Sedm posledních aut z továrny v Trollhättanu se 30. května prodalo za necelých 2,4 milionu korun. Bez vyvolávací ceny, bez rezervace a bez šance je legálně řídit.
Když 12. prosince 1949 sjel z linky v Trollhättanu první sériový Saab, nikdo nepočítal s tím, že o více než sedmdesát pět let později odjede z téhož areálu poslední auto na přívěsu, ne po vlastní ose. Přesně to se ale stalo na konci května 2026. Švédská aukční platforma Klaravik uspořádala online dražbu sedmi vozů, tří pozdních Saabů 9-3 a čtyř vývojových prototypů NEVS, které jako poslední relikty automobilové výroby zůstávaly v rozlehlém areálu Stallbacka. Všech sedm se prodalo dohromady za 1 035 000 SEK, tedy zhruba 2,35 milionu korun. Žádný z nich nemá platnou registraci. Žádný nemá kompletní dokumentaci. A přesto o ně bojovali zájemci ze 43 zemí.
Tři Saaby, které nikdy neměly vzniknout
Modelový rok 2014 je v historii Saabu anomálie. Značka oficiálně zbankrotovala v prosinci 2011, ale čínsko-švédský NEVS koupil hlavní aktiva a v roce 2013 obnovil výrobu, jenže jen v symbolickém objemu. Reorganizační plán z října 2014 uvádí, že na jaře téhož roku sjelo z linky pouhých 411 kusů Saab 9-3, než se produkce v květnu definitivně zastavila. Tři z těchto aut zůstala v továrně jako testovací a interní transportní vozy.
Dva kusy nesou označení Aero s dvoulitrovým turbem o výkonu 162 kW (220 koní) a manuální převodovkou. Jeden najel 18 430 km, druhý 38 781 km. Třetí, verze bez přídomku Aero s nájezdem 58 646 km, sloužil déle a intenzivněji, patrně jako hlídkový a testovací vůz v areálu. Oproti starším generacím 9-3, které nabízely diesely, pohon všech kol XWD, navigaci či audio Bose, byl modelový rok 2014 osekaný na jedinou konfiguraci. Nový podvozek, nové přední sedačky, ale žádná autobrzda, žádný adaptivní tempomat. Poslední Saab byl v mnohém skromnější než ten předposlední.
V dražbě se Aero s nižším nájezdem prodal za 177 000 SEK (asi 402 000 Kč), druhý Aero za 159 000 SEK a třetí kus za 142 000 SEK. Na zánovní raritní sběratelské kousky to nejsou závratné částky, jenže kupující dostali auto bez registrace, bez garancí a s výslovným upozorněním, že prodávající nepomůže s homologací pro silniční provoz.
Zamaskovaný prototyp a auto, které řídilo samo sebe
Čtyři vozy NEVS 9-3 představují čtyři různé technologické slepé uličky.
- NEVS 9-3 EV – elektromobil vyrobený v Číně, ale vyvinutý v Trollhättanu. S nájezdem 38 000 km sloužil ke kvalitativním kontrolám a interním přesunům. Ze všech sedmi lotů dosáhl nejvyšší ceny: 252 000 SEK, tedy asi 573 000 Kč.
- NEVS 9-3 prototyp, autonomní řízení – vůz osazený GPS, lidarem a kamerami pro záznam dat a vývoj softwaru autonomního řízení. Nešlo o hotové robotaxi, ale o měřicí platformu. Několik posledních let stál bez provozu. Prodán za 118 000 SEK.
- NEVS 9-3 AWD prototyp – čtyřkolka poháněná nábojovými motory v kolech, určená k ladění podvozku a brzd. Technologie odvážnější než cokoli, co tehdy sériově nabízela konkurence. Výsledek: 121 000 SEK.
- NEVS 9-3 prototyp, range extender – ten „zamaskovaný“. Kamuflážní fólie měla při testování mimo areál skrýt designové a technické detaily před zvědavýma očima. Elektrický pohon doplňoval benzínový prodlužovač dojezdu, ale vysokonapěťová baterie byla před dražbou vyjmuta. Vyvíjen pro blíže neurčeného externího zákazníka. Se 62 000 SEK šlo o nejlevnější lot celé aukce.
Dohromady čtyři prototypy, čtyři nedokončené vize budoucnosti. Žádná z nich se nedostala do sériové výroby.
Proč to trvalo tak dlouho
Otázka, která se nabízí: proč auta zůstala v továrně víc než deset let po bankrotu původního Saabu? Odpověď není v zapomění, ale v postupném zmenšování NEVS. Po převzetí aktiv v červnu 2012 firma plánovala elektrickou budoucnost. Jenže investor Qingbo tlačil na obnovení benzínové výroby, slíbené financování nepřišlo a po 411 vyrobených kusech se linka zastavila. V letech 2019–2020 NEVS pohltil čínský gigant Evergrande, jehož vlastní finanční krize na jaře 2023 přinesla tvrdé škrty.
Dnes NEVS sám uvádí, že funguje v menším rozsahu a vývoj už není jeho hlavní činností. Vozy mezitím žily svůj tichý druhý život jako interní transport, testovací muly, vývojové relikty. Do dražby šly teprve ve chvíli, kdy se podnik zmenšil natolik, že pro ně neměl využití.
Továrna hledá nový smysl
Areál Stallbacka nezaniká. V květnu 2023 město Trollhättan oznámilo, že 80 % továrního komplexu kupuje Stenhaga Invest. Jde o zhruba 320 000 metrů čtverečních budov a kanceláří na 800 000 metrech čtverečních pozemků. Cílem není demolice, ale nové průmyslové využití, hledání nájemců, kteří zaplní prostory, kde kdysi vznikaly miliony aut.
Pro zájemce z Česka, který by o některý z vozů stál, platilo několik praktických omezení. Klaravik umožňoval účast firmám i soukromým osobám ze zahraničí, ale registraci účtu bylo nutné dokončit nejpozději do 28. května 2026. Po výhře následovala faktura přes platební systém PayEx a domluva na vyzvednutí, výhradně na přívěsu, protože žádný z vozů nesměl na veřejnou silnici. Dopravu mimo Švédsko si musel kupující zajistit sám. A registrace v Česku? U prototypů bez dokumentace prakticky vyloučená, u tří Saabů s někdejší švédskou registrací teoreticky schůdnější, ale i tam aukční karty výslovně varovaly, že podklady chybějí.
Co si z Trollhättanu odvezli
Nejdražší lot, čínsky stavěný NEVS 9-3 EV za 252 000 SEK, byl paradoxně sériové výrobě nejblíž. Nejlevnější, zamaskovaný range extender bez baterie za 62 000 SEK, byl naopak nejdál od čehokoli provozuschopného. Mezi nimi tři Saaby, které vznikly jako důkaz, že se značka ještě nevzdala, a dva prototypy dokumentující ambice, na které nikdy nebyly peníze.
Celkem 1 035 000 švédských korun. Tolik stálo symbolické uzavření sedmdesáti pěti let automobilové výroby v Trollhättanu. Areál zůstává. Auta odjela na přívěsech.
Zajímavosti
|
PŘEČTENÍ: 9584
PŘEČTENÍ: 3697
PŘEČTENÍ: 8996
