Z pohledu řidiče je dobré vnímat změny jako něco, co se blíží, ale zatím není za rohem. I tak je však už teď jasné, kam se Unie snaží posunout.
Diskuse o řidičácích v Evropské unii obvykle působí docela suchým dojmem. Nedávno ale z bruselských kanceláří vzešla sada změn, která budí emoce i mezi lidmi, kteří se o legislativu běžně nezajímají. Evropský parlament schválil úpravy pravidel pro řidičské průkazy.
Zasahuje se do způsobu, jak se bude v budoucnu řídit trestání řidičů v rámci celé Unie. Do toho se přidává digitalizace dokladů a také kontroverzní téma mladých řidičů. Včetně otázky, co má dělat sedmnáctiletý, který by chtěl jednou sedět za volantem kamionu. V redakci AutoŽivě sledujeme evropskou legislativu. Jedním z nejviditelnějších kroků je zavedení digitálního řidičského průkazu.
Novinky měly přinést řidičák na kamion pro mladé od 17 let
Nově se počítá s tím, že dokument nebude existovat jen jako plastová kartička v peněžence. Bude možné zobrazit ho v aplikaci v telefonu a tenhle elektronický doklad mají uznávat i orgány v jiných státech. V praxi to znamená, že člověk nebude muset nutně nosit plastovou kartičku u sebe, pokud má k dispozici mobil s příslušnou aplikací. Řidičský průkaz ale pořád zůstává jen dokladem.
Schopnost řídit, a zvlášť řídit velké vozidlo, vyžaduje úplně jiné věci. Zkušenost, zodpovědnost, odhad rizik a respekt k fyzice. Samotná digitální forma průkazu na tom nic nemění. Z hlediska každodenní reality však může digitalizace leccos zpřehlednit. Snadnější kontrola údajů, rychlejší ověřování oprávnění při cestách do ciziny, menší riziko, že člověk plastovou kartičku zapomene doma.
Vedle moderní podoby dokladu však přichází další, mnohem tvrdší rovina. Tou je možnost plošného zákazu řízení v celé Evropské unii. Doteď platilo, že když někdo dostal zákaz řízení v jedné zemi, neznamenalo to konec za volantem všude. Legislativní rámec byl děravý a týkalo se to hlavně trestů za závažnější prohřešky.
Příklad je jednoduchý. Řidič dostal ve Francii zákaz činnosti za jízdu pod vlivem alkoholu. Přesto si reálně mohl sednout za volant třeba v České republice. Technicky měl stále platné oprávnění vydané v domovské zemi a mezi systémy nebyla účinná vazba. Výsledkem byla situace, kdy jedna země konstatovala, že dotyčný za volant nepatří, zatímco jiná mu v tom fakticky nebránila. Nový koncept s tím chce skončit.
Experti dali najevo jasný nesouhlas, nakonec to neprošlo
Digitalizaci řidičáků má doprovodit mechanismus, který umožní pozastavovat oprávnění k řízení na mezinárodní úrovni. Podstatou je, že se zákaz řízení nebude vztahovat jen na stát, kde byl uložen. Pokud někdo dostane dočasný nebo trvalý zákaz řízení, například za výrazné překročení rychlosti nebo za jízdu pod vlivem alkoholu, má nově platit ve všech členských státech Evropské unie.
Země, která trest uloží, bude mít povinnost zanést informaci do mezinárodního systému. Jakmile se údaj objeví v centrálním záznamu, ostatní státy ho musí respektovat. Teoretická představa je jasná. Řidič, který přijde o oprávnění řídit v zahraničí, by měl přijít o stejnou možnost i v zemi, která mu průkaz vydala. Tím pádem by nemohl legálně řídit nikde v rámci Unie. Tento princip se připravuje už skoro deset let. V březnu dostal konkrétnější obrysy v podobě návrhu, který Evropský parlament nyní posunul dál.
Zákaz v jedné zemi znamená zákaz ve všech zemích EU
Papírově to vypadá jako tvrdý signál všem, kteří si zvykli hledat skuliny. Realita je ale složitější. Přímo v návrhu se totiž počítá také s výjimkami. Jedním z uvedených případů je situace, kdy daný přestupek v zemi vydání řidičského průkazu vůbec nevede k zákazu řízení. Pokud konkrétní stát nezná za dané protiprávní jednání trest zákazu činnosti, může se stát, že řidič o oprávnění v domovské zemi nepřijde. I když v cizině se trestí velmi přísně. Tím se dostáváme k jádru problému. Právní normy v jednotlivých členských zemích se liší.
To, co je v jednom státě považováno za zásadní prohřešek, může být jinde bráno mírněji. Nebo naopak. V praxi tedy existuje riziko, že na papíře přísný evropský mechanismus skončí u kosmetických efektů. Některé případy projdou sítem jen proto, že jednotlivé zákony nejsou sladěné. Pokud má mít takové opatření plnou sílu, dávalo by smysl nejdřív sjednotit základní pravidla.
Například u hranic alkoholu, u definice nebezpečné rychlosti nebo u povinných trestů za konkrétní jednání. Až na tom by šel stavět společný systém sdílených zákazů řízení. V současné podobě to spíš připomíná kompromis mezi politickou ambicí a právní realitou. Jedna věc je realita, druhá je přání EU. Týká se to mladých řidičů. Původní plány Evropské unie byly poměrně odvážné.
Mentor pro osobák už (u nás) funguje, na kamion zatím ne
Počítalo se s tím, že sedmnáctiletí budou moci řídit nejen osobní auta, ale i nákladní vozy. Kamiony. Podmínkou měl být dohled zkušeného řidiče až do dosažení plnoletosti. Cílem bylo částečně ulevit dopravcům, kteří v posledních letech narážejí na výrazný nedostatek profesionálních řidičů, hlavně v mezinárodní kamionové dopravě.
Tlak ze strany průmyslu byl znatelný. Není tajemstvím, že v mnoha zemích chybějí tisíce řidičů. Kamiony stojí, zakázky čekají a firmy hledají každou možnost, jak přilákat nové lidi. Otevření cesty k profesi už v sedmnácti letech proto vypadalo jako cesta, jak zvýšit počet zájemců. Zároveň se ale ozval silný odpor ze strany odborníků. Připomínali, že už dříve žádaná hranice osmnácti let je na dnešní poměry hodně nízko.
Zodpovědnost, kterou přebírá člověk, když má za sebou soupravu s hmotností klidně čtyřicet tun, je prostě obrovská. Jde o fyzikální realitu. Taková masa má v pohybu úplně jinou energii než osobní auto. Brzdná dráha, chování v krizových situacích, následky jakékoli chyby.
Tohle není prostor, kde se chyby odpouštějí levně. Základní otázka proto zní, jestli dokáže sedmnáctiletý člověk takovou odpovědnost plně chápat. Na papíře může mít absolvovaný výcvik, složené zkoušky a platný průkaz. To však neznamená životní zkušenosti. Právě tahle námitka zaznívala často a hlasitě.
Výsledné znění změn proto vypadá jinak než původní plán. Změny schválené Evropským parlamentem nakonec sedmnáctiletým dovolují řídit pouze osobní auta. To už u nás máme. Řízení pod dohledem mentora. Funguje to. Nicméně stejný princip, ale za volantem kamionu, to si úplně neumím představit.
Souhlasíte s tím?
PŘEČTENÍ: 4359
PŘEČTENÍ: 6198
Aktuality
|
PŘEČTENÍ: 2445
