Některé značky mají auru vysoké kvality, jiné charakterizuje opak. Potíže mají výrobci, kteří dřív excelovali, ale dnes jim úroveň klesla.
Upozorňujeme čtenáře, že následující text a komentář je publicistickým článkem, který obsahuje soukromý názor autora.
Nikdy jsem nechtěl vůz značky Volkswagen, nikdy jsem nechtěl Hyundai, nikdy jsem nechtěl Opel. Vždy se mi líbila Škoda. Vizuálně se mi nelíbilo Subaru a v době popularity STI jsem chtěl Mitsubishi Lancer Evo. A jak to dopadlo? Od značek mě odrazovaly racionální a pragmatické argumenty. Ale i čistě subjektivní dojmy. V Opelu jsem nesnášel otočný ovladač na přístrojovce. Mazdu 6 jsem chtěl, ale nekoupil si ji jen proto, že má na středové opěrce nepohodlnou lištu. Když jsem ale hledal rodinné kombi, Mazda 6 a Opel Insignia patřily mezi horké kandidáty.
Rozum a cit, a těchto pár značek nesmí expertovi do garáže
Chladný rozum rozhodl a skončil jsem u Volkswagenu Passat. Auta, které jsem nikdy nechtěl a vždy na mě působilo odtažitě. S výjimkou pár kusů jsem tato auta považoval za nudná, sterilní, bez jiskry. Upřímně, že bych si v Passatu užil řidičskou radost, tak to tedy ne. V Mazdě 6 bych se culil od ucha k uchu, až na tu opěrku. V Passatu určitě ne. Hyundai byl částečně racionální případ. Nové vozy lákaly cenou, ale servis byl nepřiměřeně drahý. A navíc se mi kdysi nelíbil design těchto korejských aut. A zápach z plastů.
Nejvíc mi lezlo krkem vymezování se vůči značce Škoda. A k tomu pro mě nepochopitelné vystupování tehdejšího ředitele českého zastoupení. Mimochodem Škoda. Racionálně mi dává smysl. Ale nikdy si ji nekoupím. V redakci AutoŽivě jsme oslovili servisní techniky autorizáků i specialisty na ojetiny. Tématem bylo „5 aut, která bych si nikdy nekoupil“. Zaujalo mě, že řada z nich měla de facto stejný postoj, vyskládali totožný skoro identický výběr jako já. Jen důvody pro vyloučení určitých značek byly jiné. Pět značek, kterým by se měl každý řidič vyhnout obloukem?
Škoda je výborná značka, nepostrádá ale šmrnc a emoce?
Společně tedy varujeme před pěti konkrétními jmény: Hyundai, Kia, Volkswagen, General Motors a Stellantis. No, Stellantis není značka, ale koncern. Prohlásit, že nemám rád auta od Stellantisu, fakticky znamená nemít rád třeba Abarth, Alfa Romeo, Chrysler, Citroen, Dodge, DS, Fiat, Jeep, Lancia, Maserati, Opel, Peugeot. Údajně je spojuje trojice bolístek, kvalita, spolehlivost a servis. U Hyundai a Kia. Kritik tvrdí, že když u těchto aut odejde motor, můžete na opravu čekat klidně šest měsíců. Prý to není výjimka, ale systémová slabina. Volkswagen už prý dávno není tím, co býval. Nové modely levněji vyrobené a méně spolehlivé.
Tady si dovolím odbočku. Tohle není „slabinou“ Volkswagenu, to je dnes realita napříč trhem. Šetří se, kde se dá. Volkswagen, kdysi synonymum kvality, se prý propadl na průměr. General Motors to také schytal. Kvůli potížím s kvalitou u novějších modelů GM, zvlášť u velkých SUV s 3,6litrovými motory. Ty podle internetového rádce trpí chronickými závadami. A vozy od Stellantis na tom mají být podobně. Favority internetového experta jsou Toyota, Honda a BMW. Navrch chválí Nissan a Infiniti, zmiňuje Ford F-150. Já bych polemizoval.
Je pár značek, které mají snad všechny modely špatné
Ne proto, abych měl téma. Ani proto, že bych uvedené značky či modely považoval za božské. Vadí mi paušalizace. Nemyslím si, že značky jako celek chrlí špatná auta komplet. Naopak bych byl hodně opatrný s upřednostňováním jedné jediné značky. Ano, Toyota je bez debat schopná. Ale vybavíte si Toyotu bZ4X a její uvedení na trh? Které se nekonalo? Důvod byl prostý, autu upadávala kola. To byl průšvih. A svolávačky pro miliony aut? To také není zrovna důkaz neochvějné kvality. Zmínil jsem Subaru. Nedávno jsem psal, jak vyhrálo titul nejoblíbenější značky roku, pro svou spolehlivost. První naftové boxery byly fiasko.
Koupě vozu s nimi znamenala generální opravu pohonné jednotky. Ploché motory znovu, tentokrát z Německa. Porsche, model 996 či 997 před faceliftem. Nepřímý vstřik, kilometráž přes 150 000 km a prakticky jisté, že motor půjde ven a po opravě za čtvrt milionu Kč zase zpátky. Tři turba mezi válci u BMW? To nechcete. A už vůbec ne platit za to v servisu. Ze zkušenosti dodám, že systémová chyba se stát může.
I mistr tesař se někdy utne, to platí třeba pro Porsche 911
U konkrétního modelu, ne plošně u celé značky. Jsou značky, které jsou obecně mizerné, a i když nechci prstem ukazovat, dívám se směrem k Itálii. Lancia. Já tvrdím, že jádro pudla leží jinde. V očekávání. Lidé si namlouvají, že za své peníze kupují dokonalost. Pokud si myslíte, že existuje značka, která je kompletně tak špatná, že se jí vyplatí vyhýbat, rád si přečtu vaše argumenty dole v komentářích pod článkem. Při hledání nového auta bych se orientoval spíš na vyhýbání se konkrétní specifikaci, jednomu danému modelu s určitým motorem.