Lídr v rozvážkové službě potravin, česká společnost Rohlík Tomáše Čupra, začíná vybavovat svůj vozový park mimořádně zajímavými automobily. A dokonale tak boří všechny mýty.
Když se dívám na to, jak Rohlík Tomáše Čupra přestavuje část své flotily na elektrododávky Battswap s výměnnou baterií, přijde mi to jako jeden z nejpraktičtějších příkladů „elektromobility bez ideologie“, které u nás zatím máme. Ne proto, že by výměna baterie byla cool technologická hračka, ale protože řeší největší bolest flotil: čas. Pojďme se na to podívat společně.
Elektromobil u kurýrní služby = extrémní prověrka funkčnosti
Klasické nabíjení je pro kurýrní provoz často brzda – auto stojí, řidič čeká, dispečink přepočítává zpoždění a časová okna u zákazníků se rozpadají. Swap koncept tohle obrací naruby: energie není něco, na co se čeká, ale „modul“, který se vymění a auto jede dál.
A to je přesně důvod, proč mi to k Rohlíku sedí. Rohlík funguje jako rychlá a přesná logistická mašina: objednávky sbírá v distribučních skladech (typicky kolem velkých měst), zboží je rozdělené podle teplotních režimů (suché, chlazené, mražené) a doručení stojí na plánování tras a krátkých časových oken.
Zákazník nechce jen „někdy dnes“. Nevím, kolikrát jste čekali na kurýra Rohlíku, ale já popravdě nejednou. V „mém” okně se typicky hlásil smskou 7-10 minut před příjezdem, nicméně občas jsem také na tu smsku drahné desítky minut čekal. Ale chápu, tohle je opravdu tvrdý job. A chápu, že klasické „dobíjecí elektromobily” tady nemají šanci. Řešení Battswapu, vtipně pojmenovaného podle hlavní výhody „swapnutí” baterie je v případě elektra asi jediné možné.
Kromě rychlosti „nabíjení“ i kooperace s odběrnou sítí
Pokud mohu parafrázovat jednu z hlášek mého oblíbeného Pulp Fictionu, pak „Ne, my nechceme dobíjet, my chceme jezdit”. Nic jiného než technologie výměny baterií do několika minut vám pak nezbývá. Navíc to dává smysl i z hlediska energetiky. Když nabíjíte klasicky, nemáte moc možností časové volby. Zkrátka dobíjíte tehdy, když to pořebujete. U swapové stanice si můžete dobíjení naplánovat na tehdy, kdy to dává smysl pro síť i cenu elektřiny. Jinými slovy: ve špičce měníte, v noci dobíjíte.
| Technické parametry dodávky BattSwap NC 4.3 | Hodnota |
|---|---|
| Typ baterie | LFP (lithium‑železo‑fosfát) |
| Kapacita baterie | 25 kWh |
| Celková hmotnost vozidla | 2245 kg |
| Pohotovostní hmotnost | 1450 kg |
| Užitečná hmotnost včetně řidiče (počítáno s 85 kg) | 710 kg |
| Objem nákladového prostoru | 4,4 m³ |
| Napětí baterie / jmenovitá kapacita | 144 V / 173 Ah |
| Čas výměny baterie | 3 min |
| AC přívod (třífázový) / proud | 3 fáze / 12 A |
| Doba nabíjení (vestavěná nabíječka) | 3,5 h |
| Max. špičkový výkon / jmenovitý výkon | 16 kW / 30 kW |
| Točivý moment při max. špičkovém výkonu / max. točivý moment při 0 ot/min | 75 Nm / 80 Nm |
| Maximální rychlost (rovina) | 85 km/h |
| Dojezd (celoroční reálný scénář) | 100 km |
| Maximální stoupání (bez nákladu / s nákladem) | 25 % / 17 % |
| Nájezdový úhel | 20° |
| Vnější poloměr otáčení (zeď–zeď) | 4600 mm |
| Hladina hluku při jízdě | 66 dB(A) |
Čínské Nio a jeho výměnné baterie v osobních vozech
Tohle mimochodem není čistě český nápad. Nejznámějším globálním hráčem, který sází na výměnu baterií, je čínský výrobce NIO. Ten už roky buduje síť automatických swap stanic a nabízí bateriovou výměnu jako službu (včetně možnosti „baterie jako předplatné“).
NIO používá swap u řady svých modelů. Typicky u sedanů ET7 a ET5 (včetně ET5 Touring) a u SUV řad ES/EL (např. ES6/EL6, ES7/EL7, ES8/EL8, v některých trzích také EC6). NIO tím ukázalo dvě věci, které mi přijdou důležité i pro evropskou logistiku. Za prvé, swap může fungovat ve velkém, pokud je standardizovaný a je pro něj infrastruktura. Za druhé, dává největší smysl tam, kde auta jezdí hodně a pravidelně – tedy ve flotilách, službách a v městském provozu. Přesně v tom prostředí, kde je i Rohlík.
Battswap NC 4.3. je levné a racionální řešení „městského kurýra”
A i když je Rohlík ryze česká firma, jeho ambice jsou minimálně velmi evropské – už delší dobu buduje sítě v Německu (Knuspr), Rakousku (Gurkerl) nebo Maďarsko (Kifli). A pak dávají bezemisní flotily ještě větší smysl. Evropa totiž bude tlačit na emise a hluk, Swap koncept je v tomhle potenciálně hodně zajímavý.
Battswp NC 4.3. asi není nejnovějším výkřikem techniky. Jeho 25 kW LFP dává reálně 100 km dojezd, a „špičkový” výkon motoru 30 kW asi závodní ambice řidičů nepodpoří. Ale o to tady vůbec nejde. Ten koncept je totiž především navýsost efektivní – s výměnou baterií, servisem v Čechách a jednoduchou konstrukcí vozidel. A o efektivit jde (nejen) v případě kurýrních služeb nejvíc.
Evropské ambice a ekologická doprava? Mohlo by to vyjít
Pro mě je tedy příběh Rohlíku a Battswapu zajímavý hlavně tím, že elektromobilitu překlápí z debat o dojezdu do úplně jiné roviny: do roviny dostupnosti auta pro práci. A to je přesně to, co rozhoduje u kurýrních služeb. Ne „kolik to ujede na papíře“, ale „kolik objednávek zvládne jedna dodávka za směnu“ – a jestli se kvůli energii musí zastavit, nebo jen rychle „přehodí“ baterii a jede dál.
Protože, co si budeme povídat, nikdo nechce poslouchat výmluvy typu „chtěl jsem vám ten nákup dovézt už opřed hodinou, ale ještě jsem neměl nabito”. Speciálně, pokud tu hodinu „tvrdnete doma” zcela zbytečně a jen kvůli tomu nákupu. Souhlasíte?


