Rakousko uplatňuje nulovou toleranci k rychlé jízdě. Češi doplatí

Rakousko uplatňuje nulovou toleranci k rychlé jízdě. Českým motorkářům nově hrozí okamžité zabavení stroje

Jedna přehnaná rovinka může v Rakousku během minut změnit výlet v odtah a návrat bez stroje. Největší past ale neleží v titulku, nýbrž v tom, kde přesně začíná opravdu tvrdý režim.

i Zdroj fotografie: Policie ČR
                   

Motorku vám v Rakousku mohou vzít hned, ale ne za každé přidání plynu. Právě v tom je rozdíl mezi dramatickým pravidlem, podle kterého se český motorkář musí u hranic skutečně řídit.

Výlet se může zlomit během jediné rovinky

Výlet se může zlomit okamžitě. V ověřeném případu z 7. března 2026 v Dolním Rakousku policie v obci St. Andrä-Wördern na silnici L120 směrem na Tulln naměřila motocyklistovi v sedmdesátce 141 km/h a podle LPD Niederösterreich mu na místě vzala řidičák i motorku.

Detaily působí tvrdě. Podle policie jel muž 7. března 2026 v 10:49 v úseku Kirchbach na km 15,631 tak rychle, že po zastavení přišel o průkaz a stroj policie předběžně zajistila, načež případ zamířil k okresnímu úřadu v Tullnu.

To je přesně chvíle, kdy český čtenář snadno nabude dojmu, že o motorku přišel navždy.

Tvrdý zásah nezačíná tam, kde končí stroj

Tady je nutná korekce. Rakouská „nulová tolerance“ od 1. března 2024 neznamená automatické definitivní propadnutí za každé velké překročení rychlosti, ale vícekrokový režim: předběžné odebrání, tedy situaci, kdy policie vezme motorku hned na místě po naměření extrémní rychlosti, pak správní zabavení, kdy úřad rozhoduje, zda si motorku ponechá kvůli možnému propadnutí, a teprve nakonec propadnutí vozidla, tedy definitivní ztrátu a následné zpeněžení.

Podle rakouského státního portálu a zákona o silničním provozu § 99a až § 99c první rána přijde hned, ale právní konec stroje se řeší až potom.

To nejdůležitější proto neleží jen v naměřeném čísle, ale v hranici, kde se rychlý zásah mění v opravdu těžký problém.

Poučka pro českého motorkáře zní prostě: v rakouské sedmdesátce mimo obec znamená 141 km/h okamžitý zásah, ale bez relevantní historie se definitivní propadnutí láme až od 161 km/h.

Kategorie mimo obec je klíčová právě proto, že rakouská pravidla pracují s hranicí více než 70 km/h nad limitem pro odebrání na místě a s hranicí více než 90 km/h nad limitem pro tvrdší větev bez předchozí historie. V AutoŽivě jsme si to přeložili do jedné snadno zapamatovatelné dvojice 141 versus 161.

Rozdíl 20 km/h mění celý právní příběh

Rozdíl mezi nimi není kosmetický. Podle § 99b zákona o silničním provozu a rakouského ministerstva stačí mimo obec více než 70 km/h nad limitem k předběžnému odebrání, jenže pro správní zabavení a možné propadnutí v mírnější větvi zákon současně vyžaduje, aby řidič v posledních čtyřech letech už přišel o řidičák za vybrané závažné delikty.

Bez téhle historie se mimo obec konečný režim láme až při překročení o více než 90 km/h nad limitem. V praxi tedy 141 v sedmdesátce bolí okamžitě, ale 161 otevírá ještě tvrdší větev i bez starého škraloupu.

Pak přijdou peníze a měsíce bez řízení. Rakouský státní portál uvádí, že při překročení o více než 70 km/h mimo obec hrozí pokuta 500 až 7 500 eur a odnětí řidičáku, tedy oddělená sankce, která může běžet souběžně s odebráním motorky, nejméně na tři měsíce.

Při více než 90 km/h mimo obec zůstává stejné rozpětí pokuty, ale minimální zákaz řízení roste na nejméně šest měsíců a přidává se i Nachschulung, tedy povinné doškolení, jak potvrzuje rakouské ministerstvo.

U opakovaného případu do čtyř let se přidává i lékařské a dopravně psychologické posouzení, takže nejde o jednorázovou nepříjemnost, ale o dlouhý administrativní problém.

Půjčený stroj vás před ranou neschová

Nepomůže ani cizí stroj. Ministerstvo vnitra výslovně říká, že i vypůjčená nebo pronajatá motorka může skončit v předběžném odebrání až na dva týdny. Pokud jiná osoba prokáže věcná práva, úřad jí motorku vrátí, ale jezdci místo propadnutí uloží zákaz řízení právě toho vozidla.

Navíc § 99d zákona o silničním provozu počítá transportní a skladovací náklady do nákladů řízení. Právě tady v AutoŽivě vidíme nejnebezpečnější omyl: půjčená motorka možná změní právní konec stroje, ale praktickou ránu pro jezdce téměř nemaže.

Tvrdý zásah tedy není mýtus, jen se často plete jeho začátek s jeho koncem. Rakouské ministerstvo vnitra ve Verkehrsüberwachungsbilanz 2025 uvádí 171 předběžných odebrání vozidel za období od 1. března do 31. prosince 2024.

Stejný dokument ale zároveň přiznává, že ministerstvo není příslušným správním orgánem, a nemá proto centrální přehled o tom, kolik případů skončilo skutečným správním zabavením, propadnutím nebo prodejem. V AutoŽivě proto tyto počty čteme střízlivě: nejde jen o motorky a už vůbec ne o 171 definitivně ztracených strojů.

Rakousko necílí jen na rychlost, ale na celý styl jízdy

Směr je ale zřejmý. Konkrétní případ na L120 ukazuje, že Rakousko na vytížených trasách neřeší jen samotnou rychlost. Polizei Niederösterreich zároveň popisuje, že na motorkářských silnicích míří kontroly i na hluk a manipulované výfuky, protože část jezdců podle policie zaměňuje veřejné silnice za závodní dráhu.

Zkratka Steinriegl a potvrzený zásah na L120 tak v redakčním čtení neukazují novou loveckou sezonu na motorkáře, ale tvrdý místní odpor proti rychlosti, hluku a závodnímu stylu.

Z českého pohledu z toho plyne nepříjemně jednoduchý závěr. Na rakouské okresce neprohrává ten, kdo ubrá plyn, ale ten, kdo si ještě pořád myslí, že sedmdesátka je jen zdvořilé doporučení.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Michal Sztolár

Michal Sztolár je novinářem webu AutoŽivě.cz od dubna 2022. V předchozí více než dvacetileté praxi se věnoval zejména problematice dovozu ojetin a jejich vlivu na vozový park ČR, konstrukci automobilů a postupnému přechodu od funkčních a technicky precizních k řešením méně dokonalým, avšak splňujícím normativy EU. Aktuálně se specializuje na automotive jako výrobní obor, porovnávání užitné hodnoty starších a nových vozů stejně jako na aktuální problémy, spojené s nezvládnutým přechodem k elektromobilitě.

Zobrazit další články