Snad nejznámější pravidlo silničního provozu je dobré znát a dodržovat, ale neméně důležité je vědět, kdy se jím řídit naopak nesmíme.
Asi se se mnou shodnete, že jedno ze zcela základních pravidel silničního provozu je pravidlo pravé ruky. Jde o alfa-omega předpis, který musí znát každý, kdo se na pozemních komunikacích pohybuje. Ať už za volantem, na kole, nebo i pěšky. Pro jistotu – pokud není značkami, semafory nebo pokyny policisty dáno, kdo má přednost, platí pravidlo pravé ruky. Čili: první projede křižovatkou to auto, které přijíždí po pravé ruce jiného auta a samo nemá po pravé ruce další auto.
Známá poučka o tom, že výjimka potvrzuje pravidlo
Je to jednoduché, snadno zapamatovatelné pravidlo, které usnadňuje značení na méně vytížených komunikacích. Platí ale vždy? I když jsem v úvodu zmínil, že jde o „zásadní“ pravidlo, i tady se najde několik případů, kdy to není tak jednoznačné. Pravidlo pravé ruky totiž primárně funguje na pozemních komunikacích menšího vytížení, jako jsou křižovatky v menších obcích nebo obydlených oblastech.
Jenže. Existuje několik dalších specifických dopravních situací, kde by se sice přednost zprava nabízela, ale není tomu tak. Jedná se především o výjezd z tzv. míst ležících mimo pozemní komunikace, kam spadají například obytné zóny, účelové komunikace, polní a lesní cesty. Pojďme se na to podívat společně.
Obytné zóny
Při výjezdu z obytné zóny na běžnou silnici přednost zprava neplatí, i když by to na první pohled mohlo vypadat jinak. Obytná zóna je specifická oblast, kde mají hlavní prostor chodci a cyklisté, zatímco vozidla se zde pohybují jen minimálně. Při opuštění této zóny je řidič povinen dát přednost všem ostatním vozidlům, a to bez ohledu na směr jejich příjezdu.
Toto pravidlo je jasně zakotveno v zákoně a neexistují pro něj žádné výjimky. Podobně to funguje v případě pěších zón nebo cyklistických stezek. Pokud vyjíždíte z těchto prostor, musíte dát přednost všem účastníkům provozu na silnici, na kterou vjíždíte.
Lesní cesty
Dalším příkladem, kde se pravidlo přednosti zprava neuplatňuje, jsou lesní a polní cesty. Poznáte je tak, že tam, kde se kříží se silnicí, jsou do země zapíchnuté dvě reflexní červené tyče. Pokud z takové cesty vyjíždíte na hlavní silnici, musíte dát přednost všem vozidlům, včetně těch přijíždějících zleva.
Nicméně na samotných křižovatkách lesních a polních cest se pravidlo přednosti zprava stále uplatňuje, pokud zde není přednost vyznačena, což uprostřed lesa většinou nebývá. Když se dvě vozidla setkají na takové křižovatce, platí stejná pravidla jako na běžné silnici. Výjimka nastává pouze při výjezdu na hlavní silnici.
Účelové komunikace
Účelové komunikace jsou například přístupové cesty k benzinovým stanicím, obchodním centrům nebo firemním areálům. I zde platí, že při výjezdu na hlavní silnici musí řidič dát přednost všem vozidlům. Řidiči se často mylně domnívají, že výjezd z těchto komunikací je součástí běžného provozu a očekávají přednost zprava. Ve skutečnosti se ale při výjezdu z účelové komunikace přednost zprava neuplatňuje, a proto je nutné být opatrný.
Parkoviště u obchodních center
Asi situace, do které se dostáváte nejčastěji. A myslím, že se nebudu plést, že i tam občas zaváháte, kdo komu dává přednost. Situace je to trochu specifická, jelikož jde o soukromý pozemek, a tím pádem přednost určuje jeho majitel. Což je samozřejmě pokaždé někdo jiný. Je proto jen jedno řešení, jak si opatřit dostatečné informace o tom, jak se na takovém parkovišti chovat, a to je sledovat dopravní značení při vjezdu. Pokud tam žádné není, přednost zprava platí.
Pokud je, dodržujte pokyny, které na něm jsou. Vyhnete se tak nepříjemným karambolům na cestě z nákupu. Vždy samozřejmě platí, že pokud si nejste jisti, kdo má na křižovatce přednost, je lepší být obezřetný a řídit zkrátka opatrně. To platí zejména na méně frekventovaných komunikacích, kde jsou výjimky častější a kde je lepší předejít zbytečným problémům. Ostatně, jak to máte s pravidlem pravé ruky vy? Stalo se vám, že vás překvapil někdo, kdo ho zcela ignoroval? Dejte nám vědět do diskuse, děkujeme!