000 zlotými. Po přepočtu podle kurzu k 5. 2. 2026 tak „běžné“ překročení rychlosti stojí zhruba 8 640 Kč, recidiva už kolem 17 300 Kč.

Redakce AutoŽivě v tomhle pásmu vidí nejzrádnější nástrahu pro Čechy, kteří v Polsku jezdí stylem „plus padesát“ zvyklým z domova. A tím to zdaleka nekončí.

Mnoho řidičů totiž pořád spoléhá na to, že pokuta z ciziny zmizí někde v šuplíku. Jenže evropská směrnice (EU) 2024/3237, která od 19. 1. 2025 modernizuje přeshraniční výměnu informací o dopravních přestupcích a kterou mají členské státy povinnost převzít do svých právních řádů do 20. 7. 2027, tenhle komfort systematicky rozebírá.

• Rozšiřuje seznam skutků, včetně překročení rychlosti,
• posiluje mechanismy, přes které si státy vyměňují údaje o provozovateli vozidla,
• usnadňuje doručování výzev k zaplacení do jiného členského státu.

V praxi to znamená, že doručování pokut z Polska do Česka už dnes funguje a nová směrnice ho rozšiřuje a zpřesňuje, takže polská pokuta 1 500 zlotých za +51 km/h má reálnou šanci dorazit až do české schránky. Body se mezi státy sice stále nepřenášejí, finanční postih ale před cizí hranicí stále hůř uniká.

Mýtus „z Polska nic nechodí“ přesto v diskusích pořád žije. Nový rámec EU ale míří přesně opačným směrem a české velvyslanectví ve Varšavě už v únoru 2026 české řidiče otevřeně varuje před zpřísněním sankcí i lepším vymáháním.

Do hry navíc vstupuje další evropská norma, směrnice (EU) 2025/2206 o vzájemném uznávání vybraných zákazů řízení. Ta ukládá státům, aby po oznámení vážného deliktu, například překročení rychlosti o 50+ km/h, uložily srovnatelnou diskvalifikaci i doma, pokud zákaz v cizině trvá alespoň tři měsíce.

Když si český řidič přenese tuhle realitu na známý systém 12 bodů se škálou 2–4–6, rychle pochopí, že Polsko zvolilo úplně jinou, mnohem tvrdší cestu, a že „jen trochu přidat“ se v roce 2026 může velmi nevyplatit.

Tvrdší než Česko: brawurowá jízda jako plnohodnotný trestný čin

Český řidič zná jednoduchou rovnici: 12 bodů, nejčastější přestupky za 2, 4 nebo 6 bodů, vybodování jako důsledek delšího vzorce chyb. Polský systém sice pracuje s dvojnásobným limitem 24 bodů, ale tresty za některé vybrané manévry dovedou konto vynulovat během pár minut.

V Polsku se ale 15 bodů přiřazuje všem dopravním činům, které trestní zákoník kvalifikuje jako trestné činy, pod kód A01. Mezi nimi je i článek 178c o nelegálních závodech a nově i článek 178d o takzvané „brawurowé jízdě“, tedy extrémně riskantním způsobu jízdy.

Policie v oficiálních materiálech připomíná, že za brawurowou jízdu podle článku 178d k.k. hrozí trest odnětí svobody od tří měsíců do pěti let. Nejde tedy „jen“ o přestupek, ale o plnohodnotný trestný čin. Trošku přísné, myslím.

Redakce AutoŽivě z těchto parametrů vyvozuje, že jedna neuvážená frajeřina, třeba ilegální sprint na rovince se silným autem, může řidiči přinést 15 bodů a zároveň reálné riziko zákazu řízení. A když do toho vstoupí už zmíněná směrnice (EU) 2025/2206, která u vybraných vážných činů ukládá státům uznat pravomocně uložený zákaz řízení z jiného členského státu, pokud trvá alespoň tři měsíce a pachatel je ztotožněn, dopady na českého řidiče jsou zřejmé.

Tato kombinace bodů, vysokých pokut a trestního práva mění obraz „levného“ Polska v hlavě českého řidiče. Polsko v roce 2026 podle MSWiA a tamní policie sází na drsnou prevenci vůči „pirátům“ i všem, kdo si pletou běžný provoz se silniční show.

Pro nás tak přestává platit představa, že v Polsku se jen levně natankuje a nakoupí. Jestli mohu poradit: kdo v roce 2026 zamíříte autem do Polska, jezděte tak opatrně, jako kdyby vám šlo o posledních pár bodů a poslední řidičský průkaz v životě. Opravdu se to vyplatí.