Povinné oční testy pro řidiče nad 70 let: Kdo neprojde, přijde o řidičák

Řidiči nad 70 let čelí ztrátě řidičáku: V Británii chtějí povinné testy zraku, nesplnění znamená konec za volantem

Británie spustila konzultaci k povinnému testování zraku řidičů od 70 let. Nejde o britskou kuriozitu, jde o model, jehož obrysy jsou v Evropě stále zřetelnější.

i Zdroj fotografie: Michal Sztolár pro AutoŽivě.cz
                   

Debata, která ještě nedávno vypadala jako strašení seniorů, má najednou konkrétní datum, konkrétní návrh a velmi konkrétní důsledek: bez splněného minima může skončit i řidičák. Britské ministerstvo dopravy spustilo 7. ledna 2026 otevřenou konzultaci k zavedení povinných očních testů pro řidiče od 70 let při obnově oprávnění. Uzávěrka připomínek je 11. května 2026. Nejde tedy o hotový zákon, ale o první krok, který má v Británii jasnou politickou podporu a za sebou i institucionální tlak, koronér pro Lancashire doporučil systémovou změnu po čtyřech smrtelných případech řidičů se zrakem, který nesplňoval zákonné minimum. Česko přitom od 1. ledna 2026 jede ve vlastním novém režimu zdravotních prohlídek řidičů po sedmdesátce, a pokud by se někdy přitvrdilo právě na zrak, administrativně je kam to zavěsit.

Dnešní britský systém stojí na čestném prohlášení, a to je přesně ten problém

V Británii dnes řidičský průkaz pro osobní automobily vyprší v 70 letech a poté se obnovuje nejvýše každé tři roky. Při každé obnově řidič právně prohlašuje, že splňuje zrakové standardy, tedy že přečte registrační značku ze 20 metrů a dosahuje ostrosti alespoň 6/12, přičemž brýle nebo kontaktní čočky se plně započítávají. Problém je, že toto prohlášení nikdo systematicky neověřuje. Konzultace ministerstva dopravy to pojmenovává přímo: stávající model samoohlášení nestačí a je třeba ho nahradit povinným testem.

V roce 2025 bylo ve Velké Británii přes 6,3 milionu držitelů řidičáku ve věku 70 a více let a zhruba 2 miliony z nich oprávnění každý rok obnovují. Podle dat z roku 2024 tvořili řidiči 70+ přibližně 24 % všech usmrcených řidičů osobních aut a celkem šlo o 1 224 usmrcených nebo těžce zraněných starších řidičů. Tato čísla jsou součástí konzultačního dokumentu, vláda je uvádí jako jeden z důvodů, proč systém změnit.

Neprojít testem neznamená dostat pokutu, znamená to neobnovit oprávnění

Tady je jádro celého návrhu a zároveň to, co ho odlišuje od dosavadních doporučení. Pokud se zrak stane podmínkou obnovy licence, selhání testu přestane být zdravotní poznámkou a stane se právním problémem. Profesní organizace v Británii to už popisují jako neprodloužení nebo odejmutí oprávnění těm, kdo nesplní minimum, ne jako sankci, ale jako přímý důsledek nesplnění zákonné podmínky.

Konzultace přitom neřeší jen princip, ale i přesnou podobu systému. Test by mohl probíhat každé tři roky při obnově, nebo by se mohl zpřísňovat po dalších věkových hranicích, v 75, 80 a 85 letech. Velký spor je i o samotný obsah testu: běžné vyšetření zrakové ostrosti nepokrývá celé zorné pole, a právě to může být pro bezpečné řízení klíčové. Konzultace výslovně řeší, zda standardní vyšetření u optika postačí, nebo zda bude nutné specializovanější vyšetření. A pak je tu otázka, kdo výsledek nahlásí úřadu DVLA, zda sám řidič, optik, nebo oba. Tento detail má větší praktický dosah, než se zdá: pokud bude hlásit jen řidič, systém se příliš neliší od dnešního samoohlášení.

Česko má od letošního roku technickou kostru podobného systému

Od 1. ledna 2026 se v Česku posunula první povinná pravidelná lékařská prohlídka řidičů z 65 na 70 let a po sedmdesátce se opakuje každé dva roky. Posudky vydané od tohoto data už řidiči u sebe vozit nemusí, policie a další orgány si zdravotní způsobilost ověří online v registru řidičů. Česká prohlídka přitom zahrnuje orientační vyšetření zrakové ostrosti, barvocitu, sluchu, rovnováhy i neurologického stavu; specialistu lékař vyžaduje jen tehdy, když to sám považuje za nutné.

V českých registrech je přes 790 tisíc řidičů a řidiček ve věku nad 70 let. Data strategie BESIP z roku 2023 ukazují, že čeští řidiči 65+ nezpůsobují nejvyšší počet nehod, zavinili 12,4 % z nich, ale jejich nehody mají nadprůměrně těžké následky: připadá na ně 19 % usmrcených. Pokud by se někdy přitvrdilo právě na zrak, nejpravděpodobnější podoba by nebyla nová zkouška v autoškole, ale potvrzení o očním vyšetření navázané na už existující prohlídku po 70. roce a elektronický registr. Administrativně je kam to zavěsit, a to je podstatné.

Evropa dává státům volnější ruku, aby mohly přitvrzovat

Británie není osamocený výstřel. Nová unijní směrnice 2025/2205 dovoluje členským státům zkracovat platnost řidičáků řidičům od 65 let, aby je mohly častěji posílat na zdravotní kontroly. Zároveň počítá s tím, že při obnově licence má proběhnout zdravotní kontrola včetně zraku, u řidičů skupiny B ale mohou státy tuto kontrolu nahradit sebehodnocením nebo jiným národním systémem. Španělsko po 65. roce obnovuje licenci na pět let s lékařským vyšetřením včetně zraku a od 70 let každé dva roky. Itálie vyžaduje pro řidiče 70+ každé tři roky lékařský certifikát se zrakovým vyšetřením. Dánsko má povinný lékařský certifikát s očním testem v 70, 75 a pak každé dva roky.

Britská konzultace přitom vyvolala i širší debatu: optometrické organizace v Británii tlačí na model, který by se netýkal jen seniorů, ale všech řidičů, doklad o aktuálním vyšetření zraku při první žádosti o řidičák i při každé obnově. Pokud by se tento přístup prosadil, věková hranice 70 let by byla jen prvním krokem k systémové změně.

Řidičský průkaz je pro starší lidi, zvlášť mimo města, synonymem samostatnosti. Právě proto je politicky citlivé říct nahlas, že samoohlášení nestačí a že stát potřebuje nezávislé potvrzení. Britská konzultace tento krok udělala a výsledek, který z ní vzejde, bude sledovat víc zemí než jen Velká Británie.

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Ondřej Komárek

Polovinu svého života strávil ve Velké Británii, kde psal 14 let pro přední automobilová média jako Autocar, Carwow a TopGear. Nyní přináší svůj jedinečný pohled do AutoŽivě. Aktivně se účastní amatérských závodů a předtím, než se stal novinářem, pracoval na vývoji závodních motorů.

Zobrazit další články