Nové prezidentské auto je hybridní Renault. Speciální interiér v národní trikolóře a exteriér plný majáků i pancíře

Tradice v novém kabátě. Nastupuje nový prezidentský speciál, který vyměnil objem válců za moderní technologie. Jak vypadá luxus v éře úspor a hybridů?

i Zdroj fotografie: Renault
                   

Francouzští prezidenti mají jednu tradici, která je možná méně nápadná než vojenské přehlídky 14. července, ale o to výmluvnější: téměř výhradně se vozí ve francouzských autech. Není to jen otázka patriotismu, ale i symboliky. V zemi, která dala světu Citroën DS, hydropneumatiku, velké Renaulty i státnické limuzíny od Peugeotu, je prezidentský vůz součástí národní identity – stejně jako uniformy gardy nebo Elysejský palác.

Macron vs. Trump? Minimálně v autech nemá smysl ani začínat souboj

Jak to ale skloubit s tím, že dnešní francouzská automobilová produkce žádnou velkou limuzínu nemá? V čem vlastně jezdí Emmanuel Macron? Otázka získává na pikantnosti zejména nyní, kdy se (podobně jako zbytek EU) dostal do přímého sporu s Donaldem Trumpem. Jenž se vozí v opancéřované pevnosti, nazvané celkem příznačně „Beast” neboli „Bestie”.

Pojďme si francouzské prezidentské automobily připomenout v krátké retrospektivě a podívejme se poté detailněji na Macronův „tříhrnek”.

Charles de Gaulle a éra božského Citroënu DS

Když se řekne „prezidentské auto Francie“, mnoho lidí si vybaví právě Citroën DS. Nešlo jen o designovou ikonu, ale také o technický zázrak své doby: hydropneumatické odpružení, výjimečný komfort a stabilita ve vysokých rychlostech. DS navíc vstoupil do historie i coby opravdový bodyguard – po atentátu na de Gaulla v roce 1962 (Petit-Clamart) mohl z místa odjet i na třech kolech. Citroen na tom mimochodem poté vystavěl reklamní kampaň.

iZdroj fotografie: Citroen

François Mitterrand a Citroën XM (plus velké sedany Renault/Peugeot)

V 80. a 90. letech se prezidentská flotila opírala o tehdejší špičku domácí produkce. François Mitterrand je často spojován s Citroënem XM – velkým, technologicky odvážným sedanem, který v sobě nesl pokračování francouzské tradice komfortu a výstředního designu. Právě XM se stal symbolem „moderního státu“: pohodlný, velký, a přesto typicky francouzský. Vedle Citroënu se samozřejmě objevovaly i velké Peugeoty a Renaulty, protože prezidentská kancelář tradičně pracovala s více domácími značkami.

iZdroj fotografie: Adrian Kot / Creative Commons / CC-BY-SA

Jacques Chirac a Renault Safrane

U Jacquese Chiraka se často zmiňuje Renault Safrane – reprezentativní, spíš konzervativní, ale velmi komfortní vůz, který měl být odpovědí na německou konkurenci v segmentu vyšší střední třídy. Safrane nepůsobí tak ikonicky jako DS nebo XM, ale pro prezidentskou službu dával smysl: velký, klidný, tichý a důstojný. A hlavně „domácí“. Francie tím znovu potvrzovala, že prezidentský vůz je i demonstrací podpory vlastních výrobců.

iZdroj fotografie: Giełda klasyków

Nicolas Sarkozy a éra moderních limuzín (Renault/Citroën/Peugeot)

U Sarkozyho tradice pokračovala: Francie používala domácí značky, často v prodloužených nebo speciálně upravených prezidentských verzích. Speciálně Sarkozy byl často k vidění v poměrně nenápadném Citroenu C6, což je celkem jasný (minimálně ideový) nástupce legendárního XM. Ne vždy šlo tedy o čistý luxus v německém stylu; častěji o kombinaci decentní reprezentace, bezpečnostních úprav a specifických detailů (vlajky, komunikační vybavení, úpravy zadních sedadel).

iZdroj fotografie: Citroen

Emmanuel Macron a Renault Rafale: symbol dnešní doby

Současnost je ale možná nejzajímavější. Emmanuel Macron dostal jako prezidentský vůz speciálně upravený Renault Rafale E‑Tech 4×4, a to je přímo učebnicový příklad toho, jak se mění svět i symbolika moci. Zvenku moderní SUV-kupé, uvnitř reprezentativní prostor s výraznými francouzskými motivy. A technicky? Nic neukáže na změny lépe než pohon: plug-in hybrid s tříválcem 1.2, elektromotorem vpředu a druhým elektromotorem na zadní nápravě. Kombinovaný výkon je 300 koní. Z tříválce.

iZdroj fotografie: Renault

Auto má i natáčení zadní nápravy, a hlavně diskrétní pancéřování od firmy Centigon, které není na první pohled vidět. Zvenku zaujme specifický lak Présidence, který má omezovat absorpci tepla, plus řadu prezidentských detailů jako držák vlajky, servodovírání zadních dveří, zesílená klimatizace nebo trikolóra v masce. Tak trochu zvětšená modrá Alpine A290 GTS, kterou jsem měl nedávno v testu.

Nicméně, nejsou tři válce pro prezidentský automobil opravdu málo, co myslíte? Dejte mi vědět do diskuse pod článkem, děkuji moc!

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Michal Sztolár

Michal Sztolár je novinářem webu AutoŽivě.cz od dubna 2022. V předchozí více než dvacetileté praxi se věnoval zejména problematice dovozu ojetin a jejich vlivu na vozový park ČR, konstrukci automobilů a postupnému přechodu od funkčních a technicky precizních k řešením méně dokonalým, avšak splňujícím normativy EU. Aktuálně se specializuje na automotive jako výrobní obor, porovnávání užitné hodnoty starších a nových vozů stejně jako na aktuální problémy, spojené s nezvládnutým přechodem k elektromobilitě.

Zobrazit další články