Nejde o záměrnou kritiku hybridních aut, je to jasné už z podstaty věci. Dva druhy pohonu pod jednou kapotou nevěstí nic dobrého.
Hybrid by měl být chytrý kompromis. Jakási záchranná síť pro všechny, kdo chtějí jezdit „na elektřinu“, ale zároveň mít v záloze nádrž plnou benzínu. Jízda na elektřinu bez sledování kilowattů a času u stojanu? Ano, tohle lidé od hybridů čekají. Jenže jakmile se rozsvítí kontrolka reality a přistoupí se k hodnocení tvrdými daty, tenhle kompromis se rozpadá rychleji než papírová krabička v dešti. Letošní U.S. Initial Quality Study od J.D. Power vytáhla plug‑in hybridy PHEV na světlo.
Analýza mluví jasně, problém je ukrytý pod kapotou
Výsledkem je nepříjemný obraz, v prvních devadesáti dnech provozu hlásí jejich majitelé v průměru 237 problémů na 100 vozidel (PP100). Čisté elektromobily se vejdou do 212 PP100 a běžný benzin drží 184 PP100. Přičemž standardní hybridy končí na 196 PP100, tedy přesně tam, kde by se „zdravý kompromis“ měl aspoň udržet, kdyby fungoval podle slibů v propagačních materiálech. Jenže nefunguje, protože princip PHEV je složitý od základu. Máme vedle sebe dva paralelní světy.
Spalovací pohon s olejem, převody, hřídelemi, teplotami a celým tím mechanickým orchestrem. A vedle toho kompletní elektrický systém s baterií, výkonovou elektronikou, nabíječkou a kabeláží. Tím se logicky násobí šance, že něco přestane spolupracovat, naskočí chybová hláška. PHEV jsou bity z obou stran, jednou za váhavé řazení nebo projevy spalovacího systému, podruhé je na vině elektrická stránka, která rozčiluje dojezdem nebo nabíjením. To je klíčový rozdíl proti čistému BEV, kde se řeší jedna technologická větev místo dvou.
Čím více technologie pod kapotou, tím více problémů nastane
Přičemž letos se elektromobilům podařilo srazit průměr hlavně díky Tesle, která stáhla počet problémů o 62 PP100, a protože tvoří většinu trhu s elektromobily, přenesla tenhle posun i do celkového skóre celé BEV kategorie. Zatímco plug‑in hybridy nic srovnatelně pozitivního nepředvedly. Spektrum problémovosti je u PHEV hybridů navíc široké, od 206 PP100 až po 362 PP100. Takže ano, existují kousky, které se drží na rozumné hladině, ale existují i takové, kde to v prvních třech měsících „pípne“ každou chvíli. Ani elektromobily přitom nejsou nedotknutelný piedestal. Jejich rozmezí 157 až 371 PP100 ukazuje, že rozdíly mezi značkami a modely jsou značné.
Nedovolí mi to, abych si nepřisadil. Chápu to, že svět vidí ve spalovacích motorech zlo. Ty staré agregáty skutečně nejsou ideální. Nejsou ekologické, chcete-li. Na druhou stranu moderní benzínová auta jsou roky cizelovaná. Mají minimum chyb. A pokud jsou zde problémy, tak protože do nich výrobci pod tlakem EU perou víc a víc elektronických systémů. Jeden pohon v jednom autě znamená méně drátů a trubek, méně řídicích jednotek, a tedy menší prostor, kde se něco porouchá.
Nejlepší je spalovací motor, tak to je a ještě dlouho bude
Ke všemu přidejte faktor člověka, protože plug‑in hybrid se stává lepším autem jen tehdy, pokud se pravidelně nabíjí. A podle J.D. Power automobilky nemají důkazy, že by řidiči, zejména američtí, hybridy PHEV disciplinovaně zapojovali kabelem do zásuvky. A bez dobíjení PHEV funguje prakticky jako běžné spalovací auto. Jen je těžší a složitější, s baterií jako nefunkčním závažím.
Efektivita mizí stejně rychle jako nadšení po prvním týdnu, kdy člověk zjistí, že „zásuvka“ vlastně tak často do ruky nepřijde. Za mě platí, že když se pod jednou kapotou setkají dva různé systémy, roste šance, že si neporozumí. V tuto chvíli varování „proč si nekupovat hybrid do zásuvky“ zní méně jako kacířství a více jako dobrá rada. Vyplatí se počkat, až se nesourodý technologický mix sjednotí, zjednoduší. A prokáže, že zvládne v praxi držet krok s tím, co slibuje v reklamních materiálech.
Koupili byste si hybrid?
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 9110
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 11895
