Bezdůvodně pomalá jízda může být často nebezpečnější než jízda rychlejší a přiměřená situaci. Nebo snad nikoli? Existují příklady, kdy se „loudání“ trestá nemalou pokutou.
Drtivá většina řidičů je srozuměna s tím, že pokud překročí nejvyšší dovolenou rychlost v daném úseku, vystavují se riziku postihu ze strany policie. Zkrátka se dopouštějí dopravního přestupku. S moderními tichými vozy a motory to navíc bývá často velmi snadné (a mnohdy v zásadě nechtěné), neb pokud nevyužijete tempomat nebo nemáte v autě „hlídač“ dovolené rychlosti, bývá její zvýšení o pár desítek kilometrů v hodině dílem okamžiku. Jak to je ale opačně? S nejnižší dovolenou rychlostí? Pojďme se na to podívat společně.
Nejnižší dovolená rychlost neexistuje. Pomalá a nebezpečná ovšem ano
Úvodem je potřeba podotknout, že něco jako „nejnižší dovolená rychlost“ v zásadě neexistuje. Nikdo vás nebude popohánět, abyste na to už „konečně šlápli“ a zmizeli, co vám jen síly stačí. Ne, to opravdu nikoli. Co však může policii (a další řidiče, neb na silnici pochopitelně nejsme sami) patřičně „rozpálit do běla“, je bezdůvodně pomalá, ostatní účastníky silničního provozu omezující a v konečném důsledku i nebezpečná pomalá jízda.
V zásadě velmi podobně je na tom s hodnocením česká policie. Tisková mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová k tomu uvádí: „Faktem zůstává, že silniční zákon v žádném svém ustanovení neuvádí, co se myslí tou pomalou jízdou. V tomto případě je třeba vycházet z obecného úsudku, a především z konkrétní situace v silničním provozu. Cílem tohoto ustanovení je především eliminovat případy, kdy je v daném úseku, například mimo obec, nejvyšší dovolená rychlost 90 km/h. A kdy řidič na takovém dlouhém a přehledném úseku s poměrně silným provozem jede stabilně 50–60 km/h.“
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu)
„Řidič nesmí omezovat plynulost provozu na pozemních komunikacích, zejména bezdůvodně pomalou jízdou a pomalým předjížděním.“
V infoboxu je přitom v jedné větě napsáno to hlavní, o co by se měli snažit všichni účastníci silničního provozu: o plynulost. Jak ale řidič může způsobit nehodu pomalou jízdou? Jednoduše. Často jede velmi pomalu, protože si není jistý svými řidičskými schopnostmi, a na silnici působí zmateně. Tím vytváří řetězovou reakci: řidiči za ním jsou nuceni prudce brzdit nebo ho předjíždět v nevhodných chvílích, což zbytečně vyvolává frustraci a agresivitu.
V Británii je bezdůvodně pomalá jízda za nemalou pokutu
Zajímavě tuto situaci popsal Hugh Bladon, což je ředitel Aliance britských řidičů. A mimo jiné i muž s desítkami let zkušeností s vyjednáváním na ministerstvech při budování systémů bezpečné jízdy. Cituji: „Zbytečně pomalá jízda je v zásadě hloupá a sobecká. A to bez ohledu na důvod, proč řidič jede tak pomalu. Je to v podstatě recept na katastrofu. Nervózní řidič jedoucí příliš pomalu znejistí i ostatní. Ti se ho pak pokoušejí zbavit riskantním předjížděním ve špatnou chvíli a na nevhodném místě.“
Což bych opravdu podepsal. Ostatně ve zmíněné Británii vás tato situace může vyjít až na 5 000 liber (tedy asi 150 tisíc korun) a přinést devět trestných bodů. To není úplně laciný přestupek. U nás se s pokutou setkáte zřejmě výjimečně, to ale není důvod k nerespektování jednoho z hlavních požadavků bezpečí na silnicích: plynulé jízdy. Čili: jezděte bezpečně, jezděte podle předpisů, ale plynule, nikoli bezdůvodně pomalu tak, abyste brzdili všechny kolem vás. Ostatně jak to vidíte vy? Měla by se bezdůvodně pomalá jízda pokutovat podobně, jako je tomu v Británii?