Výzkum americké nadace AAA, která se zabývá bezpečností provozu ukázal, že faktor ospalosti je ještě větším rizikem, jakmile padne tma. Nadace AAA zjistila, že v USA docházelo v nočních hodinách k až třikrát více nehodám, na nichž měla podíl ospalost.

Data dále ukazují, že ospalost má v USA na svědomí přibližně 9 % smrtelných nehod a dalších cca 10,5 %ˇnehod, při nichž dojde ke zranění, značnému poškození majetku nebo spuštění airbagů.

Britské ministerstvo dopravy pak uvádí, že až za 20 % nehod na silnicích spojeného království může mikrospánek, který přichází právě s únavou. Americké statistiky přitom oficiálně uvádějí ospalost jako příčinu pouhých 2 procent nehod. Důvodem je, že policejní vyšetřování bouraček tento problém podceňuje. Ospalost a únava za volantem je tedy vetší problém, než se doposud připouštělo. Dosud se soudilo, že největšími riziky za volantem je alkohol a nepozornost při řízení. V USA má telefonování a esemeskování na svědomí 21 % nehod ročně. V ČR jen za loňský rok došlo v souvislosti s používáním telefonu k více než 10 000 nehodám, při kterých zahynulo celkem 65 lidí.  Oproti tomu řízení pod vlivem alkoholu způsobilo v loňském roce jen asi 350 nehod. Následky ale bývají dalekosáhle fatálnější.

Vraťme se ale k ospalosti – u ní totiž pro ČR statistiky neexistují a i v USA jsou velmi sporné. Nejnovější metoda PERLOCS (procento času, po které má osoba zavřené oči) je skvělý způsob, jak posoudit míru ospalosti. Používá se k předpovědi případných výpadků pozornosti. Na rozdíl od hladiny alkoholu v krvi, kterou lze snadno zjistit dechovým přístrojem, totiž neexistuje způsob, jak ospalost zjistit nebo určit její míru. Někteří řidič nemusejí policii přiznat, že jsou ospalí a jiní to ani nemusejí na sobě poznat. V extrémních případech, jako jsou smrtelné nehody, se navíc tato informace může ztratit. K získání přesnějších statistik proto pomáhají například záznamy z palubních kamer.

Studie lékařského časopisu JAMA pak ukazuje, že ospalost může mít podobné účinky jako požití alkoholu. Již po 17 až 19 bez spánku totiž fungujete, jako kdybyste vypili množství alkoholu odpovídající hladině 0,5 promile. 20 až 25 hodiny bez spánku pak odpovídá zpožděným reakcím a špatnému vyhodnocování situací jako při rovném jednom promile alkoholu v krvi. Výzkum agentury Factum přitom odhalil, že až jedna třetina Čechů spí méně než 7 hodin denně. Doporučená doba spánku pro dospělé osoby je přitom 7 až 8 hodin denně a je třeba si uvědomit, že jiný účinný prostředek na boj ospalostí neexistuje.