Většina automobilů má od pohledu jednotvárný výfuk, skoro to až vypadá, že v tomto směru nepřichází žádné inovace. O to více zájmu na sebe strhávají auta, kterým ční „ze zadku“ dvě nebo více koncovek. Vypadá to skvěle, z nadupaného sporťáku máte navíc o to větší pocit, že jak šlápne na plyn, vystřelí jako raketa. Ale věděli jste, že to není jenom o vzhledu? Znalejší z vás už nejspíš tuší, k čemu doopravdy větší množství vývodů slouží.

Pokud je koncovek výfuku více, auto je výkonnější

Abychom lépe pochopili, proč některá auta v podstatě musí mít více vývodů z výfuku, uveďme si jako příklad čtyřtakt, pro něhož je nejlepším výfukem trubice vedoucí z motoru nejkratší cestou rovnou ven. V tomto momentě ovšem narážíme na ekologičnost a legislativu, která zamezuje přímému vypouštění „jedů“ do ovzduší. Ve výfuku tak musí být katalyzátor, který zbavuje výfukové plyny značného množství škodlivých látek, tlumiče pro zmírnění hluku a další věci.

Jenomže všechny tyhle součásti znemožňují zplodinám rychlé opouštění výfukového systému, a pokud byste chtěli z auta dostat vyšší výkon, v podstatě by se „udusilo“. Čím pomaleji totiž plyny potrubím prochází, tím větší vzniká protitlak v momentě, kdy jde píst ve válci nahoru. Dochází totiž k přetlačování zplodin ve výfukovém ústrojí, a výsledkem je razantní snížení výkonu. Z toho důvodu je primární vývod z motoru rozvětven do dvou nebo více koncovek, takže vyprodukované zplodiny prochází přes více katalyzátorů i tlumičů, a mohou opouštět systém podstatně rychleji.

Některé supersporty mají výfuky dokonce dva, přičemž může být každý větven klidně do tří koncovek. Obecně platí, že čím výkonnější motor třímá pod kapotou, tím větší jsou nároky na výfukový systém.

Řešení výfukového systému je více

Jak už jsme zmínili, u některých výkonnějších motorů najdeme i dva výfuky, kdy každý odvádí zplodiny z jedné části výfuku (z levé a pravé). Obvykle se potom protínají, aby došlo ke srovnání přetlaku v obou větvích, a následně zase pokračují zcela samostatně. Někdy se také stává, že jsou spojeny do jedné „roury“ s větším průřezem, a ta je následně rozvětvena do několika koncovek s tlumiči.

Nejčastěji se u sériových aut vyskytuje jeden výfukový systém obsahující jeden katalyzátor, a teprve v zadní části je rozvětven do koncovek s tlumiči. Právě ty totiž brzdí svou složitou konstrukcí průchod plynů nejvíce. Další možností je ještě systém s jedním velkým tlumičem, který ústí na levou a pravou stranu. I přes několik systémů zůstává princip stále stejný – více koncovek znamená rychlejší odvod zplodin z výfukového systému, takže může auto podávat maximální výkony.