Před 120 lety se narodila česká Královna volantu Eliška Junková

                   

Eliška Junková, narozena 16. listopadu 1900, je právem považována za jednu z největších automobilových závodnic všech dob. Slávy se však dočkala až na sklonku života, její úspěchy nedostávaly uznání, které si zasloužily, hlavně proto, že žila za železnou oponou a komunistické úřady jí nedovolily cestovat.

Představte si jak musel mužský svět motorismu reagovat v roce 1928, kdy Eliška Junková, běžněji známá jako Elizabeth Junek, skončila pátá v silničním závodě Targa Florio z roku přičemž vedla většinu trasy. Byl to neuvěřitelný úspěch neuvěřitelné ženy. 

Vždy inspirující

Narodila se v roce 1900 na Moravě, v tehdejším Rakousku-Uhersku a krátce po skončení první světové války začala pracovat v bance, kde se seznámila s bohatým Vincencem „Čeňkem“ Junkem, kterého si později vzala. Byl to Bankéř, který se často a rád oddával své vášni pro automobilové závody. Nejprve seděla po boku svého manžela jako „jezdecký mechanik“, ale zranění ruky mu ztížilo řazení, a tak si vyměnili role poté, co tajně absolvovala řidičské kurzy. Brzy vyšlo najevo, že Elizabeth měla potřebný talent a odhodlání, a ona a její Bugatti se brzy proslavily po celé Evropě a vysloužily jí přezdívku „Královna volantu“. Eliščino jméno se poangličtělo na Elizabeth, aby znělo v tisku lépe. 

Miss Bugatti

V roce 1927 se se svým manželem po boku pustila do slavné Targa Florio na Sicílii. S více než 1 300 zatáčkami na kolo, okruhem o délce 108 kilometrů a 5 koly na celý závod, to byla nejobávanější ze všech soutěží sportovních automobilů, přičemž auta byla vysílána na trať v intervalu dvou minut, nešlo tedy o závod s hromadným startem. Junkovi začali dobře, ale pak se jejich vozu porouchalo řízení, kvůli čemuž havaroval, naštěstí se nehoda obešla bez zranění. Neohroženě se připravovala na návrat v následujícím roce. 

iZdroj obrázku: Wikimedia

Podnik zvládla s profesionalitou, jakou dosud nikdo neviděl. Objevila se na Sicílii měsíc před termínem zahájení závodu a prošla si pěšky celých 108 kilometrů trati závodu. Na denním pořádku byly denní tréninkové jízdy s místním znalcem po boku, postupně se naučila celý okruh nazpaměť, na stěny a sloupky po stranách tratě si dělala vlastní značky křídou, které ji měly upozornit na nadcházející rizika. V době, kdy nastal den závodu, nebylo její auto po všech těch tréninkových jízdách v nejlepším stavu, naštěstí ji peníze netrápily, a tak Bugatti dodal zbrusu nový vůz T35B v černém a žlutém provedení určený pro samotný závod!

i Zdroj obrázku: Wikimedia

Po prvním kole vedla hvězda Grand Prix Louis Chiron v závodním Bugatti, ale ve druhém kole se Junková, Sicilanům známá jako „Miss Bugatti“, posunula dopředu o časový rozdíl, než se ve třetím a čtvrtém kole vrátila zpět na druhé místo. Vypadalo to, že by mohla v posledním kole stále bojovat o vítězství, tou dobou závod trval už bezmála sedm hodin. Bohužel se její auto začalo přehřívat a kromě toho došlo k defektu pneumatiky, takže ztratila spoustu času, ale přesto skončila celkově pátá, což byl v tehdejší konkurenci pozoruhodný úspěch. 

Tragédie a konec závodění

O dva měsíce později se v tandemu se svým manželem zúčastnila německé GP na Nurburgringu. Nedlouho poté, co zajela do boxu kvůli výměně pneumatiky a předání auta svému manželovi, vyjel Čeněk z dráhy a způsobil si smrtelné poranění hlavy. Eliška Junková se zlomeným srdcem prodala svá auta a už nikdy nezávodila. Láska k cestování jí však zůstala, a proto se vydala do Asie autem, které jí věnoval sám Ettore Bugatti. Na svých cestách se stala ambasodorkou této značky. V 70. letech vydala autobiografii s názvem „Má vzpomínka je Bugatti“, zemřela v roce 1994 ve věku 93 let. 

i Zdroj obrázku: Wikimedia

Její duch žije v jazzové skladbě „Bugatti Step“, kterou v roce 1928 napsal český skladatel Jaroslav Ježek.

Diskuze Vstoupit do diskuze
121 lidí právě čte
Autor článku

Michal Šimunek

Zobrazit další články