V praxi se ovšem často setkáváme s řidiči, kteří tohle pravidlo ignorují a nechávají ostatní řidiče čekat. V už tak naštvaných řidičích to akorát přilévá olej do ohně, a občas tak nastanou i případy, kdy to dojde jeden druhému sdělit osobně. Při rychlém plynulém provozu nás moc velké zdržení nečeká; ve stojící koloně to ale může znamenat minuty navíc. Pojďme se podívat, jak to s pravidlem zipu je.

Co vlastně „pravidlo zipu“ znamená

Učí se to už v autoškole, přesto to spousta řidičů ignoruje. Navíc to není pouze o zákonu, ale i o jakémsi morálním postoji a slušnosti vůči ostatním. Pokud jsou silnice opravované, uzavřené aj., dojde k omezení provozu – nedojde-li k jeho úplnému zastavení nebo odklonění, bude alespoň zúžen do dvou nebo jednoho pruhu. V takovém případě se často tvoří kolony, protože zúžený úsek nápor aut nezvládá. Spolupráce řidičů je potom nezbytná.

Obecně vzato definuje pravidlo zipu „zajištění plynulé jízdy průběžným pouštěním automobilů z pruhu, který skončil“, případně „pouštění aut z pruhu, který skončil, do pruhu, který pokračuje“. Trochu krkolomně nám tohle pravidlo definuje také zákon:

„Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu.“

Pravidlo jasně a jednoduše říká, že pokud jeden pruh skončí, musí být řidičům v něm jedoucím umožněno zařazení do toho, který stále pokračuje. Aby to bylo fér, pouští se vždy po jednom autu – stávají se ale i případy, kdy řidič využije pomalého rozjezdu pouštějícího, a střelí to za těsně za puštěného. Takovým jednáním může dojít k dopravní nehodě, za níž by nakonec mohl pouštějící. Pro tyto případy je dobré v autě mít kameru, která by poskytla stěžejní důkaz o zavinění nehody.

Časté chyby při zipování

Pokud už je pravidlo zipu dodržováno, dělají někteří řidiči chyby – a jiní zase prasárny. Třeba pokud se snaží řidič zařadit do průběžného pruhu příliš brzo, najede si do něj čumákem a blokuje tak jízdu průběžně jedoucího automobilu, který ho zkrátka musí pustit. Na druhou stranu se stává, že jede končící pruh rychleji než druhý, a řidiči tak dojedou na jeho konec dříve – v očích některých se potom může zdát, že je chtějí předjet (někteří to tak bohužel i dělají, že vyjedou ze svého pruhu, aby mohli jet druhým rychleji).

V případě zipování je předpokládá průběžná jízda všech pruhů, tedy že vedle sebe jedou kolony aut, které se do sebe v místě zužování zařazují. A ono je to i logické, protože kdyby řidiči nemuseli končící pruh pouštět, mohli by tam čekat hodně dlouho. Proti tomu jde předčasné zařazování, kdy už řidič ví, že za 300 metrů dojde k zúžení, a začíná se proto zařazovat dříve. Pokud se o to pokouší v koloně, je čistě na „slušnosti“ řidičů, jestli ho zařadit nechají, ačkoliv na to nemá právo.

Občas se může objevit i řidič, který se bude snažit kolonu předjet v odstavném nebo odbočovacím pruhu (ty někdy bývají dlouhé i stovky metrů), případně přes odpočívadlo. V takovém případě se nejedná o zipování, ale o čirou vychcanost. Při jízdě v odstavném pruhu se navíc řidič dopouští hrubého porušení zákona.

Jaké jsou vaše zkušenosti se zipováním? Stalo se vám někdy, že vás řidič nepustil a ještě vás u toho vytroubil?